Roman na adresu Tykače: Ten, kdo vám dodává uhlí, má vydírací potenciál

Po více než sedmi letech skončil Martin Roman v pozici šéfa elektrárenského gigantu ČEZ. Nadále bude firmu ovlivňovat z pozice předsedy dozorčí rady a věří, že to bude mít pozitivní dopad. "Jinak bych to nedělal," říká v další části z exkluzivního rozhovoru pro HN.

Od nové funkce očekává, že mu umožní více se věnovat strategii firmy. "Je to určitě dostavba Temelína a boj o ceny hnědého uhlí."

HN: Když se na to teď budete dívat jako šéf dozorčí rady, co čeká ČEZ za klíčové úkoly?

Ty priority se nezmění. Je to určitě dostavba Temelína, je to největší investiční akce v historii České republiky a je to projekt, který ovlivní budoucnost české energetiky na nejbližších osmdesát let.
Další klíčovou věcí je boj o uhlí. Radši bych byl, kdybych mohl říci, že jde o zajištění dodávek uhlí, ale bohužel je to výstižné slovo. Jde o hodně peněz. My chceme, abychom fungovali v prostředí, kde je cena uhlí standardní, evropská, a chceme nakupovat uhlí za podmínek, které jsou obvyklé například v Německu. Ale druhá strana, jmenovitě pan Tykač (majitel Mostecké uhelné, pozn. red.), má jinou představu. Kdybychom na jeho představu přistoupili, tak pan Tykač vydělá na úkor ČEZ více než 100 miliard korun.

HN: To mluvíte o jakém horizontu?

O horizontu trvání kontraktu. Jde o kontrakt do roku 2055. Ten výdělek se pohybuje od 100 až do 250 miliard korun podle toho, kterou z cen, o které Mostecká hovoří, bychom vzali. To je tak obrovská částka, že tomu odpovídají i metody, které ta druhá strana používá.

HN: Jaké metody máte na mysli?

Stížnost k Evropské komisi a podobně.

Nejsme jako Tykač, elektřina se prodává na propojeném trhu

HN: Když mluvíte o boji o uhlí a cenách obvyklých, tak ČEZ sám je často terčem kritiky podnikatelů v Česku, co se týče cen elektřiny. V čem je rozdíl mezi tím, když se Tykač snaží dosáhnout pro svůj byznys co nejlepších cen, a tím, když se ČEZ snaží dosáhnout pro sebe co nejlepších cen, a podnikatelé ceny elektřiny komentují jako další formu zdanění?

Na to je jednoduchá odpověď. Elektřina se prodává a kupuje na fungujícím propojeném evropském trhu, kde si ji můžete koupit, od koho chcete, za standardní ceny. U uhlí to neplatí. Ten, kdo vám ho dodává, má vydírací potenciál.
Hnědé uhlí se nedá převážet na dlouhou vzdálenost z ekonomických důvodů. To by platilo, kdybychom chtěli prodávat elektřinu za dvojnásobek německých cen v Česku. Protože pan Tykač chce prodávat uhlí za dvojnásobek německých cen.

HN: Jak by s tím mohl uspět? Když se hnědé uhlí nedá převážet na velké vzdálenosti, tak když se nedohodne tady, co s tím uhlím bude dělat?

On je přesvědčen, že tím tlakem, který vykonává, přinutí management ČEZu ty ceny akceptovat.

HN: Může v tom být i to, že vám Tykač nabízí doly ke koupi a vylepšuje si tím pozici?

Asi bych neměl komentovat probíhající jednání.

Dostavbě Temelína nemůže žádná okolní země zabránit

HN: Když se vrátím k Temelínu. Jak vidíte budoucnost jaderné energie v kontextu rozhodnutí Německa uzavřít jaderné elektrárny?

Jsem přesvědčený o tom, že jaderná energetika je nejen nejekonomičtější cesta, jak vyrábět elektřinu, ale i nejekologičtější. Když si vezmete všechny emise CO2, že elektrárnu postavíte, má svou životnost a pak ji musíte zlikvidovat a kolik ta elektrárna během svého života vyrobí emisí CO2 a kolik elektřiny, tak pouze vodní elektrárny jsou ekologičtější. Při výrobě elektřiny z fotovoltaických panelů nebo z větru se spotřebuje více energie a vypustí více CO2 než u jaderné elektrárny. V Německu je to politické rozhodnutí. Němci jsou bohatá země, mohou si to dovolit, je tam po tom poptávka obyvatel, nevadí jim platit za elektřinu vyšší cenu. Naštěstí Evropská unie nemůže mluvit jednotlivým zemím do energetického mixu. Takže pokud budou naši občané a politici podporovat výstavbu jaderné elektrárny v Česku, tak nám v tom žádná okolní země nemůže zabránit.

HN: Mohou Němci působit na jiné země skrze tlak na posilování bezpečnostní nároků elektráren, na přísnější schvalovací podmínky? Očekáváte ten tlak?

Očekávám. Česko má ale v ruce všechny trumfy k tomu, jak tlaku odolat. Pokud nepřipustíme zpolitizování technických norem a testů, tak se nám nic nemůže stát. Důležité je, aby to zůstalo v odborné rovině. Aby se skutečně posuzovala bezpečnost, a ne politické zájmy.

HN: Kdybych se vrátil ještě k loňskému podzimu, kdy se oznámilo období konsolidace, do té doby byl ČEZ poměrně expanzivní v zahraničních akvizicích. Jak se od té doby ČEZ změnil?

Největší změna je nastartování programu Nová vize. Je to každodenní tlak na efektivitu. Samozřejmě to vedlo k tomu, že jsme se museli zříci mnoha zajímavých investic, některé nás opravdu mrzely. Na Polsku jsme pracovali mnoho let, za těch téměř osm let jsem snad patnáctkrát mluvil s několika jejich ministry privatizace na téma, že bychom se chtěli zúčastnit. My se toho dnes účastnit nemůžeme, ale nemůže si to dovolit téměř žádný náš konkurent. Energetiky jsou v podobné situaci a ČEZ je na tom lépe. My dnes máme lepší rating než RWE. Když jsem do ČEZu přicházel, byl tam minimálně rozdíl dvou stupňů ve prospěch RWE. ČEZ je na tom dnes z pohledu zadlužení nejlépe ze všech evropských energetik, a přesto na to peníze nemáme. Protože chceme mít peníze na investice v Česku.

Celý rozhovor s Martinem Romanem si můžete přečíst v nové rubrice Hospodářských novin HN Exclusive.

• Diskuse
• Celkem 43 příspěvků