Americká centrální banka (Fed) může zvýšit nákupy dluhopisů i nad plánovaných 600 miliard dolarů (11,25 bilionu Kč), pokud ekonomika nebude na tyto pobídky reagovat zesíleným růstem a nezaměstnanost zůstane na vysoké úrovni. Řekl to v pondělí šéf Fedu Ben Bernanke v pořadu televize CBS "60 minut". Zároveň odmítl názory, podle nichž není plán "kvantitativního uvolňování" měnové politiky pomocí nákupů vládních dluhopisů ničím jiným než tištěním peněz.

Fed před měsícem rozhodl, že s cílem podpořit slábnoucí ekonomické oživení a zabránit deflaci nakoupí do poloviny příštího roku vládní dluhopisy za 600 miliard dolarů. V situaci prakticky nulových krátkodobých úroků tím chce působit na pokles dlouhodobých úrokových sazeb, které jsou klíčové pro ekonomiku. Fed však tehdy také upozornil, že bude tento plán pravidelně přehodnocovat na základě aktuální situace.

Na otázku, zda by Fed mohl jít za plánovanou sumu, Bernanke řekl: "Je to určitě možné. Závisí to na účinnosti našeho programu, na inflaci a na situaci ekonomiky." Dal však také najevo, že celkový vynaložený objem může být v případě příznivějšího vývoje ekonomiky i nižší.

Interview v populárním programu je jedním ze způsobů, jímž Bernanke brání program kvantitativního uvolňování "QE2" před velkým množstvím kritiků doma i v zahraničí. Bernanke na "60 minutách" naposledy vystoupil v březnu 2009, kdy byla globální finanční krize těsně za svým vrcholem.

Bernanke bagatelizoval obavy z inflace, kterou podle jeho kritiků může zásah Fedu vyvolat. Zdůraznil, že Fedu jde jen o podporu křehkého ekonomického oživení. "Ten strach z inflace je, myslím, hodně přehnaný," řekl. Za klíč k odvrácení inflace označil schopnost Fedu určit správnou chvíli k eliminaci expanzivní měnové politiky.

Kritici upozorňují na to, že Fed se v poslední době svou snahou o podporu ekonomického růstu v situaci, kdy vládě došly možnosti fiskální stimulace, stále více politizuje a zanedbává úkol udržovat cenovou stabilitu, základní úkol každé centrální banky. Mezi kritiky této politiky je i několik činitelů Fedu.

Dvojí mandát

Snaha Fedu podporovat ekonomiku i v době téměř rok a půl od konce recese vyvolává protitlaky. Objevují se návrhy, aby byla centrální banka zproštěna "dvojího mandátu", který dostala od Kongresu na konci 70. let a který ji odlišuje od většiny centrálních bank vyspělého světa. Dvojí mandát Fedu ukládá, aby vedle cenové stability se se stejným důrazem zaměřoval i na co nejvyšší zaměstnanost, tedy v podstatě na maximalizaci ekonomického růstu.

Vládnou obavy, že Fed nestáhne podpůrnou politiku včas, což by mohlo vyvolat silný růst inflace. V bankovním systému je totiž díky úvěrům Fedu 2,3 bilionu dolarů navíc a banky nyní mají v úročených rezervách u Fedu uložen asi bilion dolarů. Někteří pozorovatelé se ptají, proč Fed namísto nakupování dluhopisů nesníží na nulu úrokové sazby, jimiž od roku 2008 úročí bankám jejich rezervy jako málokterá centrální banka na světě.

Peníze netiskneme

Bernanke popřel, že by nákupy dluhopisů s delší lhůtou splatnosti představovaly tištění peněz. Tvrdí, že jde v principu o tentýž krok, jako když Fed snižuje krátkodobé sazby nákupem krátkodobých dluhopisů.

"Je zde jeden mýtus, podle něhož tiskneme peníze. To my neděláme, objem peněz v oběhu se nemění a nijak podstatným způsobem se nemění ani peněžní zásoba," řekl Bernanke. Podle něj by růst peněžní zásoby mohl vyvolat jen bankovní sektor tím, že by zvýšil nabídku úvěrů, to se však zatím neděje.