Testování kvality benzínu komplikuje spor se Švýcary

Zrušit výběrové řízení, vypsané Českou obchodní inspekcí, a vyhlásit nové. S takovým cílem se snaží testovací a certifikační po světě akreditovaný gigant SGS zpochybnit podnětem k antimonopolního úřadu údajně nezákonný tendr, ve kterém ČOI vybrala pro testování části tuzemských pump konkurenční firmu ITC Zlín.

ČOI podle ředitele českého zastoupení švýcarské SGS Petra Láhnera zvolila pro výběrové řízení podmínky, které jsou v rozporu se zákonem a diskriminační pro zahraniční firmy.

Jde přitom o hodně. A nejen o zakázku za necelých 70 miliónů korun. V Česku se výrazně rozmáhá pančování pohonných hmot a finty některých pumpařů (například přimíchávání nezdaněného bezsirnatého oleje do motorové nafty) lze odhalit jen velmi důkladným rozborem.

Petrolejáři odhadují, že samotným pančováním přichází stát na dani o několik miliard korun. A nelze ani vyloučit hrozbu poškození motorů vozidel.

Diskriminace zahraničních subjektů?

Firmě SGS, pod kterou od loňska u nás spadá renomovaná laboratoř Ústav paliv a maziv, vadí například, že podmínky tendru umožňují po uzavření smlouvy s vítězem následně upravit cenu nebo rozšířit předmět plnění. Nebo že diskriminují zahraniční zájemce tím, že požadují, aby testování u nás odebraných vzorků paliv probíhalo výhradně v Česku.

„Podivný je i fakt, že inspekce nevyžaduje, aby zájemce o zakázku měl platnou akreditaci na testování, ale stačí jen pouze podaná žádost o akreditaci. Vítěz soutěže tak nemusí v podstatě splňovat nejpřísnější kritéria na kvalitu testování,“ uvádí šéf SGS Láhner.

Tendr jen pro někoho

ČOI vypsala počátkem roku první výběrové řízení, do kterého se přihlásila jen SGS. Inspekci ale vadilo, že byl jediný zájemce a soutěž zrušila. Druhý tendr, ve kterém byly zadávací podmínky nastaveny „volněji“ SGS ignorovala. Ale i tak se přihlásil opět jediný zájemce – zlínská laboratoř ITC. SGS žádala zrušení soutěže. Poté, co ČOI nevyhověla, podali Švýcaři podnět k antimonopolnímu úřadu.

„Podmínky druhé soutěže jsou až na jednu výjimku skoro stejné jako v prvním tendru, kterého se SGS zúčastnila. Dělá to dojem, že zpochybnění druhé soutěže je spíš účelové,“ reaguje právní zástupce ČOI Pavel Musil z advokátní kanceláře KMVS.

„Vzorky odebraného paliva je nutné vyhodnotit rychle, ale nikdo jinak nebrání zpracovateli, aby to zaslal ke zpracování do laboratoře třeba mimo Česko. A co se týče té akreditace, tak účastník soutěže ji sice nemusí mít v době přihlášky platnou, ale akreditaci už musí mít platnou ve chvíli, kdy zakázku od inspekce začne plnit,“ hájí Musil postup ČOI.

Hrají Švýcaři za dva mančafty?

Ředitelka ČOI Jana Příhodová už před časem naznačila, že proč jí SGS jako firma, která dosud vzorky paliv pro inspekci vyhodnocuje, vadí. SGS prý pracuje pro obě strany. Pro Švýcary totiž představují testy inspekcí odebraných vzorků jen malou část zdejšího byznysu. ČOI ročně odebere a nechává u SGS testovat pouze 1800 vzorků (u jedné pumpy se většinou odebírá víc než jeden vzorek) z celkem 3600 všech veřejných pump u nás. Na víc inspekce nemá od státu peníze.

SGS ale kromě toho u nás ročně odebírá a testuje zhruba deset tisíc vzorků z tisícovky pump deseti největších prodejců paliv (na základě jejich vlastní objedávky).

„Vzorky pro ČOI jsou anonymní, nevíme, u jaké firmy byly odebrány, takže těžko bychom mohli nadržovat některému z našich komerčních zákazníků, jak si asi myslí ředitelka ČOI,“ brání se ředitel Láhner.

Podle šéfredaktora specializovaného Petrol magazínu Tomáše Mikšovského roztržka mezi SGS a ČOI škodí celému petrolejářskému trhu. „Podíl inspekcí odebíraných vzorků k celkovému počtu všech pump v Česku je tak malý, že odhalení podvodníků je spíš velká náhoda. SGS pro své další zákazníky – značkové petrolejářské firmy - odebírá mnohem víc vzorků z mnohem menšího počtu pump a u nich se pak na kvalitu dá spolehnout spíš. Kdyby se ČOI ve svých kontrolách zaměřila víc na pumpy malých a neznačkových firem, které nejsou zákazníky SGS, byl by dohled nad kvalitou v celém Česku vyrovnaný a kvalitnější,“ soudí Mikšovský.

SGS má v testování kvality pohonných hmot u nás dominantní postavení. V tomto oboru skoro 90 procent. O zbytek se dělí například laboratoře firem jako je ALS, VURP nebo zhruba desítka nejmenších laboratoří.

• Diskuse
• Celkem 37 příspěvků