Rozhovor týdne: Podniká od 14 let, hraje si s investory, nadává na Čechy

Pohybuje se ve velmi módním prostředí začínajících technologických firem v americkém Silicon Valley a New Yorku. Firma Piictu, ve které je spolumajitelem, nedávno získala investici ve výši téměř 800 tisíc dolarů od tří fondů.

Robin Raszka začal podnikat ve čtrnácti. Svou první firmu na vývoj mobilních aplikací založil před třemi lety v Česku, poměrně záhy se ale přeorientoval na americký trh, který je nejen větší, ale na rozdíl od českého se na něm dají hrát hry s investory.

Při nich se firmy neprodávají podle prodejních výsledků, ale podle počtu uživatelů. "Investorům nejde o to, jestli bude aplikace někdy vydělávat. Soustředí se na potenciální hodnotu firmy," říká pětadvacetiletý podnikatel, kterému Steve Jobs po e-mailu radil, aby zažaloval Google.

Podařilo se vám dostat do Silicon Valley, které je považováno za kolébku internetových firem. Komu za to vděčíte?

Když jsme ještě pracovali v Česku, ozval se nám Alain Rossmann, kterého zaujal design naší první aplikace Cookmate. Chtěl po nás udělat aplikaci na sdílení videa Klip. Alain byl 27. zaměstnanec Apple, dělal na prvním Macu a znal osobně Steva Jobse. Nyní dělá andělského investora - pomáhá začínajícím firmám a za to si v nich bere podíly. Měsíc jsme tu aplikaci programovali odsud, ale on nám pak řekl, ať se sebereme a jedeme za ním. Seznámil nás s různými lidmi, měsíc nám ukazoval, jak to ve Valley funguje a jak se shánějí investoři.

Získali jsme znalosti, které si nemůžete opatřit, když tam nemáte někoho, kdo už to celé zná. Nabrali jsme obrovské know-how, ze kterého budeme fungovat ještě dlouho. Alainovi jsme se líbili. Chtěl nás motivovat, a tak nám dal i několik málo procent ve firmě, která byla kvůli Klipu založena.

Vaše firma Tapmates byla jedním z prvním českých vývojářů pro iPhone...

Ve čtrnácti jsem začal podnikat, navrhoval jsem webové stránky, měl jsem grafické studio. Dělal jsem to celkem deset let, když v tom se objevil iPhone. Weby mě už v té době moc nebavily, tak jsem prodal firmu YellowMedia Creative a s penězi v ruce začal hledat partnera, který by dokázal pro iPhone programovat. Našel jsem Petra Reichla. Ten také opustil své zaměstnání a společně jsme se vrhli do tvorby aplikací.

Jako první jsme udělali Cookmate. To je aplikace, do které zadáte, co máte doma v lednici, a ona vám řekne, co si z těch surovin můžete uvařit. Nakonec to byla první a poslední naše vlastní aplikace. Zjistili jsme, že když nebudeme ve Státech a nebudeme tam mít kontakty, nic nedokážeme.

Dalo se tehdy na mobilních aplikacích vydělat?

Naše aplikace byly vždycky zdarma, ale živil nás jejich vývoj. Velice záhy jsme přišli na to, že na vlastních aplikacích nevyděláme a musíme je vyvíjet na zakázku. Někdo přišel, my jsme mu to naprogramovali, dostali zaplaceno a bylo hotovo. Ale pak nám došlo, že je to sice pěkný systém, ale když se projekt stane úspěšným, negeneruje nám už žádné peníze. Tak jsme se rozhodli model změnit. Když dnes někdo přijde s nápadem, který se nám líbí, založíme s ním novou firmu, ve které máme podíl.

Peníze dostaneme až ve chvíli, kdy firma získá kapitál - buď si jej vydělá, nebo dostane od investora. Poprvé jsme tento princip aplikovali na program Piictu. Přišel za námi člověk s nápadem, který se nám líbil, a my jsme pak dělali půl roku zadarmo. Firma následně dostala investici a my konečně peníze.

Co Piictu vlastně umí?

