Telekomunikační firma Telefónica chce od září v Česku motivovat matky k brzkému návratu do práce. Pokud se po mateřské dovolené, tedy po 28 týdnech, vrátí zpět na svou pozici, dostanou osm tisíc korun k platu navíc. A to až do doby, kdy budou dítěti dva roky.

Telefónica chce umožnit návrat všem zaměstnankyním, třeba i operátorkám v call centru. Účty skládat nebudou.

„Jestli bude dítě hlídat placená chůva nebo zadarmo babička, to neřešíme,“ říká mluvčí firmy Hany Farghali.

Podobně k maminkám přistupuje i Česká spořitelna. Ředitel úseku Lidské zdroje Lubošem Tejkl v nedávném rozhovoru pro portál HR News uvedl, že každá maminka na nemanažerské pozici má nárok na příspěvek na hlídání ve výši 5000 korun, do věku pěti let dítěte.

Uvedené programy jsou jedny z prvních pobídek, které umožní návrat do zaměstnání ženám na nižších pracovních pozicích, pro něž je finanční injekce do napjatých rodinných rozpočtů zásadní.

Češky zůstávají s dětmi dlouho doma

V době mezi 26. a 35. rokem, kdy má většina Češek malé děti do tří let, jejich nezaměstnanost stoupne o 41 procent, což stát stojí přes pět miliard korun na zdravotním, sociálním pojištění a dani z příjmů.

V březnové studii think-tanku IDEA při CERGE-EI analytici Klára Kalíšková a Daniel Münich zjistili, že jedním z hlavních důvodů, proč ženy s dětmi do tří let odcházejí z trhu práce, je minimální šance sehnat místo v jeslích a školkách.

"V úvahu přichází pouze hlídání od prarodičů, pokud bydlí v dosahu, nebo nákladné soukromé hlídání, které si může dovolit jen malá skupina rodin,“ vysvětlují Kalíšková s Münichem.

Česko i z tohoto důvodu patří v EU k zemím, kde se ženy do práce vracejí po narození dítěte za nejdelší dobu. Nejméně do tří let věku dítěte, což je nejčastější délka rodičovské dovolené, zůstává doma asi 80 procent matek. Jen asi pěti procentům stačí méně než jeden rok.

Výjimkou jsou manažerky

Skloubení mateřství s kariérou je dosud v Česku spíš výsadou pro ženy na středních a především vyšších manažerských pozicích, které si tvrdě vydobyly ve firmách své postavení a které jsou pro firmy důležité. Ty si individuálně mohou domluvit například práci z domova se vzdáleným připojením do kanceláře, zkrácené úvazky nebo spolupráci na jednotlivých projektech.

Do práce se tak manažerky vracejí i velmi krátce po porodu. „Sama jsem byla překvapena, jak vstřícně se ke mně vedení zachovalo,“ uvádí například generální ředitelka společnosti Sodexo Řešení pro motivaci Martina Grygar Březinová, která čeká narození prvního potomka letos v prosinci.

Nepobude doma po porodu dlouho, po dvou měsících se začne vracet postupně, ačkoliv bude využívat také home office. „Hodně mi záleží na tom, aby se firma stejně chovala ke všem zaměstnankyním. V září chceme se zaměstnanci probrat celkovou koncepci přístupu firmy k maminkám,“ tvrdí.

V Česku sice pomalu přibývají firemní školky pro děti od jednoho roku, je jich však stále málo. Pokud projde návrh ministra práce a sociálních věcí Drábka, mohla by se situace o něco zlepšit. Na daňové úlevy by totiž dosáhli od příštího roku nejen zaměstnavatelé, kteří zřídí či podpoří školku, ale také rodiče, kteří tam dají dítě a nastoupí zpět na své místo. Odečíst si z daní budou moci až 14 400 korun ročně.

Příliš drahý nábor

Na kolik Telefóniku osmitisícová podpora matek přijde, prý firma zatím spočítáno nemá. To záleží hlavně na zájmu zaměstnankyň.

„Navíc si myslím, že zrovna tohle je věc, u které se kupecké počty použít nedají. Jak vyčíslíte, že se vám víc vyplatí dávat ženám dva roky osm tisíc měsíčně k platu nebo o ně na dva roky přijít, protože budou doma s dítětem?“ říká Farghali.

Odborníci z poradenské společnost PwC ale soudí, že se to vyplatí, protože jen náklady na přijetí nového pracovníka se rovnají v průměru ročnímu platu pracovníka, po kterém se místo uvolnilo. Tolik totiž firmu stojí inzerce, zapracování nového člověka i čas pracovníků dané firmy vynaložený na celý proces.

„Náklady na nábor zaměstnance se liší podle úrovně pozice. U nižších pozic je to půlroční plat, u těch vyšších plat za 12 měsíců a nejvyšších i rok a půl,“ uvádí Markéta Krejčová, senior konzultantka v oddělení Poradenství pro lidské zdroje PwC ČR.