"Rozhodnutí soudů jsou často obtížně predikovatelná. Bývají navíc velice zdlouhavá. Někdy je tak výhodnější časové a finanční zdroje směřovat do rozvoje podniku, spíše než jít po právu," říká jednatel společnosti Linet Zbyněk Frolík.
Nesprávný postup se projevuje i na často kritizovaných veřejných zakázkách. V nich v současné době ve většině případů rozhoduje jediné kritérium a tím je cena. Čeští úředníci mohou brát v potaz i jiná zadávací kritéria, z obav o napadnutí svého postoje se vydávají cestou nejmenšího odporu.
"Situace je lepší, než bývala. Nicméně větší transparentnost by situaci prospěla a úředníkům dala větší sílu při obhajobě vlastních rozhodnutí," všímá si advokát společnosti Ambruz&Dark Deloitte Legal Tomáš Babáček.
Podle jednatele společnosti PepsiCo Česká republika Josefa Neumanna je pak problémem předvídatelnost práva. Tato nejasnost má svůj původ i v takzvaných přílepcích. Tento nešvar se přitom rozmohl i při přejímání evropské legislativy. V eurohantýrce se takovému nesprávnému vpisování dodatků do legislativy přezdívá "gold-plating."
"Je to ale pozlacování kočičím zlatem. Určité skupiny si do zákona prosadí vlastní zájmy, ale zodpovědnost za celou legislativu je pak přesouvána na Evropskou unii," říká šéf právního oddělení společnosti Siemens Richard Baček.
Chyba je ale i na straně samotných firem, které nejsou dostatečně aktivní v boji za zlepšení kvality právního prostředí. "Impulz k tomu, aby se právní prostředí zlepšilo, musí přijít od samotných firem. Opravdu konsensuální tlak v této oblasti ale chybí," říká Babáček.
