reklama
reklama
26. 3. 2013 | poslední aktualizace: 27. 3. 2013  11:38

Kyperská krize převyšuje problémy Irska a možná i Islandu, tvrdí ekonom Zahradník

Může se stát konfiskace části nepojištěných vkladů modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny? V on-line rozhovoru odpovídal na dotazy čtenářů IHNED.cz ekonom Petr Zahradník.
Karel Tinl
Karel Tinl
vedoucí HN Byznys
Čtěte více o: dluhová krize | Kypr
Ekonom Petr Zahradník
Ekonom Petr Zahradník
foto: HN - Jan Schejbal

Po pár měsících až podezřelého klidu kolem dluhové krize eurozóny ji zavřené banky na Kypru opět přenesly do centra zájmu.

Společná evropská měna euro reagovala oslabením vůči dolaru na slova šéfa Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. Jeroen Dijsselbloem uvedl, že záchranný plán pro Kypr, který předpokládá konfiskaci části nepojištěných bankovních vkladů, se může stát modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny.

reklama

Dijsselbloem ale později svá slova zmírnil a člen výkonné rady Evropské centrální banky Benoit Coeure v úterý zdůraznil, že bankovní krize na Kypru byla specifickým případem a použitý plán záchrany by neměl být považován za model pro další evropské země, které se ocitnou v problémech.

"Dijsselbloemova slova znepokojila obchodníky a vedla k obavám, že bohatí investoři by mohli stáhnout kapitál z těch částí Evropy, které mají zranitelný bankovní sektor, například z Itálie a Španělska," uvedl analytik Joe Manimbo ze společnosti Western Union Business Solutions.

"Požár v Evropě ještě nebyl zcela uhašen," souhlasí analytik John Carey ze společnosti Pioneer Investment Management.

Jaké může mít kyperská krize dopady na bankovní systém eurozóny? Je možné očekávat nějakou odvetu Ruska, jehož byznys má na ostrově zmražené desítky miliard eur? A pocítí přeneseně nějaké dopady lidé či firmy v České republice?

Na otázky čtenářů IHNED.cz odpovídal ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník.


  Online rozhovor
Již není možné vkládat otázky

Jiří Tomáš
26.3. 23:29
Dobrý den,
pane Zahradníku,
kolik měly dvě hlavní problémové banky nakoupených Řeckých dluhopisů?

Pokud více jak za miliardu EUR kolik z toho museli v Řecku nakonec odepsat?
Případně můžete tu ztrátu porovnat pro představu k Kyperskému HDP?

Má ČS či její matka nakoupené ve větší míře toxické vládní dluhopisy zemí pigs a Slovinska?
Petr Zahradník
27.3. 10:00
Dobrý den,

problémovost dvou problémových kyperských bank nespočívá pouze v jejich držbě řeckých dluhopisů, byť tento problém je určitě nejzávažnější. Druhým je výrazný nárůst špatných úvěrů v důsledku stagnace a následné recese kyperské ekonomiky. Z paměti nejsem schopen kvantifikovat (navíc oficiální čísla myslím ani nebyla zveřejněna), leč rozsah takto problémových aktiv je v řádu desítek procent aktiv celkových.

Vzhledem k tomu, že celkový rozsah kyperského finančního sektoru je udáván přibližně jako osminásobek kyperského HDP a potřeba vyřešení tohoto problému je odhadována na 17 mld. EUR, což je přibližně ekvivalent kyperského HDP, je tento rozsah opravdu významný, významně v relativním vyjádření převyšující ten irský a dokonce zřejmě i ten islandský.

Jako nyní nezávislý ekonom nejsem kompetentní hovořit za strukturu investičního portfolia žádné finanční instituce. Leč jsem přesvědčen, že angažovanost tuzemských bankovních institucí ve Vámi zmiňovaných teritoriích je zanedbatelná.

Jiří Tomáš
26.3. 23:31
Dobrý den,
domníváte se že pan Anatole Kaletsky níže má pravdu nebo zbytečně straší??

