Sarkozy bude kandidovat na prezidenta. Jako kapitán lodi v bouři prý Francii neopustí

Jan Strouhal, editor HNByznys

Dobré dopoledne,

dnes jsme začali trochu později, o to větší to nyní bude fofr. Evropské státy pokračují ve zveřejňování statistik ohledně loňského vývoje HDP, mezi nimi i Česká republika.

Krize se nyní točí hlavně kolem Řecka. Euroskupina dnes odložila plánované jednání na pondělí. Dnes budou jednat jen po telekonferenci.

MMF má  pak své experty v Portugalsku.

S chutí do toho...

Česká ekonomika v loňském roce meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Vyplývá to ze středečních předběžných údajů Českého statistického úřadu. V samotném čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 0,5 procenta.

Mezičtvrtletně HDP naopak o 0,3 procenta klesl a Česko se tak technicky ocitlo v recesi, protože HDP se snížil dvě čtvrtletí po sobě.

,,Předběžné odhady ekonomického růstu ukazují, že se vyplnily prognózy o recesi ve tvaru "W"," zhodnotil vývoj Michal Kozub, analytik Home Creditu.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE

Eurozóna chce se schválením další pomoci pro Řecko počkat až na na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. Podle právníků ovšem váhání zemí platících evropskou jednotnou měnou, které zrušily na dnešek naplánovanou schůzku ministrů financí, velmi vážně ohrožuje plány na zapojení soukromých věřitelů do záchrany jihoevropské země. Píše o tom dnes deník Financial Times.

Největší francouzská banka BNP Paribas ve čtvrtém čtvrtletí vytvořila čistý zisk 765 milionů eur (asi 19,2 miliardy Kč), což je meziroční propad asi o polovinu. Za horším výsledkem stojí hlavně nutnost odepsat řecké dluhopisy v objemu 567 milionů eur (asi 14,2 miliardy Kč). Výsledek je nicméně lepší, než čekali analytici, neboť banka zároveň prodala část majetku.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že banka ve čtvrtletí vytvoří zisk asi 574 milionů eur. Právě díky prodeji majetku ale banka s půlročním předstihem plní přísnější požadavky na kapitálovou přiměřenost. Podíl kvalitního kapitálu na celkových aktivech na konci roku činil 9,2 procenta proti požadovaným devíti procentům.

Banka rovněž uvedla, že z loňského zisku navrhne vyplatit dividendu 1,20 eura na akcii. To bude citelný pokles proti loňsku, kdy výše dividendy činila 2,10 eura. Banka si navíc vyhrazuje právo, že dividendu nevyplatí v hotovosti, ale v akciích.

Údaje o české ekonomice už jsme vám nabídli. Dnes ráno ale své statistiky odhalily také Francie Německo a Maďarsko. Jedna ekonomika klesla, druhá naopak vzrostla.

Francouzská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,2 procenta, což je nepatrně lepší výsledek, než se čekalo. Růst za celý loňský rok podle tamního statistického úřadu Insee dosáhl 1,7 procenta, což je naopak o trochu méně, než byla oficiální předpověď vlády.

Francouzi odhad růstu ekonomiky loni snižovali prakticky celé druhé pololetí. Ve své poslední prognóze z loňského října počítali s celoročním růstem o 1,75 procenta.

Hrubý domácí produkt Německa ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů klesl o 0,2 procenta. To je o trochu lepší výsledek, než se čekalo, ale v zásadě v souladu s prvním rychlým odhadem statistického úřadu. Ten začátkem ledna sdělil, že čtvrtletní pokles ekonomiky bude činit asi 0,25 procenta. Úřad zároveň potvrdil, že v celém loňském roce ekonomika vykázala tříprocentní růst.

Maďarská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí zpomalila růst na 0,3 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí růst činil 0,4 procenta. Meziroční tempo růstu ale podle tamního statistického úřadu zůstalo podle předběžných a sezonně nepřepočtených údajů na 1,4 procenta. To je lepší výsledek, než se čekalo. Za celý loňský rok ekonomika vzrostla o 1,7 procenta.

