Devizové intervence, které ČNB zahájila minulý týden, nebudou mít dramatický vliv na růst cen potravin. Ten by měl i po zásahu centrální banky spíš zpomalit.

Řekl to v pátek guvernér ČNB Miroslav Singer. Zároveň uvedl, že základním smyslem oslabení měny je posílení konkurenceschopnosti ČR.

"Zatímco letos potraviny v průměru zdražovaly o tři procenta přes jednotlivá čtvrtletí, čekáme, že budou zdražovat méně, někde na úrovni dvou procent. Ten krok není pro ceny potravin dramatický a jejich růst se prostě zpomalí," řekl Singer.

Nebude to však jednoduchý a jednoznačný proces.

"Z titulu intervencí dojde k růstu dovozních cen, což se rychle dotkne segmentu potravin a pohonných hmot," myslí si analytik České spořitelny Martin Lobotka. Naopak poptávková inflace bude podle něj pod vlivem dvou protichůdných tendencí.

Na jedné straně dovozní ceny budou tuto část inflace tlačit nahoru, na druhé straně ale bude utlumená spotřeba domácností působit opačně.

"Podle nás tak čistý efekt intervencí na inflaci bude relativně malý, zhruba půl procentního bodu proti situaci bez intervencí," uvedl Lobotka. Podle jeho odhadů by průměrná míra inflace měla příští rok činit 1,2 procenta, zatímco pro letošek počítá s 1,3 procenta. Na 2,4 procenta by měla inflace vystoupat až v roce 2015.

Podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa by ceny pohonných hmot kvůli intervenčnímu šoku měly být vyšší během jednoho roku o 5,4 procentního bodu a ceny potravin pak o 1,4 procentního bodu.

"V průměru by pak měla být inflace v příštím roce vyšší oproti našemu základnímu scénáři o 0,9 procentního bodu a v roce 2015 o 0,2 procentního bodu," řekl Škop.