Šéf České spořitelny: Kvůli krizi jsme se změnili uvnitř, nabídneme ale i nové služby

Pavel Kysilka, šéf největší české banky, se na finančním trhu pohybuje už dvacet let, má zkušenost z tučných let i z krize. Přesto se neodvažuje předvídat, kam nyní česká a světová ekonomika míří.

„Letošní rok je z hlediska dalšího vývoje ten nejnejistější a nejméně předvídatelný za celou moji profesní kariéru,“ říká generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka.

Přesto, když mluví o kondici a výhledu středoevropského byznysu, znějí jeho slova nakonec spíš optimisticky. Rozpad eurozóny a totální selhání společné měny se všemi katastrofickými dopady, před nimiž varují někteří ekonomové i politici, jsou podle něj málo pravděpodobné.

HN: V jaké kondici se na začátku nejistého roku nachází česká ekonomika?

Je na tom dobře a má velký růstový potenciál. Vývoj v roce 2011 nebyl špatný. Máme přijatelný deficit veřejných rozpočtů i růst ekonomiky, došlo ke snížení nezaměstnanosti, vzrostly mzdy. Bezproblémová je inflace i vnější ekonomická rovnováha. Jenom je tady, a to jenom dávám do obrovských uvozovek, nedůvěra na straně domácností. A začíná už i na straně firem.

Když mluvím s manažery, slyším, že mají plné zakázkové knihy, ale přitom nemají chuť investovat. A to přesto, že jejich odběratelé, Německo, Čína, Indie, Severní a Jižní Amerika, jsou na tom dobře. Jednak čtou noviny – a většina titulků je dost odstrašujících, jednak vnímají neschopnost evropských lídrů.

HN: Který z možných scénářů rozpadu eurozóny by byl pro českou ekonomiku nejméně a nejvíce bolestivý?

Důležité je, jak by se řešily následky rozpadu nebo zmenšení eurozóny, jakým modelem by se vystoupení jedné země nebo bloku zemí z eurozóny uskutečnilo.

Otázka je, kdo by si ponechal dnešní euro. Jestli periferní země, což se zdá být z mnoha důvodů výhodnější, nebo jestli by si euro ponechalo vyspělejší jádro, tedy Německo, Rakousko, Nizozemsko. Pokaždé někdo ztrácí. Ale řekl bych, že vývoj směřuje naopak k udržení eurozóny.

Druhý nejpravděpodobnější scénář je udržení eurozóny minus jeden stát, například Řecko.

HN: Jak se Česká spořitelna v této nejisté situaci chová?

Připravili jsme si nové byznysové strategie, které budeme během roku spouštět. Firmám nabídneme širší služby – vedle současných center pro korporátní klienty budou mít k dispozici i specialisty na běžných pobočkách. Něco podobného chystáme i pro municipality. Zároveň jsme změnili organizaci i uvnitř banky.

Celý rozhovor s generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou si můžete přečíst v pátečním vydání Hospodářských novin.

• Diskuse
• Celkem 39 příspěvků