Pokud uvidíte na dálnici kolem Stuttgartu řidiče, jenž nedrží volant, nelekejte se. Právě se možná veze novým vozidlem řízeným přístroji firmy Robert Bosch.

Tento největší světový soukromý dodavatel v oblasti technologií se nyní snaží vyvinout systémy, které umožní samořídícím autům vyrazit na silnice. O to samé se snaží jeho hlavní konkurenti v této oblasti - firma Continental, koncern Daim-ler, vyrábějící vozy Mercedes-Benz, nebo společnost Google.

ft.com

Fyzik Volkmar Denner, který společnost od loňského roku vede, si již několik jízd samořídícím autem vyzkoušel a nyní dává najevo svůj úmysl udělat z firmy Bosch jednoho z největších dodavatelů samořídících součástek pro německý trh.

"Funkce asistující řidiči vyžadují velké množství senzorů a elektronických zařízení přímo v autech. Proto tento byznys mnohem spíše svědčí dodavatelům těchto součástek než výrobcům aut," vysvětloval ve stuttgartském sídle firmy reportérovi Financial Times Denner. "Nyní proto věnujeme velkou pozornost jejich vývoji a doufáme, že se nám je podaří uvést na trh v nejbližších letech," dodává.

I přes současné nadšení, které vývoj samořídících aut doprovází, Volkmar Denner věří, že na veřejnost se jednotlivé funkce budou dostávat postupně. Nejprve podle něj musí být vyzkoušeny funkce ovládající auto v menších rychlostech a známých prostředích, jako je například automatické parkování nebo asistence řidiči v dopravních zácpách.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Autonomní auta až po roce 2020

Společnost Nissan nedávno oznámila svůj záměr uvést samořídící auta na trh do roku 2020, podle Dennera však zcela automatizované řízení, které bude s to zvládnout i komplikovanou městskou dopravu, pravděpodobně bude možné začít využívat až po tomto roce. To je dáno především množstvím zatím nezodpovězených otázek ohledně odpovědnosti za taková auta a jejich regulace. Samořídící vozy také budou muset projít řadou testů.

"Zcela autonomně řízené vozidlo bude muset fungovat perfektně za všech okolností. Pokud opravdu chceme uvést na trh řídící systém, který umožní řidiči relaxovat na sedadle spolujezdce, potřebujeme ohromné zajištění všech funkcí. Technici si toho jsou vědomi, zdá se mi ale, že ve veřejné debatě je toto často podceňováno," míní Denner.

Závod s časem a konkurencí

Úspěšným vývojem samořídících vozů však ambiciózní plány ředitele Dennera nekončí. Jeho vizí je propojení virtuálního a reálného světa, který umožní internetem ovládaným předmětům mezi sebou komunikovat. Ve světě, kde by pračky praly ve chvílích, kdy je elektřina nejlevnější, a okna se sama otvírala a zavírala v reakci na předpovědi počasí, by bylo možné nabídnout celou řadu nových služeb. A to je pro firmu, která obchoduje s rozmanitými technologiemi a službami od kávovarů po bezpečnostní kamery, přirozeně lákavá představa.

Kromě toho si je Volkmar Denner velmi dobře vědom, že pokud se firma Bosch touto slibnou sférou nebude zabývat, předběhne ji v této snaze jiná společnost. V současném světě zkrátka není možné ustat ve vývoji. "Potřebujeme vnitřní inovace a flexibilnější pracovní prostředí," tvrdí.

V této 127 let staré firmě volání po inovacích přitom není zrovna běžnou praxí. Společnost si zakládá na finanční nezávislosti a o svých 300 000 zaměstnancích zpravidla hovoří jako o spolupracovnících. Koncern Robert Bosch byl v minulosti znám také svojí pevnou hierarchií. Nicméně i jeho se dotkly obtíže evropské ekonomiky a navíc prodělal velké ztráty poté, co se neúspěšně pokusil proniknout na trh se solární energií. Jeho vedení je proto dnes mnohem více nakloněno změnám, než tomu bylo v minulosti.

Miliardy senzorů do mobilů

Ostatně podle ředitele Dennera se zmodernizovaná a flexibilnější firma Bosch, nový průkopník na trhu s inovacemi, stává již dnes realitou. Příkladem budiž elektromechanické senzory na měření tlaku, zrychlení či zemského magnetického pole. Ty firma uvedla na trh pro potřeby automobilového průmyslu v roce 1995. Až pod vedením Volkmara Dennera po roce 2005 však společnost začala tyto součástky nabízet i vývojářům mobilních telefonů a herních konzolí. A zatímco za prvních třináct let firma vyvinula miliardu těchto senzorů, druhou miliardu vyprodukovala jen za tři roky a třetí za pouhých 18 měsíců. Polovina senzorů, které smartphonům umožňují určit sklon telefonu či počet běžcových kroků, dnes pochází z dílen firmy Bosch.

Podobným způsobem společnost vydělala také vývojem systémů pro elektronická kola, na čemž by letos měla vydělat více než 100 milionů eur.

"Věřím, že se společnost Bosch stane firmou vícestupňového zaměření. Chceme se i nadále zaměřovat na naše časem prověřené silné stránky, jako jsou bezpečnostní zařízení do automobilů. Vedle toho ale chceme expandovat i na trh s rychle se vyvíjejícími novými technologiemi internetového věku," řekl Financial Times Denner.

To samozřejmě znamená také větší spolupráci s ostatními firmami. Například na poli samořídících technologií Bosch bude muset úzce spolupracovat s odborníky na mapové systémy, stejně jako s vývojáři aut a dodavateli dalších technologií.

V podobném duchu se ostatně nese i nedávno oznámená dohoda mezi koncernem Bosch a společnostmi ABB, Cisco a LG Electronics. Ty společně chtějí vyvinout softwarovou platformu, která umožní elektronicky ovládaným samostatným domácím spotřebičům různých výrobců navzájem komunikovat.

Aby hackeři nezablokovali brzdy

Spoluprací mezi firmami se navíc může podle Dennera vyřešit i další problém spojený s vývojem autonomně operujících technologií. Veřejnost, dnes pobouřená odhaleními Edwarda Snowdena, je čím dál citlivější na zásahy do soukromí bezpečnostními zařízeními. Svět autonomně fungujících spotřebičů závislých na internetu přitom poskytne hackerům další manévrovací prostor. V situaci, kdy by útočníci mohli přes internet například zablokovat brzdy, se ukazuje, že zabezpečení samořídících technologií je fatálně důležitým problémem, který mohou dodavatelé těchto zařízení vyřešit pouze spolu.

Od minulého roku tak Bosch například využívá poradenských služeb firmy Escrypt, která se zabývá právě bezpečností internetem ovládaných automobilů.

"Ve chvíli, kdy dojde k propojení virtuálního a fyzického světa, je logicky mnohem jednodušší tento systém zneužít. Proto se jeho zabezpečením zabýváme již od počátku jeho vývoje," uvedl Denner. "Musíme zkrátka využít všech možností, které nám takový svět poskytuje, a přitom minimalizovat všechna rizika s tím spojená. Ona rizika však v žádném případě nestojí za to, abychom se tímto směrem nevydali. Svět internetem ovládaných věcí se nám podaří uvést do praxe," věří.

Další články FT otištěné v HN čtěte na http://ihned.cz/financial-times