Blanka se hroutila už týden před havárií. Na varovná data však nikdo nedbal

Třetímu propadu pražského tunelu Blanka se možná dalo zabránit. Jak již server iHNed.cz uvedl, výstavbu tunelu Blanka zřejmě provázela řada pochybení, které nakonec vedly letos v červenci k jeho třetímu propadu.

Samostatně by se pravděpodobně nic nestalo – propad ale způsobilo to, že se těch chyb nashromáždilo víc. A jak nyní server iHNed.cz zjistil, není vyloučeno, že se havárii dalo zabránit. Stačilo jen sledovat a správně vyhodnotit geomonitoring – tedy měření deformací v již proražené části tunelu.

Geomonitoring je nástroj, který umožňuje sledování toho, co sedající hornina dělá. Měření vypadá tak, že se na strop a stěny tunelu dají odrazné plíšky a laserem se průběžně měří, zda nedošlo k jejich pohybu. Tato data, stejně jako průběžné fotografie, se následně vkládají do monitorovacího systému Cubula.

Hornina sedala a sedala....

„Výsledky z místa kolapsu jednoznačně indikují, že vážné statické problémy byly v kritickém místě již týden před kolapsem,“ řekl serveru iHNed.cz zdroj, který má údaje ze systému Cubula k dispozici.

Po vyražení tunelu je běžné, že u horniny dojde k deformaci, kdy si tzv. sedá. Tento propad je ale pouze dočasný a po čase se má zastavit.

„Měření ale ukazovalo, že se deformace den ze dne zhoršují. Sice se z toho nepozná, že tunel spadne zítra či pozítří či zda opravdu spadne, ale bylo vidět, že se chová nestandardně. A na to se mělo reagovat. Zastavit práce a rozhodnout zda zesílit ostění, dát další kotvy či něco jiného,“ dodává.

Jen jedno měření?

Geomonitoring u stavby Blanka provádí firma Inset, která data do systému Cubula vkládá. Její hlavní inženýr Jaromír Augusta ale popírá, že by naměřené hodnoty hrozící propad naznačovaly.

„Na jednom měření jsme sice měli signalizované deformace, ale vzhledem k tomu, že to byla jen jedna metodika měření a ty další problém nesignalizovaly, nebyl důvod to nějakým způsobem řešit,“ řekl serveru iHNed.cz Augusta.

„Obdobné chování bylo zaznamenané i na druhé tunelové troubě o pár set metrů dál a tam se nic nestalo,“ dodává.

Data v systému Cubula má v průběhu stavby sledovat rada monitoringu, v níž jsou zástupci všech firem, které se na stavbě podílí – tedy kromě Metrostavu také projektant Satra či IDS, která za metropoli jako investora dělá stavební dozor.

Varovné stavy? Nemáme o tom informaci

Rada monitoringu se sešla naposledy tři dny před propadem. A ti dokonce popírají i to, co přiznává Inset. „Inset nás seznámil s výsledky měření a ani na jednom zdaleka nebylo dosaženo varovných stavů. Práce proto pokračovaly standardním způsobem,“ uvádí mluvčí Metrostavu František Polák.

A problémy prakticky stejnými slovy odmítá i ředitel Satry Ludvík Šajtar. „Nemám žádnou informaci, že by tam byly nějaké varovné stavy. Až dostanu oficiální vyjádření někoho, tak k tomu zaujmeme pochopitelně stanovisko,“ uvedl Šajtar.

Stanovisko IDS se serveru iHNed.cz nepodařilo zjistit. Jak mluvčí firmy Josef Tomeček tak její zástupce v radě monitoringu Josef Kalíšek nebrali telefon a nereagovali ani na SMS.

Český báňský úřad, který propad vyšetřuje, nechce nic komentovat, dokud neukončí správní řízení a nevydá oficiální verdikt. „My všechy potřebné materiály máme, víme zhruba, co se stalo, ale nyní se k tomu ještě nemůžeme veřejně vyjádřit,“ uvedl místopředseda úřadu Dušan Havel.

• Diskuse
• Celkem 25 příspěvků