Teprve v krizi Američané zjišťují, kde všude rozhazují z eráru

Přetvořit bývalý železniční viadukt na rozkvetlý městský park je většinou úkolem nadšenců, kteří chtějí spojit romantiku kolejí s turistikou. Zdálo by se, že přesně to je případ i newyorského projektu High Line, který už rok láká na dvoukilometrovou procházku po bývalém náspu v tovární čtvrti Meetpacking District. "Od roku 1980 místo zarůstalo travou a mělo se tu bourat," říká Kate Lindquistová v záplavě turistů a rodin s dětmi, které se proplétají mezi květinovými záhony.

 

Projekt High Line ovšem kromě úctyhodné snahy o revitalizaci průmyslových čtvrtí vykazuje jeden zásadní problém. Systém financování, který byl nastaven ještě v době prosperity Spojených států, tvrdě narazil na dno.

Celkový dluh státu New Yorku ve výši 70 miliard dolarů dnes odhaluje, jak je park uprostřed kolejiště drahý a nehospodárný. Organizace Friends of the High Line, která ho spravuje, zaměstnává 33 lidí a najímá si ještě deset hlídačů.

Mezi zaměstnanci najdeme i viceprezidenta a ředitelku pro zahradnické práce, kterým je k ruce zahradník. A to i navzdory tomu, že záhony jsou napojeny na automatický závlahový systém a od otevření parku loni v červnu se nové rostliny nesázejí.

Většinu peněz sice High Line dostává od soukromých dárců, ale milion dolarů šel loni z kapes daňových poplatníků prostřednictvím městských a státních nadací.

»Je to pěkná ostuda. Zatímco do High Line se cpou peníze, jiné parky finance nedostávají,« zlobí se Geoffrey Croft z neziskové organizace NYC Park Advocates.

Atény nad Potomacem

Zlatá éra železničních romantiků ale končí. Stát New York totiž v rámci úspor letos plánuje zavřít 41 parků. Dalších 23 lokalit s veřejnou zelení bude mít kratší otevírací dobu, čímž státní kasa ušetří za ostrahu.

High Line není jedinou organizací placenou z veřejných peněz, která se až dosud chovala rozmařile. Deník New York Times v červnu napsal, že jen v samotném státu New York je 3700 důchodců pod státní penzí, kteří dostávají více než 100 tisíc dolarů ročně. Například v Kalifornii zase výsluhy hasičů leckde dosahují úrovně manažerských platů.

"Z celých Spojených států se mohou lehko stát Atény nad Potomacem," varuje Veronique de Rugyová, profesorka ekonomie z Univerzity George Masona ve Fairfaxu.

New York i Kalifornie přitom nejsou jen dvěma z padesáti amerických států. Samotná Kalifornie tvoří 13 procent amerického domácího produktu. Pro srovnání, Řecko se na výkonnosti eurozóny podílí jen třemi procenty.

Rozdíl platí i v globálním měřítku. "New York i Kalifornie ve světovém kontextu znamenají větší a významnější ekonomiku než Řecko. Jejich vzrůstající zadlužení by proto mělo zajímat i Evropany," upozorňuje Vahan Janjigian, hlavní analytik časopisu Forbes.

Evropa je na tom při pohledu na finance jednotlivých amerických států ještě dobře. Synonymem plýtvání a života na dluh se na starém kontinentu stalo jen Řecko, i když s hlubokými deficity se potýká také Portugalsko, Itálie, Irsko a Španělsko (odtud zkratka PI(I)GS, tedy vepři).

Trnitá cesta za rozpočty

Amerika má skóre mnohem horší. Pro finanční rok 2011 plánuje vyšší než desetiprocentní rozpočtový schodek celkem 31 států. Fiskální jedničku na pomyslném vysvědčení má jen pět států, z toho Montana, Severní Dakota a Aljaška hospodaří dokonce s přebytkem.

Jen letos vyrobí padesátka amerických států nové zadlužení ve výši 89 miliard dolarů. Pokud započteme do bilance i rozpočty měst a obcí, celkový deficit rozpočtu se vyhoupne na 2,8 bilionu dolarů.

»Rozpočty měst a obcí mají před sebou několikaletou trnitou cestu, přestože recese už je za námi,« předpovídá William T. Pound, výkonný ředitel poradního sboru National Conference of States Legislatures.

Léto plné škrtů

Zatímco u nás začaly 1. července školákům prázdniny, v Americe se psal první den méně optimistického období - nového rozpočtového roku. Poprvé od propuknutí krize ho ve většině amerických států pocítí všichni.

Až dosud se totiž Američanům mohlo zdát, že pokud člověk nepřišel o práci ani o dům, skutečné problémy se odehrávaly daleko na Wall Street.