Anatole Kaletsky @Kaletsky 25. Bře.
@ReutersJamie Anyone with > €100K in a French Spanish or Italian bank is crazy if individual or criminally negligent if company director.

Any news of 100K plus deposit flows out of Slovenia, Malta, Luxembourg?
Remember if Cyprus=Lehman, Luxembourg = AIG ...

zdroj:
https://twitter.com/Kaletsky
Petr Zahradník
27.3. 10:11
Myslím si, že je to zbytečná hrozba a šíření strachu. V předchozí odpovědi jsem se snažil upozornit na anomálii v poměru mezi rozsahem finančního sektoru a HDP. Ve Francii, Španělsku a Itálii tento poměr je úplně jiný a taktéž ve zmiňovaných menších zemích takto vysoký není, snad s výjimkou Lucemburska, které však disponuje obezřetným a zodpovědným dohledem a taktéž obezřetným chováním vlastních aktérů. Jsem tedy přesvědčen, že vkladatelé v těchto zemích nemusejí podléhat panice a očekávat přesun dominového efektu z Kypru do těchto zemí

Jan Mařík
27.3. 06:37
Dobrý den, přečetl jsem si tady na iHNedu komentář pana Prouzy o tom, že návrat Kypru k prosperitě bude v rámci eurozóny hodně pomalý a že vystoupení z eurozóny a výrazná devalvace by obnovu Kypru urychlily. Souhlasíte s tím? A šlo by to aplikovat i na Řecko či další postižené země?
Petr Zahradník
27.3. 10:15
Dobrý den,

Stále jsem přesvědčen, že hazardovat rozpadem euro-zóny je až ten zcela poslední, krajní krok, který by měl být brán v úvahu třeba i v situaci, že sama země si přeje z euro-zóny odejít. Domnívám se tedy, že je dobře představitelné léčení kyperské ekonomiky coby člena euro-zóny nyní i v budoucnosti.

Na druhou stranu určitě souhlasím, že tato léčba bude pozvolná, a to bez ohledu na to, zda v euro-zóně Kypr zůstane, nebo nikoliv. Kyperská ekonomika byla v minulém období dosti "vyhnána prášky" příznivého daňového zákonodárství, jež vedlo k tomu, že desítky tisíc firem si na Kypru zřizovaly svůj daňový domicil a v té souvislosti využívaly i řady dalších doprovodných služeb.

Avšak strukturálně je kyperská ekonomika ne zcela vzdálena té řecké. I proto se domnívám, že výrazná devalvace by jí příliš nepomohla, neboť rozsah exportně orientovaného zpracovatelského průmyslu (který by efekt devalvace mohl nejvíce ocenit a který by jej podpořil) je na Kypru nízký. Výrazná devalvace by zajisté pomohla tomu, že dovolená na Kypru by se stala lacinější, ale tento efekt spojený s turismem by celou ekonomiku nespasil.

Řešení vidím spíše v rozšíření podílu zpracovatelského průmyslu, vytvoření vlastní průmyslové báze a zřejmě i odstranění podmínek extrémně zvýhodněného daňového zákonodárství, jež je trnem v oku řady vlivnmých členských států EU. A právě tato strukturální opatření si vyžádají určitý čas.

Navíc, velikostně je Kypr opravdu malou ekonomikou a z pohledu stability v euro-zóně (nemám na mysli reputaci a riziko dominového efektu) opravdu problém nepředstavuje.

zakk
27.3. 07:24
Dobrý den, pane Zahradníku,

proč bylo nutné přistoupit ke zdanění soukromých vkladů? To už Kypru nikdo nechtěl půjčit? Šlo o peníze na dluhy státních bank? Četl jsem, že to bylo nutné pro odvrácení státního bankrotu. Nebylo by pro Kypr ale lepší jít cestou odpuštění části dluhů svých věřitelů? Alespoň by lidé nepřišli o své peníze a investoři o důvěru, nemám pravdu?

