Rakouská metropole tento týden předvádí, jak bude v Evropě vypadat doprava ve velmi blízké budoucnosti.
Auta, která řidičům radí, jak rychle (pomalu) jet na příští zelenou, varují před blížící se motorkou nebo prudce brzdícím vozidlem, ale také vědí, kdy vám letí letadlo nebo zda je před centrem kolona a na parkovišti u metra poslední tři volná místa.
Nebo mýtné systémy, kde třeba v Izraeli mají speciální mýto pro rychlý pruh, kde se dynamicky mění cena podle toho, jak auta mohou rychle jet. Navíc auta fotí a ty, která jsou plně obsazená, mýto platit nemusí, stejně jako autobusy. Tento systém dodal Siemens, který také v městě Münsteru na severu Německa vytvořil šestikilometrovou „zelenou vlnu“ přes 24 křižovatek.
V Praze stojí řidiči ročně v kolonách asi 80 hodin, v jiných evropských městech je to mnohem horší. Zácpy a zkažený vzduch v centrech měst jsou pro radnice, státy i EU velkou motivací investovat do systémů, které pomohou plynulosti dopravy a zároveň třeba vybrat nějaké peníze do městské pokladny za vjezd do centra.
Hlavním hostitelem kongresu a výstavy ITS (Intelligent Transport Systems) je domácí Kapsch. Byznysu rakouského konsorcia se globálně daří, v Česku ale není příliš oblíbený, protože i ministr dopravy připustil, že smlouva na výběr mýta není pro stát zrovna nejvýhodnější a NKÚ podle studie Karlovy Univerzity uvádí, že poměr náklady výnosy je v Rakousku a Německu lepší.
Ředitel Kapsch pro Česko Karel Feix firmu brání s tím, že srovnávat Rakousko a Česko je nesmysl, protože mají větší hustotu dálnic a větší poplatky.
I o tom budeme s Karlem Feixem ve Vídní mluvit.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
Horkým tématem je teď rozšíření mýtného na silnice první třídy, kde by se dostal ke slovu satelit, protože stavět tolik mikrovlnných bran se mimo dálnice už nevyplatí.
Kapschi končí smlouva v roce 2016 a kdyby se například do systému hybridního mýta mohl s konkurenční nabídkou zapojit zmiňovaný Siemens, (který se ale zapletl s průšvihem na Slovensku) – mohlo by Česko ušetřit pěkných pár miliard.
Ale možná již něco takového není technicky reálné.
Tom Tom má problém
Dalším oborem jsou navigace, vystavovat zde budou dva hlavní evropští konkurenti Nokia a Tom Tom.
Ti se oba na rozdíl třeba od Kapsche se Siemensem potýkají s určitými problémy. Podle čísel jsou ještě vážnější pro nizozemský Tom Tom, který přišel o 40 % zákazníků a zisk mu klesl o 76 %.
Důvod je prostý, lidé nekupují kapesní navigace, protože mají chytré mobily a tablety.
Tom Tom to řeší důrazem na zabudované systémy a samotnou aplikaci, kterou třeba místo té od Googlu vybral Apple pro svoje iPady.
Nedávno měl Tom Tom ale další průšvih, když jeho čerstvá aplikace pro Android nefungovala na populárních telefonech Samsung Galaxy S3, HTC One X ani tabletu od Googlu Nexus 7.
Firma propouští desetinu zaměstnanců. Zatím. Jak se chce z krize dostat se zeptáme jednoho z manažerů.
Věc politická
Rozvoj ITS má i významnou politickou podporu. Kongres v pondělí večer slavnostně zahájil eurokomisař pro dopravu Siim Kallas. Dobře fungující dopravní infrastruktura je podle něj důležitá pro udržení konkurenceschopnosti Evropy.
Rakouská ministryně Doris Buresová poukázala na to, že řešením není stavět pořád nové silnice a v Rakousku nikdy nebudou superdálnice jak v USA. ITS podle ní dokáže zvýšit využití stávající kapacit až o třetinu.
Zahájení se účastnil i japonský ministr dopravy, příští ročník se totiž bude konat v Tokiu. Přítomnost japonských a vůbec asijkých delegátů je tu mimořádně vysoká.
Jsou tu i zástupci ITS America z USA, kde chystají program instalace palubních jednotek do všech vozů - ne kvůli mýtnému, ale bezpečnosti.
Z hlediska byznysu - jeden ze šéfů ITS America uvedl, že v tomto roce obor dosahuje velikosti 50 miliard dolarů, což je jako filmový průmysl.
Ukázky i pro veřejnost
Od čtvrtka bude ITS výstava otevřena pro veřejnost. Některé demonstrace probíhají v prostorách veletržních pavilonů Messe nedaleko Prátru, jiné na přilehlých parkovištích i ve skutečném provozu.
Zájemci mohou také navštívit větrný klimatický tunel, který slouží nejen pro rakouské dráhy. Zde dokáží pro testování napodobit podmínky sněhové vánice a mrazu mínus šedesát, nebo naopak čtyřicetistupňová vedra a vyhodnocovat jejich vliv na dopravní prostředky.
Doufám, že šedesátistupňovou vánici budeme pozorovat přes sklo a nikoli na vlastní kůži.
Podrobnosti o výstavě najdete zde.
