Bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora a zbrojař Pavel Musela jsou i nadále stíháni v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné (MUS).
Žalobce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda zamítl v těchto dnech jejich stížnosti proti obvinění. Sýkora tak i nadále čelí obvinění z přijímání úplatku a Musela z podplácení. Oběma hrozí až pět let vězení. Podle žalobce jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.
Sýkora totiž podle vyšetřovatelů sehrál klíčovou roli v obelhání tehdejší vlády Miloše Zemana ohledně privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Za to měl inkasovat minimálně tři miliony korun. Zbrojaře a lobbistu Pavla Muselu viní z toho, že úplatky údajně distribuoval.
Sýkora podle policie napomohl ovládnutí společnosti jejími vlastními manažery a za její vlastní peníze. Údajně přesvědčil tehdejší Zemanův kabinet, aby skupině schované za zahraničního investora Appian Group odprodal zbývající menšinový podíl ve firmě za 650 milionů korun.
Žalobci v kauze MUS nyní vedou jedno společné řízení. Kromě Musely a Sýkory jsou v něm stíhání za zneužití informace a postavení v obchodním styku také bývalí manažeři a vlastníci dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus.
Policie je podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim přibylo obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Obvinění společně s nimi čelil také miliardář Luboš Měkota. V jeho případě však bylo stíhání zastaveno, neboť v březnu zemřel.
Privatizací MUS se zabývá i soud ve Švýcarsku, rozsudek nad pěticí obžalovaných bývalých manažerů a jedním Belgičanem má být vynesen ve čtvrtek. Rozsudek bude zajímavý i pro české žalobce. Podle nich by vyšetřování v Česku mělo trvat ještě několik měsíců. Nyní se čeká na právní pomoc ze Švýcarska a Kypru, která by pro vyšetřování měla podle Šeredy přinést klíčové důkazy.
Prokuratura na začátku července navrhla exmanažerům trest vězení pět let nepodmíněně a miliardové peněžní pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Pro šestaosmdesátiletého Belgičana Jacquesa de Grootea žaloba žádala dva roky vězení podmíněně.
