Šéf ECB Mario Draghi: Pro záchranu eurozóny uděláme cokoli. Trhy reagují růstem

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi slíbil udělat cokoliv, aby uchránil eurozónu před rozpadem. Jeho odhodlání zahrnuje i snahu bojovat s nerozumně vysokými náklady na obsluhu státního dluhu členských zemí.

Draghiho výrok měl okamžité dopady na euro, dluhopisy, akcie i zlato, neboť trh si jej vyložil jako předzvěst mimořádně silného zásahu na podporu eura.

"V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to opravdu stačit," uvedl Draghi v Londýně, kde se účastní konference o investicích.

"Pokud výše nákladů na obsluhu státního dluhu negativně ovlivňuje fungování prostředků transmise měnové politiky, tak my k tomu (k zásahu) máme mandát," řekl Draghi, jehož cituje agentura Reuters.

Euro po slovech šéfa ECB okamžitě začalo posilovat a vůči dolaru se jeho kurz vyšplhal na 1,2177 USD. Naopak ceny dluhopisů začaly klesat. Hlavní akciové indexy smazaly ztráty, případně zrychlily růst, takže panevropský index FTSEurofirst 300 přidával asi 0,3 procenta na 1021 bodů.

Zhruba o jedno procento se zvýšila cena zlata, která vystoupila na 1620 dolarů (asi 34.120 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Růst ceny zlata je odrazem názorů, že podpora eura by mohla spočívat i ve výrazném rozšíření měnové báze, tedy v tištění peněz, a tedy i jejich znehodnocení.

Citigroup: Řecko odejde, Itálii a Španělsku bude nutné pomoci

 Podle analytiků investiční banky Citigroup existuje zhruba 90procentní pravděpodobnost, že Řecko v horizontu 12 až 18 měsíců opustí eurozónu. V nové studii, kterou zmiňuje agentura Bloomberg, Citigroup aktualizovala svou předchozí prognózu. Podle ní pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny činila 50 až 75 procent.

Analytici odhadují, že Řecko by mohlo eurozónu opustit k 1. lednu 2013, tedy za necelého půl roku. Upozorňují ale, že účelem předpovědi není stanovit nějaké konkrétní datum.

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE

Banka rovněž uvedla, že i když Madrid získal příslib úvěru až 100 miliard eur pro tamní bankovní sektor, je pravděpodobné, že jak Španělsko, tak Itálie budou ještě do konce letošního roku potřebovat nějakou formu kompletní pomoci.

"Náš základní scénář počítá s dlouhým hospodářským útlumem a s problémy na finančních trzích v zemích na periferii eurozóny. Tyto problémy způsobí v celé eurozóně letos i příští rok novou recesi," uvedla banka.

Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé teď s řeckými činiteli jednají o tom, jak země plní dohodnuté podmínky pomoci. Vzhledem k tomu, že Atény plní dohodnuté sliby se značným zpožděním, začíná se spekulovat o tom, že by věřitelé nemuseli další část úvěru Řecku uvolnit.

Soukromé vklady u řeckých bank se v červnu dále snižovaly a ocitly se nejníže za šest let, informovala ve čtvrtek ECB.