Díky za odpověď.
Petr Zahradník
27.3. 10:26
Dobrý den,

rovněž jsem považoval zejména onu původní verzi zdanění soukromých vkladů, postihující plošně všechny vkladatele, za drastickou a nespravedlivou. Ona modifikovaná podoba je akceptovatelnější, stále se však myslím, že není zcela fair, aby náklady oné kyperské spoluúčasti na celkovém objemu stabilizačního opatření hradil pouze vkladatel (byť v daném případě již pouze bonitní, jež může být navíc spekulant, nebo minimálně ten, který profituje právě z příznivých daňových a dalších podmínek).

Ale tím, že se Kypr svým ratingem velmi rychle dostal do spekulativního pásma, jeho šance získat zdroje na finančních trzích standardním způsobem se opravdu značně ztížila, resp. jejich cena se stala velmi vysokou.

Nešlo o peníze na dluhy státních bank. Hrozba státního bankrotu vyplývala z opakování irské situace, kdy stát během krátkého tříletého období "nalil" do záchrany irských bank nějakých 70% svého HDP. Kdyby totéž udělal Kypr, stát zbankrotuje (díky tomu, že ona kyperská potřeba byla a je v relativním vyjádření k HDP ještě daleko vyšší).

Cesta odpuštění dluhu věřitelů předpokládá (nemá-li to být opět "čistý" bankrot) nějakou dohodu, či souhlas těchto věřitelů. Tak, jak se řešily například odpisy řeckých závazků v rukou bankovních institucí.

Viděl bych však ještě další alternativu: uplatnění daně z finančních transakcí; myslím, že právě pro tento případ by se jak sankčně, tak preventivně hodila) a přímý dopad na vkaldatele by tím byl eliminován.

Obecnou otázkou je, proč právě Kypr se stal první laboratoří, kde forma spoluúčasti země na stabilizační pomoci byla uplatněna. A když byla, proč ta spolúčast je vlastně jednozdrojová, opírající se o prohibitivní zdanění vybraných vkladů. Kdyby byly vzaty v úvahu i další zdroje, byl by návrh zcela jistě vyváženější, méně rizikovější, spravedlivější a akceptovatelnější.

plátce daní
27.3. 08:20
Dobrý den,
ad absurdum s ručením vkladatelů za podnikání bank by mohli i nakupující ručit obsahem svých peněženek za manka v supermarketu.

Zaplať Pánbů-že máme ještě alespoň papírové oběživo-jinak by banky na Kypru jen rozeslali email že moje jedničky a nuly se sice vyskytují na serveru v Malajzii ale při jeho defragmentaci došlo k nevratnému poškození za což se mi velice omlouvají.
Petr Zahradník
27.3. 10:40
Dobrý den,

myslím, že ta první část Vaší diskuse - s prominutím - trochu kulhá, byť opravdu jenom trochu. V ně+kterté z předchozích odpovědí jsem taktéž vyjádřil obavu z toho, že zvolený systém nebyl zcela fair, zejména pak k těm vkladatelům se zůstatkem do 20.000,- EUR, kteří nikdy neměli a nemají nic společného s bublinou nárůstu kyperského bankovního sektoru v posledních letech ve spojení s podmínkami daňového ráje. Mnozí z těch vkladatelů opravdu využívali systému, který byl uměle a neudržitelně atraktivní v jejich prospěch, a drtivá většina z nich to musela vědět. Zákazník v supermarketu se v tomto ohledu nachází v trochu jiné pozici. Ale zcela chápu a souzním s jádrem Vaší analogie.

Myslím, že ono papírové oběživo by Vás příliš neochránilo. Právě proto, že drtivá většina peněžní zásoby (řádově 90%) se nachází v bezhotovostní podobě, bylo opatření cíleno prácvě tímto směrem. Kdyby tomu bylo naopak a hotovost by byla dominantní, není problém vytvořit podobně sankční opatření, mířící tímto směrem. Určitá forma kolkování či označení "staré" a "nové" hotovosti by mohla být tím řešením s podobným efektem. V případě těch bonitních klientů, kteří mohou přijít až o 40% nezanedbatelných zůstatků na svých účtech bych se odvážil hovořit i o jisté měnové reformě.