Jenže letos se řeže úplně všude. "Bylo to jak scéna z hororu," komentoval koncem července dohodu o rozpočtu po pětihodinovém vyjednávání guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger.

Zdaleka to neznělo jen jako nadsázka z úst někdejší hollywoodské hvězdy akčních trháků. "Škrtat jsme museli a škrtali jsme v oblastech, kde to lidé pocítí," zdůraznil Darrell Steinberg, demokratický senátor za Kalifornii.

Příspěvek nejlidnatějšího státu Ameriky na provoz měst a obcí se smrskne o dvě miliardy dolarů. Stejnou částku budou muset uspořit také vysoké školy, a to včetně prestižní Kalifornské univerzity.

Základní a střední školy přijdou o dalších deset miliard dolarů. Mimo jiné to znamená, že se budou slučovat třídy a práci ztratí stovky učitelů.

Všichni státní zaměstnanci - s výjimkou hasičů a dálniční policie - budou povinně tři dny v měsíci zůstávat doma bez náhrady mezd. Příspěvek na důchod se jim sníží o pět procent.

Další úspory Kalifornie sčítá po stamilionech dolarů. Leckteré nápady přitom připomínají zoufalou debatu nad předluženou domácností, která dumá nad tím, čeho se ještě lze zbavit.

Alabama tak nebude letos nakupovat žádné nové školní autobusy, v Minnesotě a Louisianě vezmou peníze veteránským spolkům. V Oklahomě jdou příkladem sami úředníci. Odbor místního rozvoje se sestěhuje do menších kanceláří v levnější lokalitě. Ušetří tak další tisíce dolarů.

Vězňové, domů

Leccos státy řeší tak, že starosti přehodí na bedra obcím. Arnold Schwarzenegger třeba navrhuje přesunout patnáct tisíc vězňů ze státních do obecních věznic, jejichž provoz vyjde levněji. Také tresty nad nenásilnými trestnými činy by rád svěřil do kompetence šerifů, které státní kasa neplatí.

Podobná nouzová řešení ovšem zatěžují obecní pokladny, které jsou beztak prázdné. Kromě evidentně přebujelých projektů, jako je newyorský park High Line, pak radnice musejí šetřit i na obecně prospěšných službách.

Například v newyorské čtvrti Brooklyn se letos zavřou čtyři komunitní centra, která nabízela zdarma obědy pro seniory nebo plavání pro školní mládež.

"Možná ještě horší než uzavírání středisek je fakt, že v rámci města jejich servis nikdo nekoordinuje. A to může vyvolat dominový efekt v rámci celých bloků i čtvrtí," upozorňuje Allison Sessová z nevládní organizace Human Services Council of New York City.

Do jiných pečovatelských center, které město nabízí jako náhradu, se totiž klienti nedostanou tak snadno jako dříve. A nejen oni. Newyorské dopravní podniky (MTA), které loni skončily ve ztrátě 700 milionů dolarů, od léta zeštíhlily své služby.

Zrušily 33 autobusových linek a dalších patnáct nočních spojů, šestnáct tras pojedou autobusy jen o víkendu.

Úspory se týkají i metra. Tam, kde paralelně jezdily dvě různé linky, vozí cestující od června jen jedna.

"Samozřejmě že takové škrty hodně bolí. Ale buďme realisté: město ani stát nám nepomohou, proto musíme v ruce obracet každý desetník," shrnuje viceprezident MTA Andrew Saul.

Mohou za vyprázdněné městské kasy příliš rozhazovační politici na radnici? Tak jednoduché to zase není. "Mnoho regionálních politiků svěřilo obecní peníze do různých rizikových finančních produktů. Když banky padly, nestačili se divit," vysvětlil Ekonomu analytik Forbesu Vahan Janjigian.

Poučení je ale podle něj úplně stejné, jako kdyby šlo o předluženou domácnost. "Jednotlivé státy i města by si nejdříve měly spočítat, jaký úvěr ještě utáhnou," dodal.

Pokud se už rozpočet ořezává, pak je důležité, aby se nerušily služby, které soukromník ani občan suplovat nemohou.

Ozbrojte se sami

Výsledek šetření na nepravém místě totiž může dopadnout jako v městečku Ashtabula ve státě Ohio. Tam se úřad šerifa smrskl ze 112 zaměstnanců na pouhých 49. A místní soudce Alfred Mackey vzápětí doporučil občanům, co s tím mají dělat.

"Ozbrojte se sami. Buďte opatrní a mějte oči na stopkách, protože teď se musíme hlídat navzájem," nabádal jak za časů Divokého západu.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 64 příspěvků