I když se měla stát ropným rájem už před časem, Brazílie ve světovém žebříčku těžařů stále zápasí až v druhé desítce. Dovoz benzínu rychle stoupá a s ním i závislost na nepředvídatelném vývoji na energetických trzích.

Dobře na tom není ani brazilská výroba etanolu, kdysi považovaná za vzor pro odvětví obnovitelných zdrojů energie. „Zelené palivo“ je rostoucí měrou importováno ze Spojených států.

Od objevení obřích podmořských ložisek hluboko pod dnem Atlantského oceánu, jejichž průzkumem a otevřením byla pověřena státní společnost Petrobras, uplynulo pět let.

V době nálezů se odhadovalo, že se Brazílie zařadí po bok největších ropných producentů světa. Po velkých plánech však přichází vystřízlivění. Státní moloch není schopen navyšovat těžbu dostatečně rychle na uspokojení domácí poptávky, natož aby pomýšlel na vývoz.

Na společnost dolehl nacionalistický mandát kupovat lodě, plošiny, vrtné soupravy a další vybavení pouze od drahých a neflexibilních domácích producentů. Stará ropná pole se vyčerpávají, velké projekty stíhá jedno zpoždění za druhým a ložiska pod vodou se ukazují být tvrdším oříškem, než se čekalo.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se