Pesimistický scénář pro české teplárenství se stává realitou. Zhruba do tří let zdraží hnědé uhlí pro teplárny a přesto ho zřejmě bude nedostatek. Teplárny se s tím musí vyrovnat. "Hrozí velký cenový skok u tepla," tvrdí náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

V prosinci proto vznikl při ministerstvu odborný tým, který má riziko zpřesnit a zdražení vyčíslit, aby stát mohl zbrzdit jeho dopady.

Na doutnající problém v českém teplárenství upozornila už před dvěma lety Pačesova komise ve zprávě pro Topolánkovu vládu. Stát však začal hledat cesty, jak problém řešit, až nyní.

Prvním krokem je pracovní skupina, v níž se pod vedením bývalého poslance za ODS Oldřicha Vojíře sešli zástupci ministerstva průmyslu, akademické sféry a tepláren.

"Náš úkol je zjistit, jaké mají teplárny technické možnosti při náhradě chybějícího uhlí. A dále - vyčíslit ekonomický dopad. Až toto bude jasné, může vláda začít zvažovat, co s dopady na spotřebitele," říká Hüner. Tým se zatím sešel jednou, analýzu má zpracovat do února.

Dnes se v Česku cena tepla pohybuje zhruba kolem 500 korun za gigajoul. "Podle odhadů podraží teplo kvůli uhlí v některých lokalitách až na trojnásobek," říká Hüner. "Celý problém je tak vážný, že fotovoltaický boom proti tomu byla selanka," dodává.

Výroba tepla u nás stojí z většiny právě na hnědém uhlí. To teplárny dnes obvykle nakupují za 30 korun na gigajoul výhřevnosti, většině z nich ale končí dlouhodobé kontrakty a cena těch příštích stoupne.

Kvůli uhlí už tři roky zuří cenová válka, v níž proti sobě stojí mocní hráči: skupiny ČEZ a EPH bojují proti zdražení. Na druhé straně fronty stojí mostecká těžařská skupina Czech Coal, kontrolovaná finančníkem Pavlem Tykačem. Tlačí na růst ceny až na 80 korun.

Teplárny se nátlaku brání a snaží se závislosti na Tykačovi zbavit. Například ČEZ chce budovat nové teplovody, aby mohl zásobovat České Budějovice a Brno odpadním teplem z jaderných elektráren. Nebo se chystá ve velkém vrhnout na stavby menších plynových kotelen, budovaných přímo u odběratelů - škol, firem či obytných komplexů. I to ale znamená růst nákladů.

Pohledy na hrozící riziko se liší. Daniel Křetínský, šéf EPH, soudí, že deficit uhlí pro teplárny je jen bublina živená Tykačem. Podobně mluví šéf ČEZ Martin Roman. Českému trhu podle nich pomůže dovoz uhlí z jejich německého dolu Mibrag.

Většina odborníků se ale s růstem ceny uhlí i tepla smiřuje. "Dovoz hnědého uhlí je iluze. Jeho cena je u nás podhodnocená a musí se narovnat," tvrdí obchodník s uhlím Petr Paukner. On sám čeká kompromis - uhlí zhruba na dvojnásobku dnešní ceny. Podobně vidí situaci i Hüner. Odborníci ale varují, že spotřebitelé ani takový skok nemají šanci unést. "Dvojnásobné zdražení uhlí nevstřebají, je třeba to nějak řešit," varuje šéf ERÚ Josef Fiřt.

 

Jak roste cena tepla

(v Kč / 1GJ)


Celkem je v ČR odhadem zásobováno z tepláren, elektráren, závodních energetik, výtopen a blokových kotelen kolem 1,5 miliónu domácností.

Průměrná domácnost v panelákovém bytě spotřebuje ročně na ohřev vody a teplo 35 GJ.