Z honu na daňové hříšníky v Řecku a Itálii těží hlavně švýcarské banky

Nový premiér, přísnější daňová pravidla a boj proti daňovým únikům měli zvýšit důvěru lidí v italskou ekonomiku. Účinek je ale zatím úplně opačný.

Po výměně vlády a prohlášení italského ministerského předsedy Maria Montiho o tvrdém boji proti daňovým hříšníkům začali Italové ve velkém počtu posílat peníze do bezpečí do zahraničí.

"Více než jedenáct miliard eur bylo v posledním čtvrtletí loňského roku posláno z Itálie do Švýcarska," říká italský daňový úředník Attilio Befera pro list La Repubblica. "Odliv kapitálu do Švýcarska je masový," tvrdí.

Dosavadní zvyklosti fungovaly v Itálii po desetiletí. Italové přitom nejsou nijak extra uvědomělí, co se placení daní týká, a to ani podnikatelé, ani samotní výběrčí.

Monti dokonce kvůli daňovým únikům zvažoval snížení limitu pro platby v hotovosti z 2,5 tisíce na tisíc eur. Podle výzkumné společnosti Equitalia, která se zabývá výběrem daní, přichází Itálie ročně daňovými úniky až o 120 miliard eur.

Boj proti tomuto nešvaru se tak stává hlavní zbraní politiků. Lidé si ale jejich slova přebrali po svém a spíše než o záchranu rozpočtů se starají o záchranu svého majetku.

Jen za poslední tři měsíce minulého roku vzrostl export kapitálu přes hranice do Švýcarska o více než 50 procent. Neodtékaly jen peníze, ale i zlato. Vývoz zlata se zvýšil za stejné období asi o 30 až 40 procent.

Na druhé straně hranic Švýcarům s přibývajícím množstvím eur a zlata z Itálie přibývají i problémy. "Někteří švýcarští bankéři si začali pronajímat hotelové sejfy, protože už nezvládají abnormální poptávku zákazníků z Itálie," popisuje situaci daňový úředník.

Odliv zažívá i Řecko

Na silný odliv kapitálu si stěžují i Řekové po tom, co přísné reformy a ostré daňové zákony ohlásil koncem loňského roku před svým odchodem bývalý předseda vlády Jorgos Papandreu.

Zatímco bohatí Řekové a Italové tedy přesouvají své jmění do bezpečí, touží bankéři v těchto zemích po nových finančních injekcích.

Když v prosinci Evropská centrální banka nalila do systému 500 miliard eur, měly se především italské banky vybavit zlatem, mezi nimi i lídr trhu Unicredit Bank.

Nyní ECB znovu "otevírá svá stavidla" a 29. února chce zopakovat nabídku levných úvěrů, tentokrát možná dokonce v hodnotě jednoho bilionu eur.

A Italové prý opět chtějí být u toho.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 10 příspěvků