Co říká k OP Miroslav Zámečník
Jeden ze spoluautorů insolvenčního zákona nechápe, proč je Česká spořitelna vyloučena z věřitelského výboru. Podle něj to může ve výsledku prodražit úvěrování všech českých firem. Banky totiž nebudou mít jistotu, že je pak z případné insolvence jejich klienta soud nevyloučí s odůvodněním, že by ovládly věřitelský výbor. To může vést k vyšším rizikovým přirážkám nebo častějším odmítáním klientů.  

HN: Co říkáte na to, že Česká spořitelna nemůže být členem věřitelského výboru?

Je velmi kreativní intepretace zákona a neskutečný logický paradox, aby největší věřitel nebyl ve věřitelkém výboru.

 

Vrchní soud, ale toto rozhodnutí potvrdil, pak to asi takový nesmysl nebude.

Soudce Kozák zákon postavil na hlavu a vrchní soud mu dal částečně za pravdu. Z odůvodnění soudu vyplývá, že spořitelna nemůže být ve věřitelském výboru, protože dozajistila pohledávky syndikátu, za který vystupuje. Takové odůvodnění nedává smysl. Všichni by měli zvažovat, co to znamená, když se zvýší zajištění do syndikovaného úvěru. Když se míra krytí úvěru zhorší, tak se věřitel automaticky zajišťuje. Dělají to tak všichni a ani není možné postupovat jinak. Nevšiml jsem si toho, že by spořitelna postupovala v rozporu s dobrými mravy.

 

Takže vyloučení spořitelny je podle vás špatné rozhodnutí?

Z ekonomického hlediska se to může prodražit. Zvyšuje to nejistotu bankovního sektoru. České firmy se neúvěrují přes burzu nebo dluhopisy, ale přes bankvoní sektor a kvůli kauze OP Prostějov mohou chtít banky rizikové přirážky. Některé firmy úvěr ani nedostanou. To je ekonomická hypotéza dopadů, které to může mít. Fascinuje mě, že se ekonomika založená na úvěrech podrazí tím, že se trestá subjekt, který postupuje na základě úvěrové smlouvy. Nevím, jestli je to to, co jsme chtěli. Tenhle zákon s něčím takovým rozhodně nepočítal. Tohle má určitě kontraproduktivní dopady.

 

Víte o nějakých podobných případech?

Zaplať pánbů o jiném takovém případu nevím.

Věřitelé prostějovského Oděvního podniku (OP) a také ekonomičtí odborníci se shodují v tom, že majetek textilky, která je od května v konkurzu, je nutné prodat co nejrychleji a za co nejvyšší cenu.

V pátek vystoupili na schůzi věřitelů v rámci konkurzu v Brně. Podnik dluží asi 1,6 miliardy korun. Podle znaleckého posudku je odhad výtěžku prodeje podniku pro zajištěné věřitele 956 milionů korun.

Prodej by měl začít v nejbližších dnech

Podle soudce Krajského soudu v Brně Jana Kozáka by prodej majetku měl být zahájen v nejbližších dnech. "Předpokládám, že do své poslední fáze se dostane koncem kalendářního roku. Prodej je třeba zrealizovat co nejdříve, aby cena majetku neklesla," řekl Kozák.  

"Všichni na tom mají stejný zájem. Prodat co nejlépe, co nejdřív a co nejrychleji," řekl Adam Rakovský, který zastupuje druhého nejvyššího věřitele OP, společnost Pyrghos Lefkos. Co nejrychlejší prodej předpokládá i největší věřitel OP Česká spořitelna (ČS).

"Další prodlužování zahájení prodejního procesu může vést k podstatnému snížení hodnoty podniku. Nyní je proces zpeněžení u soudce a čeká na jeho vyjádření a souhlas," uvedla mluvčí ČS Kristýna Havligerová.

Zdržení kvůli České spořitelně?

Právě ČS podle některých věřitelů zdržela proces prodeje svým odvoláním k Vrchnímu soudu k Olomouci. Soudce Krajského soudu v Brně Kozák totiž nepotvrdil volbu ČS do věřitelského výboru. Cena OP každý měsíc klesá.

Od začátku konkurzu v květnu do konce července činila ztráta 92 milionů korun. Věřitelé se v této souvislosti obávají toho, že na většinu z nich nezbude ani koruna. Tuto možnost potvrdil i znalecký posudek společnosti TPA Horwath. Podle Jiřího Hlaváče, jednatele firmy, která posudek zpracovávala, je celkový odhadovaný výtěžek prodeje podniku pro zajištěné věřitele 956 milionů korun.

Tato aktiva dosahují zhruba 90 procent z celkové výše pohledávky České spořitelny, která má být uspokojena první v pořadí. "Hodnota připadající na nezajištěné věřitele je v nulové výši," řekl Hlaváč.

S tímto konstatováním nesouhlasí ČS. Podle Havligerové mohou být částečně uspokojeny pohledávky i u jiných věřitelů. "Výsledky znaleckých posudků skutečně napovídají, že výtěžek z prodeje by měl připadnout především ČS, v této chvíli je předčasné dělat nějaký definitivní závěr," uvedl Kozák.

Firma se rozprodá po částech

Majetek má být prodáván po částech. Prioritou je výroba takzvaných měřenek, která se má prodávat jako funkční celek. Hospodaření této části podniku má kladné výsledky a tento trend by mohl být zachován až do konce letošního roku.

Na prodej měřenek již byl schválen poradce. Zvláštní insolvenční správce pro zpeněžování majetku OP Jiří Kocvrlich očekává, že nabídky obdrží už v říjnu, podobně jako u prodeje nemovitostí OP, které nejsou v areálu závodu.

"Chtěli bychom se těchto nemovistí zbavit ještě před zimou. Následovat by měl prodej strojů a zařízení v ceně kolem 50 milionů korun," uvedl Kocvrlich, který eviduje dva zájemce na koupi prodejen zboží OP. Ti ale nemají zájem odebírat zboží, které má OP ve skladu.

OP už koncem srpna ukončil sériovou výrobu. Jednotlivé prodejny doprodávají zásoby a tento provoz je ziskový. Podle Radka Dudáše ze společnosti RAPS CZ, která při prodeji radí, je tento prodej efektivní.

Zbytek prodejů by se měl realizovat v nejbližší době. Ke konci srpna činil stav skladovacích zásob přes 304 milionů korun. Podle Kozáka by majetek OP měl být prodán do konce letošního roku. "Musí se to podařit, zima by mohla být vražedná," řekl dnes na jednání.

Chystá se forenzní audit OP. Podporuje jej i ČS. "Forenzní audit je prospěšný. Od začátku jsme říkali, že v předinsolvenčních aktivitách byly nestandardní procesy s přesahem do zahraničí. Proto pokud se vybere pro audit velká renomovaná firma s přesahy pro šetření v zahraničí, je to dobře a podporujeme jej," řekla Havligerová.

Právě z jedné z dceřiných společností OP, společnosti Bernhardt, má do OP přijít v nejbližší době celkem 900 000 eur (zhruba 22,2 milionu Kč).

V OP nyní pracuje 461 zaměstnanců.