Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta, tedy nejméně od začátku roku 2009. Ve druhém čtvrtletí růst činil 7,6 procenta.

Zatímco ve vyspělých zemích by byl růst HDP o 7,4 procenta důvodem k euforii, Čína je zvyklá na jiná čísla.

Výsledek je ale v souladu s očekáváním a podle tamního statistického úřadu se objevují známky stabilizace. Například průmyslová výroba růst zrychlila a vyšší jsou i maloobchodní tržby.

Ekonomika v období červenec až září zaznamenala už sedmé čtvrtletní zpomalení po sobě. Poprvé od finanční krize se také stalo, že růst byl pod stanoveným vládním cílem; Peking si totiž vytyčil, že hospodářský růst by měl dosahovat alespoň 7,5 procenta. Tato podmínka nebyla naposledy splněna v prvním čtvrtletí 2009, kdy růst činil 6,5 procenta.

Spolu s údaji o vývoji hrubého domácího produktu Čína v noci na čtvrtek zveřejnila i sérii dalších makroekonomických dat. Z těch nejdůležitějších je to průmyslová výroba, která se v září meziročně zvýšila o 9,2 procenta. Zrychlila tak růst ze srpnových 8,9 procenta a překonala odhady analytiků. Ti čekali devítiprocentní růst.

Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily o 14,2 procenta, což je také zrychlení proti srpnu, kdy tržby vzrostly o 13,2 procenta. Na trhu se čekalo, že v září zůstane zachováno srpnové tempo růstu.

"V tomto čtvrtletí se růst vrátí nad osm procent," myslí si ekonom Kevin Lai z finanční společnosti Daiwa. "To nejhorší by mělo být za námi. Vidíme lepší čísla u průmyslové produkce i maloobchodních tržeb," dodal.

Po globální finanční krizi se Čína velmi rychle zotavila a loni její ekonomika vykázala růst o 9,2 procenta. Výjimkou v některých čtvrtletích nebyl růst ani o 12 procent. Za posledních 30 let čínská ekonomika, která je po Spojených státech druhá největší na světě, rostla v průměrně tempem skoro deset procent ročně.