Číňané chtějí konkurovat Airbusům a Boeingům. Při výrobě letounu jim pomohou Rusové

Rusko se během návštěvy prezidenta Vladimira Putina v Číně chystá ohlásit založení společného podniku s východním sousedem na výrobu dálkového letounu, který má konkurovat Boeingům a Airbusům. Oznámil to ve čtvrtek hospodářský list Vedomosti. Ještě dříve Moskva s Pekingem uzavřela kontrakt na novou dodávku motorů pro čínské stíhačky. Putin navštíví Čínu 5. a 6. června.

Základem rusko-čínského letounu, zvaného 2020, se má stát širokotrupý Iljušin Il-96, který vznikl ještě na sklonku sovětské éry. Rusové mají podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Jurije Sljusara do projektu vložit své know-how, Peking peníze a stroj se má vyrábět v Číně.

Odhadované náklady nebyly oznámeny, na Západě však vývoj obdobného stroje trvá okolo sedmi let a stojí okolo sedmi až 12 miliard dolarů. Může se tedy vyplatit jedině v případě výroby stovek letounů.

"Silný konkurent nás přiměje nabídnout trhu ještě lepší výrobky," řekl listu mluvčí amerického Boeingu, který spolu s evropským Airbusem ovládají trh tohoto typu letounů.

Kopie ruských technologií?

Ruští experti se naopak přou o přínos a úskalí podniku: na jedné straně by mohlo jít o "vítězství ruského leteckého průmyslu", ale na druhé by Čína mohla zkopírovat ruské technologie. Obě země si už konkurují na trhu regionálních letadel svými novými stroji Suchoj Superjet a ARJ.

Současně pokračují dodávky ruských motorů pro čínské vojenské letouny. Počátkem tohoto roku Moskva a Peking uzavřely nový kontrakt na dodávku 140 motorů AL-31F za 700 milionů dolarů (asi 14,5 miliardy Kč). Už na počátku loňského roku se Rusko zavázalo dodat 150 motorů stejného typu pro již vyvezené ruské stíhačky Su-27 a Su-30 a jejich čínské kopie J-11 a J-16.

V létě pak následovala dohoda o 123 motorech AL-31FN pro stíhačky J-10, vyvinuté ve spolupráci s Izraelem a Ruskem, a na podzim kontrakt na 184 motorů D-30 KP-2 pro transportní letouny Il-76, čínské bombardéry H-6 a zřejmě i pro nový transportní letoun Y-20.

Celkem se hodnota všech kontraktů za posledního 2,5 roku odhaduje na čtyři miliardy dolarů (asi 83 miliard Kč), a tedy asi desetinu zakázek u vývozce ruských zbraní Rosoboronexport. Číňané tak vytíží moskevský podnik Saljut do konce roku 2015, a to podle expertů svědčí, že přinejmenším do té doby Číňané nepočítají s vlastními motory. Rusko tak má k dispozici "časové okno" k vývoji nové generace motorů a udržení si náskoku.