Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný, lepší by ale bylo, kdyby Řecko v eurozóně nadále zůstalo. Německému listu Frankfurter Rundschau to řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen.
Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.
Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl.
ESM co nejdřív
Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.
Brusel se přetahuje o dohled nad bankami. Přijde o něj i ČNB? - čtěte ZDE
Finsko by se mělo připravit na konec eura. Přou se o to tamní ministři - čtěte ZDE
Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM, a vedle něj také zvažovaný fiskální pakt, jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. A ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.
Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.
Nejprve žádost o pomoc, pak intervence
Prezident ECB Mario Draghi začátkem srpna avizoval, že by se ECB mohla vrátit k odkupu státních dluhopisů, aby snížila náklady na obsluhu dluhu zemí, jako jsou Itálie a Španělsko. Intervenci ze strany ECB ale nelze čekat dříve než v září a pouze za předpokladu, že vlády zemí eurozóny do té doby aktivují záchranné fondy, aby mohly ECB v nákupech dluhopisů podpořit.
Asmussen řekl, že aby ECB zvážila intervenci ve prospěch ohrožených zemí eurozóny, vláda každé takové země bude muset nejprve požádat o pomoc záchranné fondy a splňovat ekonomické podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.
"Podle mého osobního názoru by bylo dobré vyžadovat, aby nejdříve musela být podána žádost o intervenci na primárním trhu prostřednictvím fondů EFSF a ESM, než se zapojí také ECB," řekl Asmussen.
Bublina? Akcie v Evropské unii jsou na ročním maximu, výprodeje může brzy spustit Řecko - čtěte ZDE
Investor Ross: Řecko je na tom ještě hůř, než si všichni myslí - čtěte ZDE
List poznamenal, že Draghi ve svém posledním vystoupení v bankovní radě neřekl, že nový program odkupu státních dluhopisů bude omezen co do objemu a z hlediska časového určení. Asmussen proto dostal od novinářů otázku, zda úspěch zvažovaných kroků je spojen s předpokladem, že zásah ECB bude v neomezeném objemu.
"To jste mu rozuměli správně. Ale počkejte si. My teď pracujeme na dalších podrobnostech k tomu novému programu a bavit se o nich budeme na příští schůzce," doplnil Asmussen.