Řecko se dohodlo s bankami na škrtnutí dluhu. Německo chce z Atén "rozpočtový protektorát"

Řecko se ve víkendových jednáních se zástupci soukromých věřitelů v zásadě dohodlo na podmínkách snížení svého dluhu. Konečnou dohodu o výměně dosavadních státních dluhopisů za nové by obě strany měly uzavřít příští týden, sdělili řečtí vládní činitelé a vyjednavači věřitelů.

Dohoda o seškrtání řeckých dluhů u soukromých investorů je pro Mezinárodní měnový fond podmínkou jeho souhlasu s druhým balíkem finanční pomoci zemi v sumě asi 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč).

Německo zároveň tlačí řeckou vládu do toho, aby souhlasilo se zavedením tzv. rozpočtového komisaře. Podle návrhu, který přináší Financial Times, by Řecko výrazně omezilo svou suverenitu. 

Komisař by byl určen zeměmi eurozóny. Klíčové jsou jeho navrhované pravomoci - dohlížel by nad reformami a měl právo vetovat jakýkoliv krok řecké vlády, který by podle něj nebyl v souladu se stabilizací veřejných financí.
Ministři eurozóny silně kritizují Řecko za neschopnost zavádění reforem a škrtů. Někteří z nich dokonce chtějí písemný slib řeckých parlamentních stran, že se budou na reformách podílet.

"Z důvodu zklamání z průběhu zavádění reforem, Řecko musí na určitou dobu přistoupit k omezení své rozpočtové suverenity ve prospěch Evropy," stojí v návrhu.

V něm se také uvádí, že Řecko své příjmy nejprve použije na splácení dluhů, až poté na jiné účely.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos se proti návrhu ostře ohradil, podobně patrně udělá i řecká veřejnost.

Jaká je dohoda na škrtnutí dluhu?

Podle předběžné dohody s věřiteli by investoři vyměnili své obligace v nominální hodnotě 206 miliard eur za nové, jejichž celková hodnota včetně úroků by byla o 60 procent nižší. Nominální hodnota nových dluhopisů bude proti dosavadním bondům poloviční, jejich lhůta splatnosti bude výrazně delší a průměrná úroková sazba ve formě kupónů bude mírně pod čtyřmi procenty ve srovnání se zhruba pěti procenty u starých dluhopisů.

Hlavní prvky dohody se tak řídí doporučením ministrů financí eurozóny, kteří na počátku týdne kvůli příliš vysokým úrokům zamítli poslední nabídku věřitelů a vymínili si, aby průměrný úrok nových dluhopisů klesl pod čtyři procenta.

Roční náklady úrokových plateb z řeckých dluhopisů se tím sníží proti nynějšímu stavu o zhruba 60 procent na čtyři miliardy dolarů (76 miliard Kč), odhadl podle agentury AP institut Re-Define.

"Příští týden budeme schopni dokončit plán výměny dluhopisů," řekl v sobotu večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. "Od konečné dohody jsme skutečně už jen jeden krok," dodal. Charles Dallara, který jako hlavním vyjednavač věřitelů jedná v Aténách od čtvrtka, má v neděli Řecko opustit, zůstane však z řeckými činiteli v kontaktu.

Řecko potřebuje peníze do 20. března

Řecko od MMF a EU nutně potřebuje nový úvěrový balík nejpozději do 20. března, kdy má splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur (365 miliard Kč).

Podle posledních informací však budou mezinárodní věřitelé od řecké vlády požadovat, aby přislíbila další reformy a úsporná opatření a začala plnit slíbené kroky. Bez nové finanční pomoci by Řecku hrozil neřízený bankrot a země by možná musela opustiti eurozónu.

Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. EU a MMF v dubnu 2010 sjednaly s Řeckem první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur.

• Diskuse
• Celkem 28 příspěvků