Bruselské zákulisí: Nejde o to zachránit Řecko, největší hrozbou jsou krachy bank

Klíčové pro Evropu není, jakou výši dluhu bude mít Řecko, ale zda se podaří stabilizovat největší evropské banky. Z rozhovorů s ekonomy Evropské unie vyplývá, že některé banky prostě přerostly své státy. A ty nemají nějaký účinný instrument, jak banky vytáhnout z problémů.

Pokud bychom neposlali peníze do Řecka, pak bychom vyhověli těm, kteří záchranu Řecka kritizují. Ale za týden by zkrachovalo několik velkých německých a francouzských bank, řekl jeden z bruselských ekonomů.

A za další týden by se zhroutila půlka německého průmyslu, kterému by došly provozní i investiční peníze, dodal s tím, že by na to doplatily téměř všechny země EU, protože většina z nich vyváží právě do Německa. Nejzávislejší je přitom Česko.

Jak nastartovat růst

Napříč Evropou se nyní mluví, zda škrty jsou tou nejlepší cestou z krize. Letos se bude pořád mluvit o růstu, ale řada zemí se mu vzdaluje. Dokonce i Česko bude v nejlepším případě stagnovat, ale pravděpodobněji bude hůř, jak připouští i ministr financí Miroslav Kalousek.

Problémem růstu v Evropě je otázka, jak ho nastartovat (plán na jednom z transparentů v Evropské komisi už asi nemohl být obecnější – viz foto). Škrty a úsporná opatření ještě zvětší propad ekonomik, bez růstu není reálné snižovat zadlužení. Bez úsporných kroků zase vyskočí výnosy z dluhopisů, a tedy daná země si bude půjčovat dráž, což zatíží její rozpočet.

Jedním z výstupů ze čtvrteční prognózy Evropské komise je, že se situace pomalu zlepšuje. Brusel to opírá o několik indikátorů a jejich vývoj. Indexy nálad spotřebitelů i podnikatelů zastavily propad. Zároveň indexy důvěry začaly růst, i když jsou stále v záporných hodnotách podobných konci roku 2001. Jsou na tom však mnohem lépe než v letech 2008 a 2009, tedy v první vlně současné krize.

Nízký kapitál i hodně peněz v dluhopisech

Klíčový je však bankovní sektor – prvním problémem bank je, že mají málo vlastního kapitálu. Řada západoevropských bank, zejména ty největší, bude potřebovat ke zvýšení kapitálové přiměřenosti na minimum 9 % desítky miliard eur.

Dalším problémem je, že ty stejné banky drží velkou část dluhů ohrožených zemí. Kdyby se neposkytla pomoc Řecku, ve finále by na to doplatily německé a francouzské banky.

S tím, jak hrozil neřízený krach Řecka, zejména během loňského podzimu, takřka zamrzl i mezibankovní trh. Úroky letěly vzhůru, banky si byly ochotny půjčovat jen na velmi krátkou dobu. To se od nového roku změnilo, úroky klesají a banky si začínají důvěřovat.

Co je však znepokojující, banky odmítají půjčovat nefinančnímu sektoru, tedy podnikům. To je podle lidí z Komise jedna z největších překážek, jak nastartovat růst – firmy nemají peníze na investice. Tento problém se týká i ČR, i když české banky jsou v porovnání s evropskými v mnohem lepší situaci.

Jednotlivé státy nemají páky k tomu, aby s neochotou půjčovat na investice něco provedly. Brusel sází na Evropskou centrální banku, která na konci roku začala poskytovat bankám velmi levné peníze (úrok okolo 1 %). Vyvrcholí to příští týden tím, že banky dostanou na tři roky tolik peněz, o kolik si řeknou. Přitom za ně budou moct ručit i ne zrovna kvalitními hypotékami a půjčkami. Podle odhadů si banky mohou přijít až pro bilion eur.

Velký risk

Experti vzkazují Evropě, aby neočekávala, že natisknutí levných peněz povede k tomu, že banky začnou firmám půjčovat. Většinu peněz totiž banky použijí k zlepšení svého stavu nebo k nákupu dluhopisů ohrožených zemí jako Itálie a Španělsko. Ale současné krize jsou propojené nádoby státních dluhopisů a špatného stavu bank.

"Levné půjčky jsou velká sázka. Pokud nevyjde, pak budou komerční banky v ještě horším stavu než nyní," upozorňuje Charles Liploz ze ženevského Graduate Institute.

Draghi: Evropský sociální model je pryč

Kritici poukazují nejen na to, že banky budou mít ještě víc dluhopisů ohrožených zemí, ale i na hrozbu vyšší inflace a menšího tlaku na vlády, aby dělaly reformy. I proto šéf ECB Mario Draghi v pátečním vydání Wall Street Journal říká, že i přes pomoc v podobě levných peněz se nevyhnou reformám.

"Evropský sociální model, ve kterém se ochraňují pracovní místa, to má za sebou," říká Draghi a naráží na fakt, že třeba ve Španělsku atakuje nezaměstnanost mladých hranici 50 %.

"Doba, kdy Evropané byli natolik bohatí, že mohli platit komukoliv za to, že nepracuje, je taky pryč," dodal šéf instituce, která patrně jako jediná může rychle ovlivnit dění na finančních trzích.

• Diskuse
• Celkem 243 příspěvků