Jakub
27.3. 08:26
Jak výhledově vidíte kurz eura vůči americkému dolaru? Oklepaly se USA z krize a nehrozí tam další rozvolňování měnové politiky? Bude spíše posilovat dolar, nebo je kurz kolem 1,28-1,29 tak akorát, aby neznevýhodňoval zejména německé vývozce a zároveň nedocházelo ke znehodnocování depozit v eurech?
Petr Zahradník
27.3. 10:49
Otázkou je, co máme na mysli oním výhledem. V předvídatelné budoucnosti následujících třří, čtyř let jsem stále přesvědčen o jisté míře nadhodnocení kursu eura vůči dolaru. A to nejen optikou zásadních makroekonomických fundamentů, provnávající vývoj evropské a americké ekonomiky, ale taktéž razancí strukturálních opatření, které USA oproti Evropě provádějí. Fisklální břemeno je obrovské na obou stranách oceánu, byť připusťme, že na americké je toto riziko závažnější.

Právě s ohledem na zájmy německých vývozců by navíc bylo ekonomicky odůvodnitelnější uvažovat o oslabení eura někam k hodnotám okolo 1,20 (koneckonců, výchozí hodnota kursu EUR/USD při spuštění eura v roce 1999). Z dlouhodobého pohledu ani tato úroveń není z pohledu eura nijak výrazně slabá (připomeňme, že historické minimum z pohledu eura je datováno počátkem minulé dekády a hodnotou okolo 0,80).

Pavel Trůbl
27.3. 08:35
Vážený pane Zahradníku,
nebyla akce Bruselu jen zkouškou, co si můžou dovolit vůči členskému státu a co ještě snesou obyčejní lidé? Jeví se to tak. Ujišťování, že to byla výjimka, zní celkem nedůvěryhodně.
Petr Zahradník
27.3. 10:56
Dobrý den,

myslím, že v mnohém máte pravdu a byl to svým způsobem test. Nenazval bych ji nicméně akcí Bruselu, ale pod bruselskou rouškou spíše řady vlivným členských států, kterým Kypr a jeho daňová politika dlouhodobě nevyhovovaly a představovaly pro něj "trn v oku". Takže ano, myslím, že to byl nejen test, ale svým způsobem i hrozba z pozice moci. A zejména souhlasím s tím, že pokud byl takto testován experiment spoluúčasti státu na řešení evropského stabilizačního plánu, měli z něj být vyčleněni, jak říkáte "obyčejní lidé".

Ctirad
27.3. 08:36
Dobrý den,
bude Lucembursko taky výjimečná výjimka, nebo se mu bude měřit jiným metrem, protože tam mají své úspory Francouzi a Němci?
Petr Zahradník
27.3. 11:00
Dobrý den,

tuším, kam míříte, ale Lucembursko zatím v této situaci není a troufám si tvrdit, že ani nebude. Je pravdou, že lucemburský finanční systém na počátku 70. let byl taktéž postaven na proncipem zákonodárství daňového ráje, ale tento efekt již dávno splnit svoji funkci a Lucembursko konkuruje nyní zcela jinými přednostmi - především kvalitou a spolehlivostí. Je pravda, že taktéž rozsah lucemburského bankovního a finančního systému výrazně převyšuje národní HDP, mezi Kyprem a Lucemburskem však spatřujivýznamné kvalitativní odlišnosti. Na druhou stranu, Vaše poznámka o úsporách Němců a Francouzů pochopitelně vykazuje značnou relevanci :).

