Firmy budou muset ověřovat každého, komu budou platit, zda není z tzv. daňového ráje. ČEZ, Česká spořitelna, Komerční banka nebo Telefónica, tedy společnosti obchodovatelné na burze, budou mít kvůli tomu další papírování navíc. A také všichni ti, kteří mají nějaké akcie či příjmy z dluhopisů.

Každý se bude muset prokázat, že není z nespolupracujícího daňového ráje, pokud chce mít například dividendy zdaněny dosavadní sazbou 15 %. "Každý, kdo se vůbec neprokáže, že není z daňového ráje, bude platit daň 35 %. Plátce musí vědět, komu vyplácí a odkud je," řekl Radim Bláha, který v daňové správě vede odbor daní z příjmu.

Za větší papírování může opatření vlády vůči daňovým rájům, které začalo platit od letošního roku. „Myšlenka byla zhoršit postavení nespolupracujících, tzv. nesmluvním zemí,“ uvedl Martin Houska, ředitel daňového a právního oddělení PwC.

„Je ale hrozně těžké napsat zákon tak, aby splnil záměr postihnout úniky do daňových rájů. Zákonodárci se o to nějak pokusili, ale naráží to na praktický problém ohromného papírování,“ dodal Houska.

„Druhou možností bylo do zákona dát opačnou podmínku - tedy na toho, kdo se prokáže, že je z nesmluvního státu, bude použita sazba 35 %. To je ale nesmysl, kdo by to dělal,“ vysvětlil Bláha.

Navíc dlouhou dobu byl výklad zákona nejistý. Daňová správa v posledních týdnech intenzivně řeší, jak to udělat tak, aby firmy neměly neúnosnou zátěž. Hrozilo totiž, že by například jen ČEZ muselo přijít 130 tisíc dopisů s potvrzením, že akcionář není "doma" v daňovém ráji.

Generální finanční ředitelství proto vydalo pokyn, kterým zmírnil prokazování tzv. daňové rezidence. U fyzických osob bude stačit, když se prokáží platným občanským průkazem. Což například v případě ČEZ stejně musí dělat, když je jim dividenda vyplácena na přepážce České spořitelny.

Pokud příjemce dividendy chtěl zaslat peníze na bankovní účet, musel o to požádat. Nově přiloží i ofocený občanský průkaz nebo čestné prohlášení.

„95 % fyzických osob si vybírá dividendu na přepážce, pokud by zvolili variantu převodu na účet, platilo by pro ně to samé jako pro právnické osoby, museli by tedy doložit čestné prohlášení,“ uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Jako důkaz i vlastní databáze

„Důležité také je, že k prokázání může plátce použít údaje, které má ve svých databázích,“ uvedl Bláha. Podle něj dokonce budou moct jako důkaz použít i veřejné seznamy, například živnostenský rejstřík, nebo dokonce databáze jiných firem, které společnosti dělají například mzdy nebo daně.

„Měli jsme dotazy hlavně od velkých firem, jestli tyto databáze mohou použít. My jim říkáme ano, pokud je mají k dispozici a jsou pro ně hodnověrné, tak je použít mohou. Nicméně odpovědnost vůči bernímu úřadu bude neustále na nich,“ řekl Bláha.

„Očekáváme, že o prokázání daňové rezidence budeme žádat u většiny právnických osob, tj. řádově u stovek entit. Sazba 35 % se může týkat zhruba 2% akcií, tedy řádově desítek institucí,“ uvedla Půlpánová.

„Dodatečnou administrativní zátěž to samozřejmě představuje, protože to klade nároky při komunikaci s klienty zejména na pracovníky v pobočkách," uvedla mluvčí České spořitelny Klára Pačesová. Podle ní bude minimum případů, ve kterých bude sražena daň 35 %.

Ve Švýcarsku ještě náročnější

„Otázkou je, zda ta zátěž stojí za to, co toto opatření přinese,“ uvedl Houska. Stát očekává, že díky vyšší srážkové dani vůči daňovým rájům získá 700 milionů korun, odborníci jsou vůči tomuto plánu spíše skeptičtí.

Ve světě jsou obdobné daňové systémy ještě komplikovanější. Například ve Švýcarsku plátce srazí daň 35 %, a je pak na příjemci, aby se přihlásil daňovému úřadu s žádosti o navrácení peněz tak, aby měl nižší sazbu. Obdobně to funguje ve Francii nebo USA.