Máte na to být Norskem, ale kvůli korupci jste Senegal, říká americký expert

Robert Klitgaard radil vládám v Latinské Americe či v Asii, jak si poradit s rozmáhajícími se úplatky. Nyní přijel do Prahy na pozvání Americké obchodní komory. Ve sněmovně vystaví českým politikům, byznysmenům a úředníkům nelichotivé vysvědčení. "Sice máte zdroje na to, abyste byli na úrovni Norska, ale vaše instituce jsou podobné spíše Senegalu," říká v rozhovoru pro HN tento profesor z kalifornské Claremont University.

HN: Co víte o korupci v České republice?
Stačí se podívat na různé statistiky, abychom si udělali obrázek. V aktuální zprávě Světového ekonomického fóra o konkurenceschopnosti pro rok 2011 jsou Češi 36. ze 139 zemí. Jenže třeba podle tabulek Gallupova institutu věří u vás lidé institucím stejně jako v rozvojových afrických zemích. Dá se propočítat, že kdybyste si nechali váš ekonomický systém, ale adaptovali na něj institucionální vzorec ze Skandinávie, vaší ekonomice by to pomohlo o 50 procent. To jsou ohromná čísla. A korupce v tom hraje nemalou roli.

HN: Náš potenciál je tedy z poloviny zničen korupcí?
Pokud si srovnáte různé statistické ukazatele a průzkumy, tak z toho vyplývá, že vaše HDP má možnosti Norska, jenže vyspělost vašich úřadů a politiky je na úrovni Senegalu, což možný růst vaší ekonomiky skutečně sráží. Jinými slovy: zatímco váš byznys je ve fázi inovací, instituce se utvářejí, je tam velký nepoměr.

HN: Když se v Česku budoval kapitalismus po roce 1989, říkalo se, že nejdříve musí být trh, zákony se prý vyřeší pak. To je klasická výmluva proč nebojovat s korupcí, že?
Všechny ty výmluvy mají v sobě prvek pravdy, takže i tato. Je pravda, že bez svobodného trhu, volné politické soutěže, bez soudnictví a ústavy toho moc nezmůžete. Nemůže to být jako v Zimbabwe. Ale zároveň je pravda, že to samo o sobě nestačí. Existuje spousta zemí se svobodnými volbami, které ale nefungují, se špatným soudnictvím, a kde koneckonců ani ten svobodný trh není funkční. Nebezpečné je, že můžete mít obal, kostým demokracie, ale instituce, které mají zajistit její fungování, jsou zanedbané.

HN: Kde se boj s korupcí a náprava institucí daří?
Možná to bude znít zvláštně, ale například v Kolumbii, kde je dnes situace mnohem lepší než v 90. letech, nebo v Mosambiku či Indonésii. Když se kouknete na tabulky Transparency International, tak uvidíte, že Indonésie bývala na konci 90. let na dně. A dnes se pohybuje někde ve středu tabulky.

HN: Jak se to podařilo?
Jedním z důležitých bodů je pochopit, že to není jen o právním systému, ale že korupce je nesmírnou zátěží pro ekonomiku země. A veřejnost musí vidět pokrok, aby uvěřila, že to myslíte s bojem proti korupci vážně. Nejlepší je chytit velkou rybu.

Celý rozhovor s Robertem Klitgaardem najdete v úterních HN

• Diskuse
• Celkem 468 příspěvků