Mojmír Čapka (68)

- Vyučil se strojním zámečníkem, absolvoval střední průmyslovou školu strojní a Vysokou školu ekonomickou v Praze.
- Od poloviny 80. let působil na ministerstvu všeobecného strojírenství, kde se věnoval financím a na počátku roku 1989 se stal náměstkem ministra.
- V roce 1992 začal soukromě podnikat, o tři roky později se stal spoluvlastníkem a předsedou představenstva společnosti Brisk Tábor.
- Je členem představen-stva Sdružení automobilového průmyslu.
- Je ženatý, má syna a dceru, kteří působí ve firmě, a šest vnoučat.
- K jeho zálibám patří rychlé automobily a motocykl Harley-Davidson, dále chová koně a hraje golf.

Vstup do Ruska umožnil společnosti Brisk v 90. letech přežít. Na ruský trh tehdy šlo až 70 procent automobilových svíček, které se v Táboře vyráběly. Dnes tento podíl klesl na 30 procent, protože firma se následně prosadila po celém světě, zvláště v Německu, USA a v Africe. Nicméně generální ředitel Mojmír Čapka předpokládá, že potenciál ruského trhu je vzdor současným politickým problémům obrovský.

Svůj nový typ svíčky jste na konci srpna prezentovali na moskevském autosalonu. Proč za současné situace zrovna v Rusku?

Příští rok oslavíme 80. výročí výroby svíček v Táboře a 20 let spolupráce s Ruskou federací. Při této příležitosti jsme považovali za vhodné, abychom novou svíčku představili na obrovském ruském trhu, který zůstává zajímavý, ať se v politice děje cokoli.

Šéf Komory pro hospodářské vztahy se SNS Václav Petříček soudí, že největší nebezpečí pro české exportéry spočívá v tom, že jim Rusové přestanou věřit. Máte ze ztráty důvěry také obavy?

V případě naší firmy takové obavy nemám. Obchodujeme v Rusku téměř 20 let. Rusové oceňují, že jsme k nim šli v době, kdy všichni ostatní utíkali. Spolupracujeme s ruskými odborníky nejen třeba v oblasti marketingu, ale i technického vývoje. Pravidelně se osobně navštěvujeme - my jezdíme k nim a oni k nám. Při takové úrovni vzájemných vztahů lze těžko naráz pozbýt důvěry. Různá obtížná období jsme přitom už zažili a překonali, zejména ruskou finanční krizi v roce 1998. Nyní vůbec nepozorujeme, že by se odběratelé od naší firmy nějak odtahovali, přičemž o současné situaci jsme zcela otevřeně mluvili i s ruskými novináři. Naopak jsem nabyl dojmu, že naše obchodní spolupráce bude přes veškeré politické problémy pokračovat.

Rubl se však propadá. Nepovede to k pádu poptávky po dováženém zboží?

Většina politiků a ekonomů považuje za hlavní brzdu v obchodu s Ruskem roztáčení sankcí. Já tento názor nesdílím, spíše si myslím, že hlavní skutečný problém představuje zhoršení pozice rublu. Ani k tomu ovšem nedochází poprvé. Vždy, když rubl klesal, logicky došlo ke snížení koupěschopnosti ruských obyvatel a ke zhoršení pozice dováženého zboží. K tomu zároveň přistupuje další velký problém, pokud se sníží důvěra ruských podnikatelů v budoucnost rublu. Ti pak totiž mají tendenci nakupovat cizí měnu, a převádět tak své prostředky do úspor, což značně přiškrtí ruskou spotřebu a investice. Ale naštěstí to neplatí o všech položkách.

Zapalovací svíčky se tedy podle vás budou nadále prodávat dobře?

Když se kurz propadá, obchodník se snaží vybírat si takové zboží, které se mu rychle otáčí. Nechce dlouho skladovat zakoupené výrobky, potřebuje dosahovat rychlého obratu. Zapalovací svíčka je však z hlediska skladování, převozu a využití úplně ideální komoditou. Ať je krize, nebo není, ať se někde válčí, nebo je všude mír, lidé potřebují jezdit a motory musejí fungovat. Prodej nových aut tedy poklesne, ale servisy stále pracují a potřebují kupovat svíčky.

Jenže vy jste dodávali nejen do servisů, ale také například na výrobní pásy automobilky AvtoVAZ, která vyrábí auta značky Lada. Trvá to i nyní, když její řízení převzala aliance Renault-Nissan?

Samozřejmě. Naše dodávky ruským výrobcům jsou stabilní. Svíčky Brisk odebírá nejen AvtoVAZ, ale také skupina GAZ, výrobce nákladních automobilů Kamaz a řada dalších firem. Veškeré tyto kontrakty zůstávají v platnosti.

V obchodě se někdy riskovat musí, a podle mého názoru Rusko zůstává trhem s velkou perspektivou. Svoje montážní závody si tam vybudovaly veškeré přední světové automobilky, protože počet aut v přepočtu na obyvatele je v Rusku pětkrát menší než v Evropské unii. Letos kvůli dění na Ukrajině vznikl problém, ale podle mého názoru podnikatel, jenž nyní odejde z Ruska, dělá chybu, a ten, kdo tam nyní vstoupí, dělá dobře.

Čím si vysvětlujete, že téměř čtvrt století po společenských změnách v Rusku platí, že ta země dokáže vyrábět rakety a vesmírné lodi, ale její spotřební zboží v konkurenci neobstojí?

Vojenské a kosmické technologie jsou tvrdě hlídané státem a dodržují se tam mnohem vyšší standardy, než jaké Rusové plní v ostatních podnicích. To platilo i o automobilkách, nicméně v jejich případě se již situace mění. Se vstupem západní konkurence na ruský trh dojde k obratu také v dalších oborech.

My tento vývoj sledujeme v případě výrobců motorových sekaček a malotraktorů. Také na tuto techniku dodáváme do Ruska svíčky a je zřejmé, že po vstupu předních západních značek mají tamní producenti jen dvě možnosti - buď mohou okamžitě inovovat a podstatně zvýšit kvalitu, nebo celou továrnu zavřít. Doba se totiž změnila i v Rusku. Když přijedete do Moskvy, uvidíte na silnicích lepší auta než v Mnichově. Ve venkovských oblastech je to samozřejmě jinak, ale ta země má značný potenciál. Ostatně z historie víme, že kdo Rusy podceňoval, vždy na to doplatil.