Šéf řecké vládní konzervativní strany Antonis Samaras by dnes měl podepsat závazek, že prosadí slibované reformy v Řecku. Uvedl to vládní zdroj agentury Reuters. Samaras se dosud stavěl kriticky k úsporným opatřením, které přes nevoli mnoha Řeků po vleklé debatě v neděli schválil parlament. Přijetím balíku úspor podmiňovala Evropská unie přiznání druhého balíku finanční pomoci pro Řecko ve výši 130 miliard eur (3,3 bilionu korun).

Jak dlouho budou ještě Řekové ochotni v přísném utahování opasků pokračovat? A bude Řecko za další dva roky znovu žádat o miliardovou pomoc? Na otázky čtenářů bude na IHNED.cz od 13:00 odpovídat Kostas Tsivos, přednášející moderních dějin Řecka na FF UK.

Dotazy můžete pokládat již nyní.

DO ON-LINE ROZHOVORU SE DOSTANETE ZDE

Evropa je dnes zaplavena čísly ohledně vývoje HDP za loňský rok. Bohužel se do recese kromě Itálie, u které se to dalo očekávat, dostalo i Nizozemsko.

Italský HDP ve čtvrtém čtvrtletí pokleslo o 0,7 %, očekával se přitom pokles jen o půl procenta. Italská ekonomika tak klesá už šest měsíců v řadě, a tomu se říká recese.

Stejný osud pak potkal i tulipánovou zemi. Nizozemský HDP se v posledním kvartále loňského roku propadl o 0,7 %. Ve třetím čtvrtletí klesl také, "jen" o 0,4 %.

Podmínky nutné k tomu, aby ministři financí eurozóny mohli schválit druhý záchranný úvěr pro Řecko, mohou Atény splnit ještě do pondělní schůzky ministrů. Agentuře Reuters to řekl člen řídicího výboru Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. V takovém případě by se podle něj mohlo okamžitě začít s výměnou řeckých dluhopisů, takže by se všechno stihlo včas.

"Pokud bude euroskupina schopna v pondělí učinit příznivé politické rozhodnutí, výměna dluhopisů s dobrovolným zapojením soukromého sektoru by mohla okamžitě začít a byla by včas i dokončena," poznamenal Asmussen v e-mailovém rozhovoru. Euroskupinu tvoří právě ministři financí členských zemí eurozóny.

Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny v posledních třech měsících loňského roku mezičtvrtletně klesl shodně o 0,3 procenta. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl Evropský statistický úřad (Eurostat). Meziročně v posledním čtvrtletí HDP unie vzrostl o 0,9 procenta a o 0,7 procenta u eurozóny.

Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomika EU i eurozóny držela podle Eurostatu mezičtvrtletně růst, byť velmi mírný. V případě unie dosahoval 0,3 procenta, v případě eurozóny 0,1 procenta.

Eurostat uvedl mezičtvrtletní data u 19 z 27 států EU. U 12 z nich zaznamenal v posledních třech měsících propad hospodářství, v pěti případech si země udržely mírný růst. Ekonomiky Finska s Kypru stagnovaly.

Největší mezičtvrtletní propad na konci loňska připadl Portugalsku (-1,3 procenta), největší růst naopak mělo Slovensko (+0,9 procenta).

Meziročně HDP klesl u pěti z 20 zemí, u nichž jsou dostupná data. Jasně největší pokles připadá na Řecko (- sedm procent), u něhož ale Eurostat neuvedl mezičtvrtletní údaj. Klesly i ekonomiky Itálie a Kypru (shodně o 0,5 procenta), Nizozemska (-0,7 procenta) a Portugalska (-2,7 procenta).

Petr Dufek, analytik ČSOB

,,Jak je vidět z dat Eurostatu, předchozí výsledky českého HDP jsou o něco lepší, než se doposud uvádělo. Původně totiž český HDP už ve třetím čtvrtletí klesal o 0,1 % q/q, podle nových dat Eurostatu však v tomto čtvrtletí rostl o 0,1 %!

Slábnoucí evropská ekonomika bude brzdit i vývoj ekonomiky české. Naše hospodářství nemůže v letošním roce spoléhat na domácí spotřebu, a tak jediná pozitiva může přinést pouze zahraniční obchod.

