Manažeři a politici: Euro by Česko nemělo mít před rokem 2020

Česká republika by měla přijmout euro až v roce 2020 nebo později, myslí si 68 procent účastníků průzkumu mezi politiky, manažery a finančními analytiky. Pro co nejrychlejší přijetí evropské měny jich naproti tomu byla více než pětina.

Pro vstup do eurozóny okolo roku 2020 bylo 44 procent dotázaných. Vyplývá to z lednového průzkumu agentur Donath Business & Media a Factum Invenio pro Czech CFA Society, která sdružuje investiční a finanční analytiky.

Mezi respondenty průzkumu převažuje názor, že nynější vláda nestanoví datum přijetí eura, svoje reformy bude ovšem zároveň prezentovat jako kroky ke splnění maastrichtských kritérií pro vstup do eurozóny.

O tom, že na základě požadavku prezidenta Václava Klause vláda vyjedná u eura výjimku pro ČR, jsou přesvědčena tři procenta dotázaných. Zhruba třetina si naproti tomu myslí, že vláda opt-out seriózně vyjednávat nebude, nestanoví datum přijetí eura, ani nebude využívat maastrichtská kritéria jako zdůvodnění reforem.

O tom, že eurozóna přežije a že se v následujících pěti letech bude rozšiřovat, je přesvědčena více než třetina účastníků průzkumu. Necelých 31 procent si myslí, že z eurozóny odejdou nejslabší ekonomiky, které se vrátí ke své měně, jiné země k ní možná přistoupí. O zachování eurozény v současné podobě je přesvědčena více než čtvrtina respondentů.

Průzkumu se ve druhé polovině ledna zúčastnilo 1838 respondentů z 8033 oslovených z řad nositelů a kandidátů titulu CFA (Chartered Financial Analyst), vedoucích pracovníků zemských ředitelství OVB Allfinanz, poslanců a senátorů, významných manažerů a čtenářů elektronického bulletinu FS Final Word.

Zájem Čechů o euro klesá

Výsledky víceméně korespondují s lednovým průzkumem agentury STEM na reprezentativním souboru 1245 obyvatel České republiky starších 18 let. Podle STEM nadále podpora zavedení eura v Česku klesá a  pro jeho přijetí bylo naposledy necelá čtvrtina obyvatel. To je nejméně od konce roku 2005, kdy byla podpora v porovnání s letošním lednem dvojnásobná.

"Zájem o dění spojené s přípravami zavedení eura zkoumal STEM poprvé v roce 2006. Tehdy se určitě zajímala necelá desetina, alespoň nějaký zájem deklarovala bezmála polovina. V současnosti ho projevuje třetina občanů," píše se v tiskové zprávě. Častěji se o zavedení eura zajímají muži než ženy, je to 39 procent mužů proti 29 procentům žen. Zájem podle průzkumu zřetelně roste s tím, jak se zvyšuje úroveň dosaženého vzdělání a také materiálního zajištění.

Pevných odpůrců zavedení společné evropské měny je nyní podle průzkumu 43 procent, zatímco pevných příznivců eura jen šest procent. Od loňského září celková podpora eura klesla o osm procentních bodů na 22 procent.

"Tuto skutečnost pravděpodobně způsobují zprávy posledních měsíců o finančních problémech některých států eurozóny," komentovali výsledky autoři průzkumu.

Naprostá většina občanů soudí, že přijetí eura bude znamenat výrazné zdražení. Projevují se i obavy spojené se ztrátou kontroly nad domácí měnou, s nestabilitou eurozóny a dokonce s očekáváním zrušení společné evropské měny v důsledku zadluženosti některých zemí eurozóny.