Nacistický zločinec Klaus Barbie pracoval jako špion pro Západní Německo

Nacistický zločinec Klaus Barbie, přezdívaný "lyonský řezník", pracoval v bolivijském exilu jako agent západoněmecké rozvědky. Vyplývá to z dokumentů Spolkové zpravodajské služby (BND), o nichž informuje magazín Der Spiegel.

Ten přináší i nové poznatky o poválečných osudech jiného nacistického zločince Adolfa Eichmanna. Podle časopisu se izraelské komando neúspěšně pokusilo jednoho z hlavních organizátorů holokaustu unést už v roce 1949 v Rakousku - jedenáct let před tím, než ho Izraelci dopadli v Argentině.

Bývalý šéf lyonského gestapa Barbie se od roku 1951 skrýval v Bolívii pod falešným jménem Klaus Altmann. Do služeb BND se nechal naverbovat v roce 1966, spolupráci s ním ale podle Spiegelu západoněmecká rozvědka ukončila už v zimě 1966/1967 kvůli obavám, že by jeho nacistickou minulost mohly využít tajné služby NDR nebo Sovětského svazu k jeho vydírání.

Velmi schopný agent

Barbie alias agent V-43118 s krycí jménem Adler (orel) působil v Bolívii jako "politický zdroj" a BND si ho cenila. Podle Spiegelu ho hodnotila jako "inteligentního, velmi schopného a přizpůsobivého, diskrétního a důvěryhodného". Do Pullachu, kde německá rozvědka dodnes sídlí, poslal nejméně 35 zpráv, jejich obsah je ale podle časopisu neznámý. Za svou činnost dostával měsíční honorář 500 západoněmeckých marek plus "výkonnostní prémie".

Der Spiegel dosud nezveřejněné informace o Barbiem vypátral ve Spolkovém archivu v Koblenci. Ačkoli se do služeb západního Německa dal pod svou novou identitou, magazín se domnívá, že BND od počátku věděla, kdo se za jménem Klaus Altmann skrývá, nebo k tomu měla přinejmenším dostatek indicií. Svědčí o tom i rychlé ukončení spolupráce s agentem V-43118 z důvodu, "aby se zabránilo pozdějším komplikacím a obtížím".

O poválečných osudech "lyonského řezníka" měla BND podle týdeníku zprávy už z dřívější doby. Její předchůdkyně, takzvaná Gehlenova organizace, podle něj až do Barbieho útěku znala jeho adresu v Augsburgu a v roce 1964 západoněmečtí rozvědčíci zjistili, že "eventuálně žije v La Pazu".

Rodák z porýnského Bad Godesbergu byl během svého působení v čele lyonského gestapa od roku 1942 podle francouzských zdrojů přítomen u 4300 poprav i uvěznění a mučení 14.000 odbojářů, včetně slavného bojovníka za svobodu Jeana Moulina. Dalších 7500 lidí bylo v té době z města deportováno do koncentračních táborů.

Němce nechvalně proslulého svou brutalitou Francouzi po válce v nepřítomnosti odsoudili k trestu smrti. Američané ho ale odmítli vydat a na počátku 50. let mu i s rodinou pomohli vycestovat do Bolívie. Tam ho v roce 1972 vypátrali francouzští lovci nacistů, do Francie ho ale La Paz předal až o 11 let později. V roce 1987 tam byl za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí. Po čtyřech letech v žaláři zemřel na rakovinu.

Neúspěšný pokus o únos Eichmanna

Nové informace objevil Der Spiegel také k Eichmannovi. Toho podle dosud tajných archivních dokumentů Gehlenovy organizace chtěli Izraelci unést už čtyři roky po skončení druhé světové války z Rakouska, kam podle zjištění Izraele jeden z "architektů" takzvaného konečného řešení židovské otázky jezdil za ženou do Bad Aussee.

Eichmanna měli tehdy zatknout příslušníci rakouské policie. Izraelský konzul ve Vídni předal podle zpráv předchůdkyně BND jejímu vedoucímu pracovníkovi za pátrání 50.000 šilinků a za Eichmannovo zadržení slíbil další milion. Na letišti v Salcburku bylo prý dokonce připraveno najaté letadlo, které mělo Eichmanna dopravit do Izraele. Nacistický zločinec, skrývající se v té době v severním Německu, se ale v Rakousku neobjevil.

Židovský stát jej tak dopadl až v roce 1960 v Argentině, odkud ho uneslo komando izraelské tajné služby Mossad. V Jeruzalémě Eichmann stanul před soudem, který ho v roce 1961 poslal na smrt a v následujícím roce byl popraven.

Německý deník Bild nedávno s odvoláním na odtajněné dokumenty německé rozvědky zveřejnil, že Gehlenova organizace o Eichmannově pobytu v Argentině věděla už v roce 1952.