Americký prezident Barack Obama tento týden oznámí, co chce dělat proti hrozivě vysokým deficitům amerických rozpočtů. Podle deníku The New York Times hodlá navrhnout zvýšení daní bohatým a škrty ve zdravotnictví i ve výdajích na obranu. Šéf Bílého domu je v posledních měsících pod velkým tlakem republikánů, kteří kvůli vysokému zadlužení země požadují, aby se federální vláda uskromnila.

Vláda získala peníze za pět dvanáct

Rozpočet a úspory v něm jsou tak v současné době ve Spojených státech hlavním politickým tématem. Demokratům a republikánům se v pátek na poslední chvíli po několika měsících provizorií podařilo dohodnout na podobě rozpočtu na letošní rok a zabránit situaci, kdy by federální vláda měla peníze jen na nejnutnější činnost. Kongres by měl rozpočet, který nakonec bude obsahovat škrty ve výši 38 miliard dolarů (přes 640 miliard korun), schválit tento týden.

Republikáni přitom prezidenta kritizují, že v posledních měsících dělal jenom málo pro to, aby rozpočet prosadil. Obama proto ve středu navrhne, aby obě strany začaly jednat o rozsáhlých škrtech, které by v následujících letech vylepšily bilanci amerických rozpočtů. Jen letos se očekává, že deficit dosáhne rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů (25 až 27 bilionů korun).

Dojde i na bohaté

Zatím není známo, jak vysoké škrty prezident ve středu navrhne. Republikáni minulý týden ukázali svou představu v návrhu rozpočtu na příští fiskální rok, který začne letos v říjnu. Díky změnám daní a výrazným škrtům ve výdajích na zdravotnictví a sociální programy chtějí během deseti let dosáhnout úspor šesti bilionů dolarů. Někteří odborníci ale toto číslo zpochybňují jako nereálné.

Debata o rozpočtu tak navzdory páteční dohodě teprve začíná. Očekává se, že bude udávat hlavní tón nadcházejícím prezidentským a parlamentním volbám v roce 2012. Další výrazný střet obou stran se přitom odehraje již záhy. Nejpozději v polovině května totiž vyprší zákon, který stanovuje strop pro zadlužení země na 14,3 bilionu dolaru. Republikáni již nyní jeho případné zvýšení podmiňují dalšími škrty.

Důraz na rozpočtovou kázeň přitom straně prospěl v podzimních volbách do Kongresu, kdy se jí podařilo ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Obyvatele země totiž znepokojuje její prudké zadlužování, jež nedávno dosáhlo rekordních 14,27 bilionu dolarů. Ještě na začátku 80. let minulého století přitom státní dluh činil zhruba 900 miliard dolarů.