Discovery byl vyvezen z hangáru v pondělí večer místního času. Na zádech obřího transportéru vyrazil na 5,5 kilometru dlouhou cestu na startovací plochu. Po půlnoci místního času (v 7:49 SELČ) byl připojen ke startovací rampě.
Cestě raketoplánu přihlíželi i s rodinami zaměstnanci střediska, pro které končí jedna etapa života. Od 1. října jich přijdou o práci stovky v další vlně propouštění, které pokračuje v době, kdy je budoucnost NASA nejasná kvůli neshodám s Washingtonem kolem dalšího vývoje vesmírných lodí.
Discovery se šesti americkými astronauty na palubě odstartuje 1. listopadu k jedenáctidenní misi na ISS. Bude to 35. let amerických raketoplánů k vesmírné stanici.
Discovery ponese na oběžnou dráhu plošinu Express Logistic Carrier (ELC). Je to jedna z logistických plošin vybavených elektřinou, datovými přípojkami a mechanickými držáky, které se užívají při práci astronautů ve volném vesmíru vně ISS. První dvě ELC vynesl k ISS raketoplán Atlantis loni v listopadu, poslední plošinu dopraví ke stanici v únoru Endeavour.
Kromě ELC přiveze Discovery na ISS také modul pro uložení náhradních dílů, zásob a odpadu. Ty se zatím uchovávají na několika různých místech ve stanici. Raketoplán dopraví na oběžnou dráhu také nejdůležitější náhradní díly pro nutné opravy na ISS.
Pro Discovery bude současný start 39. letem do vesmíru a 12. misí k ISS. Raketoplán poprvé letěl do kosmu v roce 1984. Významnou úlohu sehrál v roce 2005, kdy jako první letěl do vesmíru po tragické havárii Columbie o dva roky dříve.
Zkáza Columbie, která shořela při návratu na Zemi a na její palubě zahynulo všech sedm astronautů, ale přispěla k ukončení programu raketoplánů. Bývalý americký prezident George Bush navrhl v roce 2004 zastavení jejich provozu k roku 2010. Současný americký prezident Barack Obama termín potvrdil. NASA sice přece jen pošle do vesmíru jeden stroj i v roce 2011, je to ale pouze kvůli zdržení při výrobě spektrometru, který má Endeavour na ISS dopravit.
Obama zároveň odvolal Bushovy plány na vývoj nové rakety, která by měla Američany vrátit na Měsíc. Naopak hodlá podpořit soukromý sektor ve vývoji nosné rakety schopné vynést astronauty na oběžnou dráhu za co nejnižší cenu. Pro NASA vytyčil dlouhodobý cíl přistát s lidskou posádkou na asteroidu.
Cestě raketoplánu přihlíželi i s rodinami zaměstnanci střediska, pro které končí jedna etapa života. Od 1. října jich přijdou o práci stovky v další vlně propouštění, které pokračuje v době, kdy je budoucnost NASA nejasná kvůli neshodám s Washingtonem kolem dalšího vývoje vesmírných lodí.
Discovery se šesti americkými astronauty na palubě odstartuje 1. listopadu k jedenáctidenní misi na ISS. Bude to 35. let amerických raketoplánů k vesmírné stanici.
Discovery ponese na oběžnou dráhu plošinu Express Logistic Carrier (ELC). Je to jedna z logistických plošin vybavených elektřinou, datovými přípojkami a mechanickými držáky, které se užívají při práci astronautů ve volném vesmíru vně ISS. První dvě ELC vynesl k ISS raketoplán Atlantis loni v listopadu, poslední plošinu dopraví ke stanici v únoru Endeavour.
Kromě ELC přiveze Discovery na ISS také modul pro uložení náhradních dílů, zásob a odpadu. Ty se zatím uchovávají na několika různých místech ve stanici. Raketoplán dopraví na oběžnou dráhu také nejdůležitější náhradní díly pro nutné opravy na ISS.
Pouštní krysy se chystají na Mars - VIDEO ZDE
Boeing chce vozit astronauty i turisty do vesmíru. Záleží ale ještě na Kongresu - čtěte ZDE
Pro Discovery bude současný start 39. letem do vesmíru a 12. misí k ISS. Raketoplán poprvé letěl do kosmu v roce 1984. Významnou úlohu sehrál v roce 2005, kdy jako první letěl do vesmíru po tragické havárii Columbie o dva roky dříve.
Zkáza Columbie, která shořela při návratu na Zemi a na její palubě zahynulo všech sedm astronautů, ale přispěla k ukončení programu raketoplánů. Bývalý americký prezident George Bush navrhl v roce 2004 zastavení jejich provozu k roku 2010. Současný americký prezident Barack Obama termín potvrdil. NASA sice přece jen pošle do vesmíru jeden stroj i v roce 2011, je to ale pouze kvůli zdržení při výrobě spektrometru, který má Endeavour na ISS dopravit.
Obama zároveň odvolal Bushovy plány na vývoj nové rakety, která by měla Američany vrátit na Měsíc. Naopak hodlá podpořit soukromý sektor ve vývoji nosné rakety schopné vynést astronauty na oběžnou dráhu za co nejnižší cenu. Pro NASA vytyčil dlouhodobý cíl přistát s lidskou posádkou na asteroidu.