Petr Brož
27.3. 08:41
Vážený pane,
považuji "zdanění vkladů" za nejhloupější nápad desetiletí. Celý bankovní systém přece stojí jen na důvěře, snad už každý ví, že pokud by si chtělo jen mizivé procento vkladatelů vybrat své vklady, není možné je vyplatit. Jak mohlo někoho napadnout takto hazardovat s důvěrou vkladatelů - odteď bude mít úspory v bance jen šílenec. Jak teď banky přesvědčí lidi, aby nechali na běžných účtech peníze, když nabízejí nulový úrok, vysoké poplatky a riziko, že jednou třeba EU řekne: Máte vysoký státní dluh, zdaňte lidem peníze v bankách?
Petr Zahradník
27.3. 11:04
Dodal bych (a to se budu opakovat): plošné zdanění vkladů všem - za ne příliš prozíravý nápad. Souhlasím naprosto o Vaší poznámce o důvěře a jejím fatálním narušení. Na straně druhé, tento krok představuje moment překvapení, který se prostě nemůže v krátké době opakovat. Navíc, v jiných zemích není pro zavedení podobného opatření důvodu. Ale souhlasím, že jde o krok velmi razantní, ne zcela spravedlivý a neodstraňující onu hlavní vadu, jež je kyperskému finančnímu systému vytýkána. Přestože pravděpodobnost opakování podobného kroku na Kypru bych viděl velmi nízko, nedivil bych se na druhé straně tomu, že ztracená důvěra může mnohé klienty od úložek v kyperských bankách dlouhodobě odradit.

Standa
27.3. 09:14
Dobrý den, předpokládáte v souvislosti s Kyprem run na banky ve Španělsku a Itálii.
Děkuji za názor.
Petr Zahradník
27.3. 11:09
Dobrý den, domnívám se, že je to velmi nepravděpodobné právě z důvodů zmíněných několikrát výše, že situace na Kypru je opravdu velmi specifická a v ostatních uváděných zemích nemá analogii.

jiri
27.3. 09:28
Dobrý den, jak hodnotíte nebo jak se Vám líbí život v BANKSTERISMU?
Petr Zahradník
27.3. 11:11
Dobrý den, poměrně složitá otázka. Myslím, že tuzemský sektor a v řadě případů i středoevropský má k banksterismu nyní dost daleko a nesplňuje jeho definiční rysy. V mnoha případech je naplnil před 15 a více lety. Teď je můj názor na něj daleko shovívavější a pozitivnější právě proto, že jsem přesvědčen, že se o banksterismus nejedná. A jak se mi v něm líbí ? Nikdy jsem nebyl bankéřem, vždy jsem se snažil být ekonomem (nyní již zcela nezávislým) a uchovat si svůj vlastní názor a nenechat si jej nikým a ničím ovlivńovat a deformovat. A to se mi, přiznám se, líbí.

Pavel
27.3. 09:46
Dobrý den, všude se píše jenom o tom, jak je zdanění vkladů na Kypru špatné řešení. O kolik by podle Vás střadatelé v kyperských bankách přišli, kdyby Kypr žádnou pomoc nedostal. Pokud vím, na finanční pomoc nemá členská země v rámci eurozóny nebo EU právní nárok, ba naopak, taková pomoc z peněz ostatních daňových poplatníků byla původně zcela zakázána.
Petr Zahradník
27.3. 11:16
Dobrý den, děkuji za skvělou a zcela pádnou otázku. Moc by záleželo na tom, jakou formu řešení by Kypr a Trojka (Evropská komise, ECB, MMF) zvolily. Nabízely se v zásadě tři varianty: stabilizační pomoc Trojky bez spoluúčasti (například použitá nedávno na podobný účel ve Španělsku) - toto řešení by kyperského občana nestálo přímo nic, jen by záleželo na podmínkách nutných k plnění obsahové části pomoci - je pravděpodobná restrikce ne vzdálená té řecké, drastické škrty, nárůst nezaměstnanosti, omezení investic atd. s velmi suilným nepřímým dopadem na kyperské občany nyní i v budoucnosti.

Druhá varianta by byla účast zahraničního kapitálu (viz mise kyperských ministrů minulý týden do Ruska). To by kyperského občana přímo taktéž nestálo nic. Rizikem je však ztráta národní autonomie. Není pochyb, že poté by se vliv Ruska, případně jiné země poskytnuvší kapitál zvýšil.

