Euro nepřijme ani tato, ani příští vláda, tvrdí ministr financí Kalousek

Česká republika nevstoupí do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), který je předstupněm přijetí eura, za této a ani zřejmě za následují vlády.

Na Žofínském fóru to v úterý řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že by ale Česko v budoucnu přijmout euro mělo. Termín přijetá eura nemá ČR v současnosti stanoven.

Do systému ERM II musí vstoupit každá země, která chce přijmout euro. V systému musí být nejméně dva roky před přechodem na euro.

Podle nedávného vyjádření guvernéra ČNB Miroslava Singera Česká republika může přijmout euro nejdříve v roce 2017. Otázka vstupu do eurozóny je navíc podle něj komplikována nejasným vývojem eurozóny po současné dluhové krizi.

Česká vláda i podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Nečase nadále počítá s přistoupením k euru. Vláda podle premiéra nebude jednat o výjimce z přistoupení k jednotné evropské měně, kterou prosazuje prezident Václav Klaus. Podle Nečase přistoupení k euru schválili občané v referendu o vstupu do Evropské unie, a je to závazek Česka.

Kalousek se také na okraj diskuze vyjádřil k evropským fondům a jejich čerpání:

Podle něj neexistuje důvod, abychom do konce června nesplnili plán na zlepšení systému pro strukturální fondy a peníze z Evropy nezačaly opět proudit do Česka.

Ministr ovšem upozornil, že rozpočet Unie má vážný problém s řízením hotovosti a také, že Komise může ještě vyžadovat později vlastní audit, což by čerpání mohlo zbrzdit.

„Když sem nepustí prachy, budu mít vyšší deficit a budu se muset zastřelit,“ uchýlil se k černému humoru Kalousek.

Česko nemůže dál růst na dluh

Česká republika si nemůže dovolit podpořit ekonomický růst zvyšováním svých dluhů, řekl na Žofíně Kalousek, jehož vystoupení bylo z větší části věnováno právě finančním vyhlídkám státu na příští roky.

Země by podle ministra ztratila důvěru zahraničních investorů, a financování státního dluhu by se tím výrazně prodražilo.

Někteří ekonomové a opozice současné vládní úspory kritizují s tím, že zbytečně podvazují ekonomický růst.

"Nemá smysl pumpovat peníze kvůli růstu na dluh. Kritici nechtějí slyšet, že když napumpujeme do ekonomiky peníze na dluh, tak porušíme stávající kredibilitu na trzích a stoupnou úrokové přirážky dluhopisů. A jedno procento je v tomto případě sedm miliard korun," uvedl Kalousek.

V současnosti jsou podle ministra úrokové sazby při refinancování státního dluhu pod čtyřmi procenty.

"Výpůjční potřeba vlády se pohybuje a bude pohybovat kolem 220 miliard korun ročně. Vedle deficitu rozpočtu splácíme i jistiny starších státních dluhopisů," dodal ministr.

Aby Česko stabilizovalo veřejné finance, bude muset přistoupit jak k dalším výdajovým škrtům, tak na straně druhé zvyšování daní. Ministr potvrdil, že DPH by měla vzrůst na 15 a 21 procent. Více na daních zaplatí také lidé s vyššími příjmy.

"S tím původně nikdo nepočítal," uvedl Kalousek. Přiznal, že slyší kritiky, že toto opatření je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Uvedl však, že v případě zrušení stropů z zdravotního a "příspěvku" u sociálního pojištění se jen ruší dosavadní daňová degrese.

Ze zvyšování daní má jít 32 % prostředků, z 68 % mají být peníze získány z úspor. Okolo 12 miliard by měl stát letos ušetřit rušením úřadů a jejich agend.

Stát uspoří také nižší valorizací důchodů.

"Současná míra valorizací byla neufinancovatelná," prohlásil Kalousek. "Děláme to proto, aby se důchodci nemuseli bát, že jednoho dne sice budou mít na něco nárok, ale nebudou peníze," glosoval ministr.

Co nedostanou, to neutratí

Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce března zvýšil o téměř 114 miliard korun na 1,613 bilionu korun. Letos si chce ministerstvo financí podle strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2012 půjčit přes 243 miliard korun. V roce 2013 si hodlá půjčit 230,9 miliardy korun.

Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD s vládní politikou nesouhlasí.

"Neuvědomují si, jak oslabí domácí poptávku. Ty peníze, které důchodci nedostanou, by jinak utratili za české zboží a služby," řekl Mládek ve studiu ČT24. Vláda podle něj dostala od analytiků nesprávné údaje o tom, že větší podíl z utrácených peněz jde na zboží z dovozu. Podle Mládka je situace přesně opačná.