Na 91% pravděpodobnost bankrotu Řecka ve čtvrtek ukázaly zajišťovací kontrakty proti nesplácení řeckého dluhu CDS, které vystoupaly o dalších 240 bps na 3045 bodů.
Zatímco pozornost médií a ekonomů se soustředí spíše na debaty, jak to zařídit a kolik by to stálo, aby Řecko mohlo opustit eurozónu, analytici švýcarské banky UBS se pokusili vyčíslit náklady odchodu z eurozóny.
Zpočítali i opuštění eura - jak u jádrových ekonomik eurozóny, tak u okrajových zadlužených zemí, včetně dalších dopadů na zahraniční obchod či znehodnocení měny a sanaci bankovního sektoru.
Trichet (ECB): Eurozóna má mít možnost centrálně rozhodovat, společná vláda přijde - čtěte ZDE
Odchod z eurozóny? Šlo by to, ale nejspíš by nastal „naprostý chaos“ - čtěte ZDE
Nizozemsko chce, aby problematické země mohly odejít z eurozóny - čtěte ZDE
Schäuble: Chce-li Řecko zůstat v eurozóně, bude plnit podmínky. Situace je vážná - čtěte ZDE
Vzhledem k tomu, že opuštění eura je dosud z právního, politického i finančního pohledu značně komplikované a spíše virtuální, jedná se do velké míry o akademické cvičení, ale zajímavý náhled poskytnout může (další se o něj raději zatím nepokoušejí).
Trojice ekonomů UBS Stephane Deo, Paul Donovan a Larry Hatheway sestavila model, který se pokouší postihnout kolaps bankovního systému dané země, obchodu s dalšími členy eurozóny, vládního dluhu či třesku firemních bankrotů.
Podle ekonomů se náklady na opuštění eura jen v prvním roce rozhodnutí vyšplhají u finančně slabých a nyní nestabilních zemí typu Řecka či Portugalska na 9500 až 11500 EUR na každého obyvatele země (včetně kojenců a důchodců).
To odpovídá podílu 40 až 50 procent ročního HDP pouze v prvním roce. V každém z dalších let odhadují ekonomové UBS dodatečné náklady na tři až čtyři tisíce eur na osobu.
Jak by to vypadalo u klíčových ekonomik eurozóny?
Ekonomové UBS náklady odhadly na modelovém příkladu Německa na 6-8 tisíc EUR na osobu v prvním roce změny, což odpovídá v případě tahouna eurozóny zhruba 20 až 25 procentům HDP. V dalších letech pak UBS dodatečné náklady odhaduje na 3,5-4,5 tisíce EUR.
V porovnání s těmito náklady, spočetla UBS, by ekonomické náklady záchrany Řecka, Portugalska a Irska v jednorázové splátce nedosáhly jednoho tisíce EUR na osobu.
Ekonomicky výhodnější je tedy pokračovat?
Ekonomové nicméně nynější stav shrnují do jedné věty: "ve stávající struktuře a s nynějším členským obsazením eurozóna nemůže fungovat. Buď se tedy musí změnit struktura (a zde jsou úvahy o silnějších institucích či politické unii), nebo se musí změnit obsazení."
"Analýzou chceme mimo jiné ukázat, že populární diskuse o rozpadu eurozóny si ani zdálky nedokáží představit reálné náklady a kompletní dopady," uvádí Deo s tím, že ekonomické náklady jsou přitom jen nejnižším patrem pyramidy.
Ekonomové UBS upozorňují, že náklady razantně porostou s runem lidí, kteří budou vybírat svá aktiva z bank a finančního systému obecně před jejich konverzí do nové podoby (a nové měny). U přechodu na novou národní měnu u periferních zemí eurozóny pracují s odhadem jejího 60% znehodnocení při 7% nárůstu zápůjčních nákladů v nové domácí měně.
- Francie se stala první zemí eurozóny, která schválila nový záchranný plán pro Řecko. Pro tento plán ve čtvrtek hlasovali francouzští senátoři, poslanci tak učinili již ve středu.
- Nejvyšší představitelé 17 zemí eurozóny se koncem července dohodli poskytnout Řecku další pomoc ve výši 159 mld. eur. Paříž má do roku 2014 přispět částkou kolem 15 mld. eur.
- Pro novou pomoc Řecku, kterému za jeho špatné hospodaření hrozí odchod z eurozóny, podle očekávání hlasovala francouzská pravicová vládní většina, opoziční socialisté se zdrželi a komunisté byli jediní proti.
- Pomoc schválená 21. července se ale bude moci uplatňovat nejdříve od ledna 2012 s ohledem na to, že některé země eurozóny se svým konečným souhlasem otálejí.
Z bank by dle UBS zmizelo odhadem 30 procent depozit (bez započtení odlivu depozit z dalších zemí eurozóny), které by byly základem k další masívní potřebě rekapitalizace finančního sektoru. Propad v mezinárodním obchodě UBS odhaduje na 50 procent dnešního objemu té které země.
Řecko se dál potápí. Ekonomika klesla více, než zněly první odhady - čtěte ZDE
Německé hlasy po odchodu Řecka z eurozóny sílí. Přidal se šéf vládní strany CSU - čtěte ZDE
Jestliže jen stěží jdou odhadnout ekonomické náklady opuštění eura, ještě více virtuální je následné politické dění. "Konec eura povede k obnovení kontrol kapitálových toků mezi zeměmi i fyzické kontrole hranic, možnému odtržení takto odloučených regionů a v neposlední řadě totální ztrátě prestiže Evropy ve světě," uvádějí ekonomové UBS.
A jdou ještě dále. "Za povšimnutí bezesporu stojí, že žádná moderní podoba měnové unie se nedokázala rozejít bez některé z podob autoritářského vedení státu, vojenské vlády nebo občanské války."
Bank připomíná, že dnešní smlouva o Evropské unii nemá žádné ustanovení o možnosti vyloučení země z eurozóny a jen velmi matné kontury jejího možného dobrovolného odchodu.
"Euro je podle mě jednoduše jednosměrná ulice. Jeho upuštění je politicky neprůchodné. Zkuste si jen představit ty roky právních bitev o vyřešení dluhu země v zahraničí," je k naplnění myšlenky skeptický Gilles Moec, senior ekonom Deutsche Bank pro Evropu.