České hospodářství doposud držel na vodou pouze zahraniční obchod, zatímco domácí poptávka zůstávala v útlumu. A nejinak tomu bude i v roce letošním. Jen na rozdíl od loňských 1,7  se letos dočkáme v lepším případě nuly.

Evropa jako celek míří do recese, která by však zdaleka neměla mít tak dramatický průběh jako ta předchozí z přelomu roku 2008 a 2009.

Na jedné straně uvidíme prudce padající předlužené země, které jsou nyní pod tlakem úspor, na straně druhé Německo, které má velkou šanci na ekonomický růst i v letošním roce."

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes vyjádřil obavu nad tím, co se stane s řeckými úspornými opatřeními po dubnových volbách. Hrozí totiž, že nová politická garnitura nebude mít vůli schválené podmínky pomoci plnit.

Uklidnit by ho již dnes večer mohl lídr řeckých konzervativců Antonis Samaras. Tehdy by totiž Samaras měl podle tisku podepsat zavazující dokument k plnění podmínek.

Absence tohoto závazku byla hlavním důvodem pro zrušení dnešní schůzky ministrů financí eurozóny.

Velká Británie zpracovala krizový plán pro případ, že by Řecko zcela zkrachovalo, a tím pádem by muselo opustit eurozónu. Novinářům to přiznal guvernér Bank of England (BoE) sir Mervyn King. Bohužel ale neodhalil detaily.

,,Jak jste mohli předpokládat, vláda a centrální banka společně probíraly řadu opatření, která jsou součástí tohoto plánu," sdělil King.

Podle Kinga dluhová krize v eurozóně zůstává největší hrozbou pro další vývoj britské ekonomiky.  Předpokládá, že celá evropská situace pak bude hlavním tématem na setkání zemí skupiny G20 v Mexiku.

Řecko už splnilo drtivou většinu požadavků, jimiž zahraniční věřitelé podmiňují uvolnění druhého záchranného úvěru pro Řecko. Řekl to dnes tamní ministr financí Evangelos Venizelos. Zbývající podmínky podle něj budou splněny ještě do večerní telekonference ministrů financí eurozóny. Venizelos také řekl, že řecký prezident Karolos Papulias souhlasil s tím, že se vzdá platu.

"Zbývá jen pár otázek, které budou zcela vyjasněny do začátku telekonference euroskupiny v 18:00 řeckého času (17:00 SEČ)," poznamenal Venizelos, jehož cituje agentura Reuters. Ministr o postupu jednání dnes v Aténách informoval novináře.

Ministr si postěžoval, že někteří lidé v eurozóně si hrají s ohněm a prý by možná i přivítali, kdyby Řecko opustilo eurozónu.

Portugalsko v aukci prodalo pokladniční poukázky se splatností od tří do 12 měsíců, a to za výhodnější úrok a za masivního zájmu investorů. Celkem Lisabon prodal papíry za tři miliardy eur (více než 75 miliard Kč), což je celý plánovaný objem. U jedné z emisí přitom zájem více než desetinásobně překročil nabídku.

Portugalsko je jednou ze tří zemí eurozóny, které čerpají mezinárodní finanční pomoc. Ta činí zhruba 78 miliard eur (asi dva biliony Kč) a zemi ji poskytli ostatní členové eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Portugalsko úvěr dostalo loni na jaře.

Jan Strouhal, editor HNByznys

,,V redakci IHNED.cz dochází k výměně stráží. Ještě než se pro dnešek zcela vytratím, všimnul jsem si v agenturách jedné zprávy, která se eurozóny příliš netýká, ale....

V taiwanském Novém Tchaj-pej zemřel třiadvacetiletý hráč počítačových her Rong-yu. To by nebylo ani tak divné, i přesto, že byl mladý. Pozoruhodnější ale je, že zemřel v počítačové herně a po 9 hodin si nikdo jeho smrti nevšiml. Mrtvého ho po dlouhé době objevila až servírka.

Proč to tu zmiňuji? Někdy mi připadá, že členské státy eurozóny také nevidí (nebo nechtějí vidět), že Řecko je již de facto (ekonomicky) mrtvé. Nepomáhá totiž ani resuscitace. 

Takže již nezbývá nic jiného než čekat na to, až se v Evropě objeví chytrá "servírka".

