Vláda pošle firmám na překlenutí krize 800 milionů korun – ale zjistit, podle jakého klíče je mezi průmyslníky rozdělí, nelze. Úřady práce, které budou rozhodovat o tom, kdo na dotace na platy dosáhne, podmínky tají.

„Metodika je interní dokument, který prostě nezveřejníme,“ řekl mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Jiří Reichl, když se HN pokoušely přijít na to, jak bude konkrétně vypadat posuzování žádostí tuzemských podniků v potížích.

Jde přitom o klíčové informace. Prozatím zveřejněná kritéria jsou dost vágní. V takzvaném kurzarbeitu neboli systému, v němž výpadek zakázek přechodně kompenzuje stát, podle nich může uspět téměř kdokoli.

Jedinou podmínkou je meziroční pokles výroby mezi 20 až 60 procenty. Připravené peníze však vystačí jen na zhruba šest tisíc zaměstnanců, což je pro představu zhruba čtvrtina firmy Škoda Auto.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Obavy o děti

V letošním a příštím roce se totiž nerozdělí více než 800 milionů korun. To, podle jakých pravidel se bude z přihlášených podniků vybírat, je proto zásadní. Úřad práce však odmítá sdělit i to, kdo zasedne v hodnotící komisi.

„Neúspěšní uchazeči z řad firem by se pak mohli mstít třeba i na dětech úředníků. Osm set milionů korun je v současné době hodně peněz, je to otázka bezpečnosti,“ zdůvodnil Reichl.

A více se nepodařilo zjistit ani na jednotlivých krajských pobočkách, které HN obeslaly s podrobnými dotazy. Právě činnost takzvaných expertních týmů, které při nich fungují, přitom samotné ministerstvo práce ještě minulý týden zdůrazňovalo.

„Oni budou tím, kdo podle individuálního posouzení o příspěvku rozhodne,“ říkal třeba Jiří Vaňásek z odboru trhu práce, když se právě startující projekt na ministerstvu oficiálně představoval.

Peníze jdou z EU a ta chce jejich kontrolu

Tím, že se úřady práce rozhodly podrobnější informace tajit, však znemožňují jakoukoli kontrolu toho, jak se naloží se stamiliony korun. A přesně to vadí i Evropské komisi, z níž peníze na český kurzarbeit plynou.

„Prostředky z unijního rozpočtu by neměly být rozdělovány na základě neveřejných kritérií,“ potvrzuje Martin Stašek, mluvčí pražského zastoupení, které už dokonce s ministerstvem práce situaci řešilo.

Vyžádalo si ujištění, že kritéria posuzování žádostí budou sepsána předem a jejich dodržování pak bude možné ze záznamů kontrolovat, stejně tak jako hodnocení expertních týmů.

Takové úřední zaznamenávání, k němuž se prakticky nepůjde veřejně dostat, však podle expertů na svobodný přístup k informacím v dané situaci rozhodně nestačí.

„Není o čem diskutovat. Žádná metodika na rozdělování jakýchkoli veřejných peněz nemůže být tajná. S tím nikdo nemůže obstát,“ řekl HN spoluautor informačního zákona Oldřich Kužílek.

Před čím varuje v souvislosti s rozdělováním peněz BIS, se dočtete v H.

Čtěte více v Hospodářských novinách