UniCredit Bank

Pozice na trhu

Čtvrtá největší banka v objemu aktiv byla hlavně bankou pro firmy a bohaté klienty, nyní expanduje do retailu. Činnost zahájila 5. listopadu 2007 jako výsledek fúze skupiny UniCredit a HVB. Před tím UniCredit koupil Živnobanku, nejstarší českou banku.

Akcionář

Patří UniCredit Bank Austria AG. Italská "matka" UniCredit Group působí ve 22 zemích, má 40 milionů klientů a 168 tisíc zaměstnanců.

1,48 miliardy korun
byl čistý zisk tuzemské banky UniCredit za 1. pololetí letošního roku. Je to o 23 % víc než ve srovnatelném období loni.

258 miliard korun bilanční sumy
dosáhla celková aktiva tuzemské UniCredit k 1. pololetí 2010: v meziročním srovnání to znamená meziroční pokles o 0,1 procenta.

Stát teď řeší, jak snížit podporu stavebního spoření a ušetřit tím výdaje. Podle prezidenta České bankovní asociace a šéfa UniCredit Bank Jiřího Kunerta by bylo nejlepší, kdyby se problém řešil jednou provždy. "Měli bychom říct na rovinu, že podpora se zruší k nějakému datu úplně. A dát tím spořitelnám čas na transformaci na normální banky," uvedl v rozhovoru pro HN Kunert.

HN: Co říkáte navrhovanému snížení státní podpory stavebního spoření?

Pro mě je to složitější téma.Vždycky jsem ctil, že jsem šéfem bankovní asociace, a svůj názor na toto téma neřekl do médií. Stavební spořitelny můj názor ale znají už léta. Jsem pro zrušení stavebních spořitelen. Systém stavebního spoření je překonán a zároveň je zvýhodňuje při získávání vkladů a na trhu tím vytváří nerovnost. Když tyto instituce vznikaly, tak šlo hlavně o tlak z Německa. Německé stavební spořitelny tady chtěly vytvořit stejný trh v oblasti stavebního spoření a prodávat své hypoteční zástavní listy. Což se nikdy nestalo. Čili akceptuji, k čemu dojde. Na druhou stranu ale musím říci, že nejsem pro retroaktivitu v čemkoliv.

HN: Jak byste tedy problém vysokých výdajů státu se stavebním spořením řešil? Vám se to asi říká snadno, když jste stavební spořitelnu před časem prodali.

Měli bychom říct jasně, čeho chceme dosáhnout. My zatím říkáme, že snížíme podporu, abychom ušetřili výdaje státního rozpočtu. Ale může se opět stát - dejme tomu za pět let, že bude zapotřebí znovu snížit výdaje státního rozpočtu, a opět podporu budeme snižovat. Řekněme tedy jasně, že stavební spoření v této zemi je už překonané, že je to zvýhodňování jedněch institucí na úkor druhých a že to tady nechceme. Měli bychom říct na rovinu, že podpora se zruší k nějakému datu úplně. Dejme tomu do roku 2020 nebo 2016 nebo k jinému datu. A zároveň dodat, že stavební spořitelny dostanou bankovní licenci a stanou se z nich normální banky. Tím získají čas na svou transformaci. A protože jsou vlastněny většinou bankami, tak se prostě začlení do bank. To by bylo fér.

HN: To je stanovisko bankovní asociace?

Moje. Bankovní asociace, pokud jí přijde návrh ministerstva financí k připomínkování, tak ho ponechá na stavebních spořitelnách. Asociace v něm pouze odmítne navrženou retroaktivitu. Proti tomu jsme bojovali i při vyplácení náhrad z pojištění vkladů a budeme proti i v tomto případě.

HN: Za letošní rok se sníží příspěvek jednorázovou daní, v dalších letech se má snížit všem na dva tisíce korun prostřednictvím novely zákona. Bude návrh legislativně průchozí?

Tak to bude dost složité, protože to bude právně napadnutelné. Mám dojem, že si to bude muset ještě ministerstvo financí ujasnit. Ale v návrhu by mělo být nejen, že se podpora sníží, ale i to, že stavební spořitelny zaniknou.