Nebo se mýlím? Kéž by... V online reportáži pokračuje kolega Karel Tinl.

Naviděnou."

Řecký prezident Karolos Papulias se s ohledem na kritickou finanční situaci země vzdá do odvolání svého platu. Podle agentury DPA to po setkání s hlavou předlužené země dnes v televizi oznámil řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Podle údajů prezidentské kanceláře je roční příjem řeckého prezidenta 85.000 eur (asi 2,1 milionu korun). Podle hospodářského deníku capital.gr citovaného na internetu nicméně roční prezidentský příjem činí 355.000 eur (8,9 milionu korun) včetně souvisejících náhrad.

"Prezident mě požádal, abych zahájil kroky, které k tomu (k redukci jeho platu) povedou," uvedl podle řeckých internetových médií Venizelos.

Írán naplnil své hrozby. Podle tamní televize zastavil přísun ropy do Francie, Španělska, Itálie, Řecka, Portugalska a Nizozemska.

Všech 27 zemí EU již v lednu rozhodlo o embargu na íránskou ropu, ale s platností až od 1. července. Írán dnešním oznámením podle analytiků chce dát najevo, že EU sankcemi poškozuje hlavně sebe.

Západ tvrdí, že Íránci usilují o jaderné zbraně. Teherán to popírá a tvrdí, že mu jde jen o jadernou energetiku.

Krátce po oznámení o zastavení ropných vývozů do šestice zemí EU stoupla na světových trzích cena ropy o dva dolary na 119,35 dolaru za barel.

Zlatý poklad v hodnotě 700.000 eur (15,6 milionu korun) se našel při rekonstrukci objektu jisté francouzské vinařské firmy v oblasti Champagne, sdělil dnes server francouzského časopisu Le Point. Vzácné zlaté mince se mají rozdělit rovným dílem mezi majitele objektu a dělníky, kteří je objevili.

Při stavebních úpravách začaly minulý týden padat pytlíky se zlatými mincemi ze stropu, kde byly ukryty mezi trámy. Celkem se našlo 497 mincí, které podle odborníků představují 17 kilogramů zlata.

Podle numismatiků mají mince navíc sběratelskou hodnotu. Byly vyraženy v letech 1851 až 1928 a nejspíš představují ukryté tržby za vývoz alkoholu do USA v době tamní prohibice ve 30. letech 20. století.

Poklad byl převezen do trezoru místní banky. Jedna polovina mincí má připadnout dělníkům a druhá firmě Alexandre Bonnet. Její vedení podle serveru LePoint.fr se nálezem bude nejspíš inspirovat při pojmenování svého nového speciálního ročníku šampaňského, který by mohla nazvat Ukrytý poklad.

Prezident Nicolas Sarkozy uspořádá v případě svého znovuzvolení referendum k paktu o rozpočtové kázni, ke kterému se kromě ČR a Británie připojily všechny ostatní země Evropské unie.

Hlava francouzského státu by se plebiscitem snažila prosadit potřebnou ústavní změnu v situaci, kdy vláda nemá v parlamentu potřebnou většinu, uvedl v úterý server pravicového deníku Le Figaro.

Sarkozy, který má dnes potvrdit svou kandidaturu v jarních prezidentských volbách, návrhem referenda podle listu podniká "protiútok" v reakci na oznámení ratingové agentury Moody's, že vzhledem k vývoji v zemi je ohroženo úvěrové hodnocení Francie na nyní nejvyšší hodnotě Aaa.

Cena severomořské ropy Brent ve 14:30 SEČ stoupla o 1,51 dolaru na 118,86 dolaru za barel, když krátce po oznámení vzrostla až na 119,35 USD. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o 1,15 dolaru na 101,90 dolaru za barel.

Cenu ropy podporují i další události, jako středeční výbuch ropovodu v Sýrii a stávka v Jemenu, která zastavila těžbu na největším poli v zemi. Obavy z přerušení dodávek převažují i nad obavami o zdraví globální ekonomiky a strachem z bankrotu z Řecka.

První známky finanční krize se objevily již před 10 lety. Tehdy praskla tzv. internetová bublina a přišla řada krachů. Jedním z největších byl pád společnosti Enron, které v roce 2001 zlomily vaz účetní a finanční machinace.