A třetí řešení je ona spoluúčast. Domnívám se, že i zde byly varianty (zdanění oněch bank samotných, zvýšení zdanění korporací využívajících prostředí daňového ráje, onen fond solidarity, kombinace různých možností).

Teprve objektivní porovnání těchto variant může dát úplnou odpověď.

Ano, nárok na finanční pomoc země nemá právní nárok. Na druhou stranu, včlenění možnosti účasti soukromého sektoru, domnívám se, legitimizuje možnost toto řešení uplatnit. Navíc, ono se tomu nemusí nutně říkat daň.

Moc Vám děkuji za podnětné otázky a přeji Vám příjemný den,

Petr Zahradník


Ondřej Louda
27.3. 09:48
Dobré dopoledne pane Zahradníku,

vyjma Centrální banky je v mých očích je banka stále jen soukromý subjekt (firma) a v ničem jiném se proto neliší od jiných firem, které podnikají v jiných sektorech.

Jestliže se někdo rozhodne si založit a provozovat banku, je to podnikání jako každé jiné, např. jako když si někdo otevře obchod s masnými výrobky.

Stručně řečeno, abych si mohl založit banku, musím si vyplnit žádost s příslušnými náležitostmi a mít potřebný kapitál 500 mil. CZK, aby mi ČNB udělala licenci. Když se vše povede, mohu si cca za 6 měsíců otevřít mou banku.

Ke každému podnikání patří ale také určité riziko, které každý podnikatel svobodně a vědomě podstupuje.

Jestliže já, jako podnikatel, který si tuto banku založím, budu poskytovat nevýhodné úvěry, hypotéky a budu špatně investovat na finančních trzích, z dlouhodobého hlediska logicky nemohu generovat zisk. Tudíž kumuluji ztrátu a dostávám se do mínusu. Jestliže nejsem schopen tuto neustále narůstající ztrátu pokrýt, měl bych jednoho dne zkrachovat. To je riziko podnikání. Vklady do 100.000 € jsou ze zákona pojištěny, tudíž budou vyplaceny zpět mým klientům. Zbytek si rozdělí věřitelé.

Ano, je to smutné, mnoho vkladatelů i firem by takto přišlo o své úspory, ale opakuji, je to riziko podnikání. Na druhé straně lidé by měli být velmi obezřetní, kam peníze ukládají. Také oni jsou zodpovědní jen sami sobě, kam peníze ukládají.

Čemu moc nerozumím, je proč stát, potažmo EU se snaží zachránit krachující banky a nenechá je jednoduše zkrachovat?

Je to stále dokola, banky poskytují nekryté hypotéky, špatně investují na finančních trzích, ale bankéři mají milionové platy a nulovou odpovědnost, kterou ve finále elegantně přehodí na stát a běžné občany, z jejichž kapes se ,,tento s prominutím průser,, financuje.

Když zkrachuje např. podnikatel, který provozuje uzenářství, stát mu také přeci nic nedá. Nikdo jeho dluhy platit nebude.

Proč se bankám neustále poskytují dotace, sanace, půjčky a na ostatní firmy stát s prominutím kašle?

Beru to jak nefér, proč se zvýhodňují banky před jinými soukromými subjekty?

Do bank se nalijí miliardy, ale k čemu je to vlastně dobré? Banka bude dál vesele podnikat se stejném stylu a situace se opakuje.

Moc Vám děkuji za Váš názor.

laik
27.3. 09:50
Dobrý den,
máte nějaké zprávy o tom jak se to vyvíjí s vrácením zlatých rezerv z USA do Německa?
Nebo zažijeme obdobu zrušení Brettonwoodu, nevrácení investic EU do amerického bankovního sektoru atd...

ja
27.3. 09:51
Souhlasite s tim, ze politicke riziko je obrovske u penzijnich fondu, jelikoz behem dalsich 30 let muze dojit k nekolika znarodnenim vkladu po vzoru bank na Kypru? Do ceho Vy sam investujete v dlouhem horizontu? Diky za odpoved.

