Personální revize

proběhla u všech osob zastávajících:

- funkci generálního ředitele
- funkci zástupce statutárního orgánu
- funkci člena představenstva
- funkci člena dozorčí rady

v období od 1. 1. 2006 do 1. 4. 2013.

Týkala se 177 osob:

- 52 z nich tvoří aktivní či bývalí politici;
- o 68 z nich nejsou veřejně dostupné žádné relevantní informace;
- 59 z nich bylo členy některé politické strany.

Nejvýraznější výskyt členů politických stran vykazují ve sledovaném období 2006 až 2013 dozorčí rady společností ČEPRO (60 %) a Lesy České republiky (50 %).

Odměňování věrných straníků a blízkých spolupracovníků zajímavými posty ve státní správě či v podnicích se státní účastí není nic nového ani vzácného. Což zároveň znamená, že z veřejných peněz mají příjmy často i amatéři v oboru bez potřebné praxe, vzdělání a zkušeností, jejichž hlavním kvalifikačním kritériem je příslušnost k politické straně. Dokazují to tvrdá data z analýzy organizace Naši politici, již má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici.

 

Ta zkoumala vzorek pěti významných státních společností, Lesy ČR, Letiště Praha, Mero, ČEPRO a Diamo, za roky 2006 až 2013. Za tu dobu se ve vedení těchto firem či v dozorčích radách vystřídalo 177 lidí. Z nich třetinu tvořili aktivní či bývalí politici. "Nejvýraznější výskyt členů politických stran vykazují ve sledovaném období dozorčí rady společností Lesy České republiky s 50 procenty a ČEPRO se 60 procenty," vypočítává analýza vypracovaná za podpory Open Society Institute v rámci protikorupčního projektu Rekonstrukce státu.

Ukazuje se i to, že na státní podniky často dohlížejí lidé, o nichž nejsou dostupné žádné relevantní informace – ani ve výročních zprávách, ani na webech společností, ani z mediálních archivů. "Tím je znemožněna jakákoli veřejná kontrola. Ani v době, kdy je otázka nominací do dozorových orgánů ve spojení s politickými vlivy vnímána jako celospolečenský problém, není u osmašedesáti lidí veřejně známo, kdo a s jakou kvalifikací je nominoval k ochraně veřejného zájmu v rámci státních podniků," říká analytik organizace Naši politici Michal Voda. Alespoň částečným vysvětlením může být to, že do dozorčích rad jsou ze zákona jmenováni i jinak veřejně neangažovaní zástupci zaměstnanců.

Právě ti jsou zároveň podle analýzy těmi, kteří do rad alespoň vnášejí potřebné znalosti z oboru a praxe. "Orgány strategických společností českého státu mnohdy disponují minimálním počtem odborníků z oboru činnosti podniku, nedostatečné je rovněž zastoupení osobností z prostředí velkých privátních firem s manažerskou zkušeností," konstatuje studie.

Politický vliv se projevuje i častými zásahy do složení dozorčích orgánů, potažmo managementu firem. Jakkoli je funkční období čtyřleté, mandát obvykle dokončí jen část členů dozorčí rady. Například v případě podniku MERO u 28 procent členů dozorčí rady trval mandát zhruba jen jeden rok. Rekordmanem v šachování s posty byl ministr financí Vlastimil Tlustý. I když byl ministrem pouhé čtyři měsíce, stihl obměnit ve státních firmách tolik osob jako jeho nástupce za tři roky – v MERO vyměnil osm lidí, v ČEPRO sedm. Podle Michala Vody není problém "jen" v rozdělování trafik či v tom, že neodborné postupy či nedostatečná kontrola vedou i k ekonomickým škodám. "Nejvýznamnější aspekt představuje cílené mocenské obsazování pozic v jednotlivých společnostech. To pak nevyhnutelně vede k vyvádění veřejných prostředků do soukromých kapes," říká Voda.

 


 

obalka ekonom 252013- V jaké souvislosti zazněla ve zmíněné analýze jména Romana Janouška a Ivo Rittiga?

Odpověď najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, který přináší seznam 16 politiků, kteří získali v rámci politické trafiky místo v dozorčích radách nebo vedení státních podniků.