Její příběh si nyní vybralo Národní divadlo v Praze pro nastudování nové inscenace. Bude jí hra Enron autorka Lucy Prebble, kterou v roce 2009 poprvé uvedlo londýnské Royal Court Theater a hra byla posléze nominována na Olivierovu cenu za drama.

Proč zrovna finanční krize jako téma míří na jeviště Národního divadla? Čím je tato hra aktuální i dnes? Bude-li mít hra úspěch, chystá Národní divadlo i další podobnou tématiku?

Na tyto a další otázky bude od 15:30 hodin odpovídat režisér Michal Dočekal. Otázky můžete pokládat - ZDE.

Řecký ministr financí  Evangelos Venizelos si dnes postěžoval, že někteří lidé v eurozóně si hrají s ohněm a prý by možná i přivítali, kdyby Řecko opustilo eurozónu. Jeho země už přitom podle něj splnila drtivou většinu požadavků, jimiž zahraniční věřitelé podmiňují uvolnění druhého záchranného úvěru pro Řecko.

Zbývající podmínky budou podle ministra splněny ještě do večerní telekonference ministrů financí eurozóny. Venizelos také řekl, že řecký prezident Karolos Papulias souhlasil s tím, že se vzdá platu.

"Zbývá jen pár otázek, které budou zcela vyjasněny do začátku telekonference euroskupiny v 18:00 řeckého času (17:00 SEČ)," poznamenal Venizelos, jehož cituje agentura Reuters. Ministr o postupu jednání dnes v Aténách informoval novináře.

Ministři financí eurozóny, jinak také euroskupina, se dnes měli setkat osobně. Schůzka ale byla v úterý zrušena, protože Řecko nemělo splněny všechny podmínky nutné k poskytnutí úvěru. Konat se dnes proto bude pouze telekonference.

Řecko musí především říci, kde hodlá ušetřit dalších kolem 325 milionů eur, jak požadují věřitelé. Šéfové koaličních stran mají také předložit písemný závazek, že od dohodnutých reforem neodstoupí.

Tak íránské ministerstvo průmyslu po půlhodině popírá zastavení dodávek. Ale protože u zpráv z tohoto regionu není nikdy nic jistého, tak finanční trhy zůstávají obezřetné a cena ropy zůstává na vyšších úrovních.

Jak jsme napsali dříve krátce po zveřejnění prvních informací začala stoupat cena ropy Brent i americké WTI.

Brent posiloval o 1,6 % nad 119 USD/barel, americká lehká ropa WTI pak nad 102 USD, o 1,3 procenta. Aktuálně kontakty zůstávají výše o 1,1 % a 0,77 %. Cenu ropy podporují i další události, jako středeční výbuch ropovodu v Sýrii a stávka v Jemenu, která zastavila těžbu na největším poli v zemi.

Většina Čechů považuje dluhovou krizi eurozóny za vážný problém také pro Českou republiku. Jako velmi závažný problém ho označila více než pětina, jako závažný pak polovina lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Průzkum se uskutečnil druhý týden v lednu, kdy se v Česku diskutovalo o zapojení do finanční pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 90 miliard Kč a připojení ČR k dohodnutému unijnímu paktu o rozpočtové kázni. Česká vláda nakonec schválila půjčku 38 miliard korun a k paktu se zatím nepřipojila.

Podle CVVM by se k celoevropské dohodě o rozpočtové kázni nepřipojily více než dvě pětiny lidí, naopak pro připojení se vyjádřily necelé dvě pětiny. Souhlas s půjčkou určenou na stabilizaci eurozóny byl výrazně nižší. Peníze by uvolnila přibližně jen šestina občanů, proti se vyjádřily tři čtvrtiny respondentů.

Situaci kolem dluhové krize v eurozóně a snahy o záchranu eura sledují pozorně dvě pětiny Čechů. Průzkum se uskutečnil od 9. do 16. ledna a zúčastnilo se ho 1090 lidí.

Pojďme se nyní podívat na dnešní čísla o HDP a srovnat ji s okolními zeměmi. Pro Česko to nejsou příznivá čísla - všichni okolo jsou na tom lépe než ČR.

