Velké banky v Evropské unii zatím neprošly dostatečným oddlužením a jejich celková bilance by se do konce roku 2013 ještě měla snížit možná až o 2,6 bilionu dolarů (asi 49,3 bilionu Kč). Ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond.
"To bude zhruba sedm procent celkové výše jejich aktiv," sdělil fond.
"Asi čtvrtina tohoto poklesu povede k omezení úvěrové aktivity. Celkově se domníváme, že proces oddlužení bank v EU by v průběhu dvou let mohl snížit nabídku úvěrů v eurozóně asi o 1,7 procenta," píše se dále.
MMF v úterý zvýšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,5 procenta, v eurozóně ale dál počítá s problémy. Týkat se budou hlavně zemí jižního křídla, především Itálie a Španělska.
Snaha bank držet co nejvíce kapitálu podle MMF asi přispěje ke zpomalení tempa růstu ekonomiky eurozóny. Je to i jeden z hlavních důvodů, proč bude region letos v mírné recesi a příští rok zaznamená pouze nepatrný růst. To bude v příkrém rozporu k vývoji v jiných částech světa.
Krize změnila chování bank v Česku. Peníze ukrývají do bezpečí tuzemských dluhopisů - čtěte ZDE
České banky se poučily z řeckého selhání. Nedrží ani korunu španělských bondů - čtěte ZDE
Ředitel finanční sekce MMF José Vinals řekl, že oddlužení je v některých případech zdravý proces. Jde podle něj o případy, kdy banky zvýší kapitál, omezí aktivity, které pro ně nejsou hlavní, anebo sníží závislost na kapitálu od jiných bank. Obecně ale musí oddlužení přijít ve správný čas a je třeba jej správně dávkovat.
"Pokud ale nebudou zavedena reformní opatření a zvýší se finanční stres, pak hrozí, že rozsáhlé a synchronizované oddlužení by mohlo způsobit vážné škody na cenách aktiv, toku úvěrů a ekonomické aktivitě v Evropě i jinde," uvedl Vinals.
V takovém případě by velké banky v EU mohly objem aktiv do konce příštího roku snížit až o 3,8 bilionu dolarů (asi 72 bilionů Kč). To je asi deset procent celkových aktiv.
"Pokud by banky v EU snížily výdaje v takovém rozsahu, nabídka úvěrů v eurozóně by mohla klesnout o 4,4 procenta. Hrubý domácí produkt by se mohl od základního scénáře po dvou letech snížit o 1,4 procenta," podotkl dále Vinals.
