Sedm základních potravin
Věci veřejné prosadily přes odpor ministra financí Miroslava Kalouska, aby pro sedm základních potravin zůstala zachována desetiprocentní DPH. Jsou to: chléb, mléko, brambory, syrová a nezpracovaná zelenina, nezpracované ryby, dětská mléčná výživa a potraviny pro pacienty s cukrovkou a dalšími metabolickými problémy, tedy například bezlepkové potraviny.
Ještě se bude vyjednávat
Seznam není konečný. Bude se přinejmenším zpřesňovat. Věci veřejné chtějí jednat například o některých zdravotnických pomůckách nebo o knihách.
Vyšší dvacetiprocentní DPH nezdraží zdaleka všechno. Na pultech může zůstat až 400 konkrétních potravin a druhů zboží s pouze desetiprocentní daní.
V nejbližších týdnech se ale čekají velké boje o to, které to budou. Na politiky se chystají tlačit potravináři, výrobci tepla nebo vydavatelé. A vyjednávání čeká i samotné vládní politiky, kteří se už na sjednocení DPH dohodli.
Základní spor už mají lídři vládní koalice za sebou. Nejmenší koaliční strana Věci veřejné prosadila přes odpor TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska, že zůstane zachována desetiprocentní sazba DPH pro základní potraviny. Následně vznikl jejich seznam. Jsou na něm: chléb, mléko, brambory, syrová zelenina, nezpracované ryby, dětská mléčná výživa a potraviny pro diabetiky.
Na otázku, proč se má například za ovoce platit vyšší daň než za zeleninu, neexistuje příliš jasná odpověď. Seznam vytvořili experti Věcí veřejných a obě zbývající vládní strany od něj dávají ruce pryč.
"Je to z našeho pohledu nešťastný seznam, ale byla to daň za to, abychom se v koalici vůbec dohodli," řekl například předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
Věci veřejné mají logický argument. "Naším záměrem je ochránit důchodce, mladé rodiny a lidi s nízkými příjmy. Snažili jsme se vytvořit seznam toho opravdu nejzákladnějšího, a to jsme myslím splnili," vysvětlil poslanec Věcí veřejných a člen rozpočtového výboru Michal Babák.
Ovoce nebo služby Věci veřejné jednoduše vyhodnotily jako komodity, které nepovažují za nutně základní. To, proč je v nižší sazbě chleba, ale ne například rohlík, je zase způsobeno obtížnou definicí možných druhů pečiva. "To, čemu my říkáme rohlík, může být v jiných zemích veka. A pak, jak třeba odlišit obyčejný rohlík od celozrnného?" uvedl Babák.
Boj o plenky a hole
Ministerstvo financí i všechny tři vládní strany nicméně upozorňují, že seznam není konečný. Pod sedmi základními komoditami jsou skryty už zmíněné asi čtyři stovky konkrétních potravin.
Straničtí experti budou společně s úředníky příští měsíc zkoumat, jestli je nutné všechny držet v nižší sazbě a jestli k nim nepřidat další, které jsou důležité například pro některé pacienty.
Na seznam může přibýt také řada zdravotních pomůcek. "Evropské právo říká, že zdravotní pomůcky mají spadat do základní sazby DPH. Pokud bychom měli nižší základní sazbu, musíme se rozhodnout, jestli se tomu podřídíme, nebo nikoli," vysvětlil náměstek ministra financí Ladislav Minčič.
U politiků navíc začínají silně lobbovat zástupci nejrůznějších odvětví. Protestují ovocnáři, hnutí propagující biopotraviny nebo teplárny. Ministra kultury Jiřího Bessera z TOP 09 už oslovili nakladatelé, kteří žádají nižší sazbu pro knihy a tiskoviny.
"Z pozice ministra kultury mohu slíbit, že se pokusím vyjednat lepší podmínky," reagoval Besser. Za knihy a tisk budou lobbovat i zástupci Věcí veřejných. "Šance ale moc velké nevidím," uvedl včera Babák.