Navíc Česko jako jediná země ze střední Evropy spadlo do recese, tj. dvě čtvrtletí po sobě ekonomika klesá (v posledním čtvrtletí o 0,3 %).

Pro českou ekonomiku klíčové Německo ve čtvrtém kvartále kleslo o 0,2 %. Rakousko je také v minusu 0,1 %.

Slovensko rostlo o 0,9 % a Polsko o 1,0 %.

Dokonce i ve velkých problémech se nacházející Maďarsko zaznamenalo v posledním čtvrtletí růst o 0,3 %.

Navíc se jen potvrzuje trend, kdy rozdíl mezi Němcem a Čechem v HDP na hlavu se zvětšuje, zatímco Slovák nebo Polák se svým příjmem Němcům přibližují.

"Ujíždí nám vlak. Nemůžeme si vymýšlet berličky a říkat, že doba je zlá. Pro Slováky je zlá taky, a přesto rostou šestkrát rychleji než my," ukomentoval data Vladimír Pikora z NextFinance.

"Obávám se, že jdeme portugalskou cestou: země, která původně doháněla Německo, kvůli korupci a špatné hospodářské politice ztratila dech, aby nakonec musela požádat svět o finanční pomoc, aby nezbankrotovala. Od stavu, kde jsou nyní Portugalci, nás při podobných vládách, jako byly ty poslední, dělí jen 16 let. V pozadí problémů Portugalska přitom stálo, že země přestala konvergovat k Německu?" uvedl Pikora.

Pro Česko (ale i další sousední země) je navíc špatnou zprávou, že německá ekonomika zpomaluje a to způsobí další pokles české ekonomiky, protože ji de facto drží jen export. A do Německa směřuje víc než třetina vývozu.

Máme tady zprávu od mluvčího české vlády.

1. března se koná další summit EU, na kterém se má podepisovat smlouva o rozpočtové odpovědnosti.

Den před tím bude Nečas v Londýně jednat se svým kolegou Davidem Cameronem a projednávat postup na summitu.

Česko a Británie jsou jediné země z evropské sedmadvacítky, které se rozhodly k dokumentu zatím nepřipojovat.

Pražská burza skončila ve středu v mírném plusu a vzrostla o 0,18 %. Během dne se přitom pohybovala výš.

Největší růst zaznamenal bankovní titul Erste, který posílil o 2,35 %. O víc než jedno procento rostly i akcie KIT Digital nebo NWR. 

Maďarská centrální banka nabídla bankám dvouleté nízkoúročené úvěry a zahájila nákupy hypotečních dluhopisů na trhu.

Je to poprvé, co centrální banka ve "východním křídle" Evropské unie zavedla kroky podobné "kvantitativnímu uvolňování" měnové politiky v USA nebo Británii a srovnatelné s rozsáhlými tříletými úvěry, jimiž Evropská centrální banka podpořila banky v eurozóně na konci prosince.

Podle některých analytiků mohou být kroky banky vstřícným gestem vůči vládě, která ji často vyzývala k podpoře úvěrů a kritizovala nedávnou vlnu zvyšování úrokových sazeb. Podle ekonomů to může v nynější nepříznivé době podpořit ekonomiku a mít pozitivní dopad na trh vládních dluhopisů, jejichž výnosy po zprávě banky výrazně klesly. Jiní analytici agentuře Reuters řekli, že kroky sice podpoří finanční likviditu v ekonomice, její strukturální problémy ale nevyřeší.

Velké maďarské banky zasáhla vlna omezování úvěrů a dalších aktiv v západoevropském finančním sektoru, který se pod tlakem dluhové krize v zemích eura snaží posílit vlastní kapitál. Na domácí půdě finanční situaci maďarských bank zhoršily kontroverzní kroky vlády, která na jejich zisky uvalila zvláštní daně a donutila je umožnit splácení devizových hypoték při uměle nízkých kurzech.

Akcie na západoevropských burzách obnovily růst a k oživení přispěly hlavně údaje o vývoji ekonomik Německa a Francie. 