Je to aplikace na sdílení fotografií, které se tematicky dělí do skupin. Uživatel založí skupinu "to jsem já" a ostatní tam mohou přidávat své fotky.

Proč Piictu zajímá investory? A k čemu je taková aplikace uživatelům? Fotografie se přece dají celkem slušně sdílet třeba přes Facebook.

iPhone je dnes nejpopulárnější fotoaparát na světě. Lidi baví fotit. Fotoaplikace pro iPhone jsou hodně populární, proto jsme se rozhodli přijít s něčím novým, konkrétně s komunikací pouze přes fotografie, bez textu. Piictu je taková flirtovací aplikace. Hodně ji používají holky. Pokud bychom k fotkám přidali komentáře, tak by je kluci mohli spamovat a hrozilo by, že se to zvrhne.

Aplikaci si lze stáhnout zdarma, používá se taky zdarma. Na čem chcete vydělávat?

Investorům absolutně nejde o to, jestli bude aplikace někdy vydělávat. Soustředí se na potenciální hodnotu firmy. Mohu mít třeba deset milionů aktivních uživatelů - a těm se dá nakonec nabídnout reklama. V naší aplikaci je třeba sponzorované téma Coca-Coly. Je to reklama, která jako reklama nevypadá. Jenže to stejně investici nezaplatí. Investice do tohoto typu firmy se vrátí až v okamžiku, kdy ji investor prodá.

Prodává se masa uživatelů

Firmy se většinou budují proto, aby vydělávaly - a kupují se proto, že mají minimálně potenciál vydělat...

Ale tohle jsou startupy, začínající firmy podnikající na internetu, a to je něco jiného. Ty nevytvářejí hodnotu, ale vznikají proto, aby se prodaly. Hodnota startupu se mimo jiné odvozuje od počtu jeho uživatelů - ten se násobí dolary. Investoři si projekty přehazují, případně integrují do jiných firem. Jde vlastně o přesuny uživatelů. Někdo firmu koupí a od něho ji koupí zase někdo jiný...

To je ale taková podivná hra...

Je to strašná hra. Takhle to funguje jenom ve Valley, nikde jinde se to tak nedá dělat. Jde o to mít nástroj na ovlivňování co největší masy uživatelů.

Jinými slovy jde o to, mít uživatele, protože pokud je mám já, nemá je konkurence?

Přesně tak. Když firmu nekoupíte vy, koupí ji někdo jiný. Ve Valley se hodně přetahují nejen uživatelé, ale i zaměstnanci. Firmy jsou ochotné dát opravdu velké peníze, aby lidi šli pracovat k nim, protože když je získá někdo jiný, pomohou jemu - a ne mně. Takhle se firmy přetahují - přesto, že nikdo neví, k čemu je to dobré. Ono se to ale možná časem ukáže. Ani Twitter dodnes neví, jak svou službu zpeněžit. Mají masu uživatelů, je to důležitá služba, kterou používají i média, ale nevydělává. Hodnota Twitteru je právě jen v mase jeho uživatelů.

Za kolik byste nakonec mohli prodat své Piictu?

Hypoteticky, když bude mít Piictu zainvestováno třeba 20 milionů dolarů, jeho hodnota se bude pohybovat zhruba mezi sto dvaceti a sto šedesáti miliony dolarů. Většinou se počáteční investice násobí osmi až deseti. Mohli bychom to prodat třeba Googlu, který by Piictu zaintegroval do svých služeb. Google nás ostatně už kopíroval.

Google měl podobnou aplikaci?

Úplně stejnou. Ukradl celý koncept, vizuální podobu i to, jak aplikace fungovala. (Týdeník Ekonom požádal o vyjádření společnost Google, ta věc ale odmítla komentovat - pozn. red.) Dokonce jsem kvůli tomu napsal i Stevu Jobsovi. Ptal jsem se ho, co si o tom myslí a co by bylo dobré s tím dělat. On stručně odepsal, že je máme zažalovat. Myslím, že to byl jeden z posledních e-mailů, které poslal. Ale žalovat Google jsme nechtěli. Ta jeho práce nám totiž svým způsobem pomohla. Investoři si řekli: když to kopíruje Google, tak to nemůže být špatné.