Budovu Knihovny Václava Havla přestaví Španěl Richardo Bofill

reklama

Knihovna Václava Havla, která byla založena v roce 2004, bude nově sídlit v domě U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí. Včera byl poprvé na veřejnosti představen projekt přestavby této budovy na knihovnu, který navrhl významný španělský architekt Richardo Bofill. Rekonstrukce by měla být hotová v roce 2013, přičemž se odhaduje, že její obnova přijde na částku okolo dvou set milionů korun. Tu uhradí Zdeněk Bakala, majoritní vlastník vydavatelství Economia, které vydává Hospodářské noviny. Sponzor Havlovy knihovny a předseda její správní rady také budovu na Loretánském náměstí vlastní.

Nejde o pomníček, říká Havel

"Zprvu jsem byl z toho, že má nést moje jméno, nesvůj, ale časem jsem se s tím začal postupně smiřovat, až jsem se nakonec s myšlenkou cele identifikoval," řekl Václav Havel na tiskové konferenci v hotelu Loreta. "Pochopil jsem, že je to šance nikoliv vybudovat mé osobě pomníček nebo památníček, ale skrze všechny rozmanité archiválie vytvořit instituci naprosto nezávislou na státu, která se bude zabývat historií." Dále dodal, že by chtěl, aby knihovna nebyla jen "shromaždištěm archiválií", ale místem, kde by se setkávali lidé bez ohledu na politickou příslušnost. Podle Havla by se měla stát ohniskem duchovního, politického i společenského a literárního pražského života, které v metropoli chybí. Počítá s tím, že by v ní sídlily také další nevládní organizace.

Elegance bez okázalých gest

Dům U Drahomířina sloupu je stavba ze šestnáctého století s "pamětí", původně patřila rodu Černínů, žil v něm hrabě Šlik nebo Hana Benešová, manželka prezidenta Beneše, což připomíná pamětní deska v jeho průčelí. Nachází se v přímém sousedství prastarého hostince U Černého vola, jenom několik desítek metrů od barokní Lorety a Černínského paláce, na dohled od Pražského hradu.

"Rozhodně nemohu říct, že bych kdy stavěl na tak historicky významném místě, jako je toto, protože Praha je naprosto výjimečné město, má svého jedinečného genia loci," odpověděl architekt Bofill na otázku HN, jestli někdy působil v podobné památkami prostoupené lokalitě. Připomněl ale, že v Paříži pracoval na projektu přestavby památkově chráněných budov ze sedmnáctého a osmnáctého století na avenue Matignon, vedle Elysejského paláce, sídla francouzských prezidentů. Jednasedmdesátiletý Ricardo Bofill není v Praze poprvé. Vedle Jeana Nouvela (Zlatý anděl) a Franka Gehryho (Tančící dům) je další ze světově respektovaných architektů, kteří měli možnost zanechat v české metropoli výraznou stoupu.

Je autorem deset let starého Corsa Karlín, kde osvědčil svoje bohaté zkušenosti s přeměnami industriálních staveb k jiným účelům, v tomto případu na kancelářskou budovu. Podle toho, co můžeme soudit z předvedeného modelu a vizualizací, k rekonstrukci domu U Drahomířina sloupu přistoupil s respektem a bez okázalých gest. Sledujeme z nich jednoduchost a spíše střídmou eleganci.

Nejvýraznějším prvkem přestavby bude atrium, které vznikne zastřešením dvora, ale při pohledech z venku by nemělo být viditelné. Dvorana by se měla využívat jako prostor pro přednášky, výstavy a další kulturní aktivity.

"Nechtěl jsem vytvořit žádnou módní architekturu," vysvětlil Bofill. Zdá se, že se mu to povedlo. Český architekt Marek Tichý, který s ním na projektu spolupracuje, připustil, že se o rekonstrukci budovy vedly několik měsíců trvající diskuse s odborníky z památkové péče, nicméně nakonec předkládaný návrh přijali.

GENIUS LOCI STARÉ PRAHY
"Zprvu jsem byl z toho, že má nést moje jméno, nesvůj," přiznává Václav Havel. Přestavby nové budovy Knihovny Václava Havla na Loretánském náměstí se ujme proslulý španělský architekt Richardo Bofill. Podle svých slov chce ctít genius loci staré Prahy.
FOTO: HN - LIBOR FOJTÍK