HN: Vy tedy nejste pro žádnou reformu toho systému?

Ne. Já jsem pro to, aby to skončilo úplně. On je tady ještě jiný nápad. Že by stavební spoření zůstalo i do budoucna a mohly by ho dělat všechny banky. To by odstranilo nerovnost na trhu. Ale myslím, že je to zbytečné.

HN: Ten nápad je odkud?

Diskutoval jsem ho už s některými představiteli ministerstva financí a podobně.

HN: Tím, že navrhujete zrušit stavební spoření, jste si asi naštval pět miliónů lidí.

No ano, když chcete zrušit něco, co je zadarmo, tak se to lidem nelíbí. Ale řekněme si zcela upřímně. Donedávna si lidi naspořené peníze vybrali a používali je na cokoliv, a to nebylo stavební spoření. Dneska je sice víc úvěrů ze stavebního spoření, ale zároveň každý, kdo chce stavět nebo kupovat byt, má možnost získat hypotéku. Hypoteční trh je už velký a konkurenční. Možná, že se stát snaží i stavebním spořením lidi přesvědčit, aby vlastnili byty, aby nešli do nájemního bydlení. Ale nevím, zda je to správné. V Německu se o to také snažili, a nakonec je tam vlastnické bydlení nižší než v USA, kde žádné stavební spoření neexistuje.

Podpora vlastnického bydlení se už přežila

HN: Další věc, která se připravuje, je zrušení daňových výjimek, včetně odpisů úroků z hypoték. Jak to podle vás ovlivní trh?

Vím, že banky se proti tomu ohradily. Ale když se na to dívám jako ekonom, tak říkám, jestli by se to zrušilo pro všechny, tak konkurence není porušena a není to problém. Lidé, kteří si chtějí koupit bydlení na hypotéku, tu možnost mají. I když tím možná v tu dobu dojde k menšímu snížení zájmu, tak do budoucna to velký vliv na trh mít nebude.

Dnes se sice mluví o poklesu trhu, ale ke snížení došlo z jiných důvodů. Jednak předkrizové nárůsty byly vysoké. S takovými třicetiprocentními meziročními skoky už nemůžeme počítat, protože doby, kdy si chtěl skoro každý koupit byt, se už nebudou opakovat. A pak jsou tu samozřejmě i dopady krize. Lidé skutečně začínají počítat a přemítat, jestli si vzít úvěr teď a zároveň čekají, že ceny bytů možná ještě zlevní.

HN: Vy byste nepodporoval vlastnické bydlení?

Myslím, že ta doba už skončila. Ti, kteří si budou chtít koupit vlastní bydlení, tak si musí rozumně spočítat, jestli na to mají, nebo nemají. Došlo také k meziročnímu poklesu nájmů, takže možná se dnes vyplatí platit nájemní bydlení. Samozřejmě zůstává otázkou, co se stane dál. Ale když platíte hypotéku, tak je to investice, kterou můžete jednou prodat a nastěhovat se do něčeho menšího.

HN: Odbory napadly návrh novely zákoníku práce mimo jiné kvůli řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Argumentovaly, že tito klienti nedostanou hypotéku. Změní banky svůj současný postup, kdy je bez stálého zaměstnání hypotéku obtížné získat?

Problém to může být, ale podobné problémy jsme už museli řešit. Není žádné tajemství, že některé profese dostávají nějaký nepříliš vysoký plat a vedle toho mají další příjem, který jim vyplácí majitel, aby nemusel platit pojištění. I tito lidé chtěli hypotéky a také jsme to museli řešit. Čili budeme muset více vyhodnocovat, pro jakou firmu ten člověk pracuje, o jaké zaměstnání jde. Bude to trochu náročnější, ale nemyslím, že bychom těm lidem přestali poskytovat hypotéky.

Ceny menších bytů ještě klesnou

HN: Jak velký pokles ceny nemovitostí do budoucna čekáte?