Trh podpořily údaje o vývoji ekonomik Německa a Francie za čtvrté čtvrtletí, které byly o něco lepší, než se čekalo, třebaže celou eurozónu zřejmě čeká recese. Vcelku příznivé byly i nové údaje z amerického průmyslu.

Odpoledne ale akcie sestoupily z denních maxim, protože se na trh vrátily obavy ohledně druhého záchranného balíku pro Řecko - spekuluje se, že škrty budou odloženy až do dubnových voleb.

Index frankfurtské burzy DAX posílil o 0,44 %, stejně jako pařížský CAC 40.

Londýnský Index FTSEurofirst 300 v závěru stoupl o 0,6 %, zatímco FTSE 100 klesl o 0,13 %.

Meziroční míra inflace v Polsku v lednu klesla na 4,1 % z prosincové úrovně 4,6 %. Údaje statistického úřadu posílily očekávání, že polská centrální banka letos alespoň jednou sníží úrokové sazby.

Centrální banka chce udržovat inflaci v zemi kolem střední hodnoty 2,5 procenta, v posledních měsících se však její míra držela výrazně nad touto úrovní, Polská národní banka však základní úrokovou sazbu nechává už sedmý měsíc beze změny na 4,5 procenta.

Šéf Světové banky Robert Zoellick skončí ve své funkci na konci června, kdy mu vyprší pětileté mandátu.

Světová banka poskytuje rozvojovou pomoc chudším zemím světa a podle zvyklostí jí vede Američan, zatímco sesterský Mezinárodní měnový fond od založení těchto institucí v závěru druhé světové války řídí Evropan.

Jedním z favoritů na post následujícího šéfa Světové banky je současná ministryně zahraničí USA HIllary Clintonová. Agentura Reuters píše o tom, že už jedná s Bílým domem o tom, že by ve své funkci skončila a přešla do Světové banky.

V pondělí na svém pravidelném setkání bude moci eurozóna rozhodnout o druhém záchranném balíku půjček pro Řecko ve výši 130 miliard eur.

Oznámil to po večerní mimořádné telekonferenci s ministry financí zemí eurozóny šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Juncker v prohlášení uvedl, že v současnosti trojka (zástupci EU, MMF a ECB v Řecku) dokončila zprávu o stavu Řecka a řešení jeho dluhu a z Atén dostala silné záruky (dopisy od lídrů politických stran, že v reformách budou pokračovat i po volbách).

Před případným schválením úvěrů je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou bude dluhová služba, uvedl v prohlášení Juncker.

To, s čím se celou dobu počítá, je oficiálně potvrzeno.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes oficiálně oznámil, že bude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách.

"Ano, jsem kandidátem do prezidentských voleb," prohlásil Sarkozy při vystoupení v televizní stanici TF1. Jako důvod označil například to, že Francie, Evropa a vlastně celý svět jsou sužovány sérií bezprecedentních krizí a "nepožádat znovu o důvěru Francouze by se rovnalo opuštění svého místa". Sebe označil za kapitána na lodi za velké bouře a zdůraznil, že "prezident má více povinností než práv".

"Mám Francouzům co říci, mám jim co navrhnout," dodal s tím, že usiluje o "silnou Francii". Řekl také, že se bude více obracet na voliče tam, kde budou vládní opatření váznout, a to prostřednictvím referenda.

"Nesmíme se bát dát slovo lidu," podotkl Sarkozy, který se ovšem před čtvrt rokem ostře navezl do tehdejšího řeckého premiéra Jorgose Papandrea, když kvůli hrozící ztrátě většiny v parlamentu přišel s nápadem uspořádat referendum o nepopulárních úsporných opatřeních.

Sarkozy během rozhovoru v televizi také připustil, že se mu během prvního prezidentského mandátu "ne všechno nepodařilo". Odpovědnost ale za to svaloval na předchozí vlády, které například za posledních 30 až 40 let znehodnotily "práci".

Sarkozy hodlá v rámci předvolební kampaně pronést první velký projev v neděli v Marseille. Na některých mítincích má Sarkozyho podpořit i německá kancléřka Angela Merkelová.

Dnešní on-line reportáž ukončujeme zprávou z dnešního obchodování na Wall Street. Americké hlavní indexy těsně před závěrem ztrácejí více než půl procenta.

Čtenářům děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.