Petr
27.3. 09:55
Dobry den,
kdyz se hovori o nejake bankovni krizi, tak se hovori o bance jako o subjektu. Me by ale zajimalo kdo tyto banky realne vlastni, kdo urcuje takto rizikovou firemni politiku pro klienty a jake dusledky pro tyto lidi ma soucasna situace. Predpokladam, ze konkretni jmena neznate, ale mohl byste mi to aspon obecne priblizit.

Dekuji za odpoved

Martin
27.3. 09:58
Dobrý den,
mám několik dotazů, které mi vrtají hlavou:

(1) Proč kyperské banky nediverzifikovaly a směřovaly své portfolio do Řecka? Že by selhání managementu banky?

(2) Proč byly úrokové sazby na Kypru relativně vysoké, když nebyl nedostatek depozit a depozita naopak nafukovaly bublinu?

(3) Jak velkou hotovost doporučujete držet v portfoliu nově po zkušenostech s nápadem zdaňovat vklady?

Pepe
27.3. 10:02
Dobrý den,

většinou se problémy s ekonomikou řeší zadlužením nejpočetnější masy obyvatel a bohatí obvykle na všech krizích vydělají. Jak se dívátena to, že na Kypru je naopak snaha zatížit ty nejbohatší a v podstatě jim to jejich využívání menšího zdanění apod. tímto vrací? Považujete to za správné?

Jiří Tomáš
27.3. 10:08
Dobrý den,

pane Zahradníku jaký byste navrhoval scénář řešení problému na Kypru případně v dalších zemích aby skončila iluze že lze žít na dluh.

Čím si vysvětlujete že nezdravé zadlužování jednotlivců je společensky asi celkem nepřijatelné ale pro ty samé lidi (společnost) je asi bezproblémové absolutní nezodpovědnost státu a voličů při volbách?

Mají tito voliči a stát z tohoto pohledu morální právo poučovat někoho, například mladou generaci o zodpovědnosti ... ?

Nevede neustálé velké znehodnocování úspor k nezodpovědnému chování (zadlužování) místo nebo ke spoření?

Opitz
27.3. 10:08
Věříte osobně stále proklamacím o evropské solidaritě a myslíte si, že Super Mario je opravdu finanční génius?

Již není možné vkládat otázky
  Online rozhovor


Autoři: Karel Tinl, vlk
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh, stoji o něj ale někdo ??? (jirka)
Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh http://www.novaustava.cz/clanky/kypr-a-z
Kohout to popsal spravne, (Stan)
az na to ze ECB neprijima rozkazy od blbecka Schäubleho, nybtz...
Moody's: Eurozóna přeceňuje schopnost zvládnout krizi na Kypru a zabránit nákaze dalších zemí (jirka)
Moody's: Eurozóna přeceňuje schopnost zvládnout krizi na Kypru...
PROČPA ASI MLČÍ ZLATOÚSTÉ HLÁSNÉ TROUBY, ZAHRADNÍCI, ZÁMEČNÍCÍ A OSTATNÍ NERVáci, ŽE (KANCELÁŘ PRO POTÍRÁNÍ BLBOSTI MILOUŠOVIT)
V AMERICE ŠUBY, DUBY, ...TAM SE S VLASTNÍKY OD KAPITÁLU VYKREVENÝCH...
prestan zvatlat blbosti, smudlo, (Stan)
zadny profit z TARP nemeli, krome toho tech 700 miliard $ byla...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Socialbakers (zleva Jiří Voves, Josef Šlerka a Jan Řežáb) se budou brzy stěhovat do nových prostor ve Foru Karlín.
Aleš Černý
Víme první
Když před dvěma měsíci Socialbakers dostali investici půl miliardy korun,...
VIDEO
těžba (ilustrační foto)
Robert Břešťan
Grafika
Vláda chce výrazně zvýšit příjmy státu a obcí z úhrad za vydobyté nerostné...
reklama
reklama
reklama