Kde určitě už velký pokles neočekávám, tak to jsou dražší byty a dobré lokality. Co se týče menších bytů, kterých teď bylo hodně postaveno, tak tam developeři ještě budou muset cenu snížit, aby je prodali. Ale nemyslím, že by se ceny všeobecně snižovaly o nějaká velká procenta.

HN: Počet nově zahajovaných bytů hodně klesl, jak vidíte nabídku projektů v nejbližších letech?

V oblasti komerčních nemovitost bude nabídka takové dva tři roky omezena, protože teď se skoro nic nestaví. Banky jsou ochotné financovat, jenom když už je dopředu známý nájemce.

Může se stát, že do tří let se ekonomika oživí, přijdou noví investoři a možná, že těchto projektů bude nedostatek. V současné době zůstává jen asi deset procent plochy v komerčních nemovitostech nepronajatých. U bytů to bude věc poptávky. V poslední době se hodně stavěly menší byty, "frčely" hlavně byty dva plus jedna. Ale možná už teď se trh mění, protože mnozí chtějí vyměnit startovací byt za větší. Může nastat situace, kdy nabídka větších bytů nebude nakonec zcela dostačující.

HN: Hypotéky byly startem vaší letošní expanze do retailu. Co dalšího plánujete?

Máme určitý plán expanze a podle toho postupujeme. Letos šlo hlavně o přípravné práce na otevření našich nových poboček a franšíz, připravovali jsme i rozšíření produktů . V časovém plánu expanze dochází v některých případech ke zpoždění, protože dnes není jednoduché otevřít pobočku, najít tu správnou lokalitu. S otevíráním poboček a franšíz začneme ve 2. pololetí, někde ty časové posuny mohou být o dva, o tři měsíce, tedy do začátku příštího roku.

HN: Mluvilo se o tom, že současný počet svých poboček ztrojnásobíte a otevřete několik desítek franšíz. Kolik nových poboček a franšíz otevřete letos a příští rok ?

Bude jich docela dost, ale žádná čísla říkat nebudu, protože byste mě pak zkoušeli, kdyby jich bylo o pár více nebo méně.

HN: Jak budou franšízy vypadat?

Budou zaměřené hlavně na masový trh, budou prodávat produkty banky mimo hotovostních operací, ale budou mít inteligentní bankomat, nejen pro vybírání, ale i pro přijímání peněz. Nechci ještě říkat všechny detaily, protože jsem zjistil, že všechny banky se teď začaly zajímat o franšízy. Chtěli bychom si udržet přece jenom menší náskok.

HN: Jak franšízy "ošetříte", aby to bylo pro vás efektivní? Někteří bankéři tvrdí, že v zahraničí s nimi nejsou tak dobré zkušenosti, že to není pro banky tak efektivní.

To je věc názoru. To, co jsme připravili, myslím, že efektivní bude.

HN: Nabíráte další franšízanty a jaké bude jejich celkový počet?

Nabíráme. A konečné číslo je dost velké, ale zase, čísla neříkám.

Nové pobočky otevřeme už brzy

HN: Budou pobočky ve městech pod 50 tisíc obyvatel?

Ano, ve městech nad 30 tisíc obyvatel chceme mít klasické pobočky a ve městech pod 30 tisíc franšízy.

HN: První se objeví kde?

Tak dobře, první klasické pobočky otevřeme v Trutnově, Novém Jičíně a na další si počkejte. Letos jich bude nejméně deset.

HN: Kdy spustíte spotřebitelské úvěry, které podle informací z trhu chcete nově nabídnout?

Už jsme s tím začali v pilotním projektu, který je pro naše klienty vlastnící kreditní kartu. V běžné nabídce je chceme mít na přelomu letošního a příštího roku. Nabídka se objeví i na billboardech..

HN: Na hypotékách jste se zviditelnili pohyblivou sazbou, která snížila cenu hypotéky. Přijdete s nějakou inovací i na spotřebitelských půjčkách?

Samozřejmě přemýšlíme o nějakých takových možnostech. Ale musíme vyhodnocovat, jestli nový produkt zabere v Česku, protože retailové trhy jsou lokální a potřebujeme si být jisti, že to tady bude fungovat.

HN: O spotřebitelské úvěry je letos nízký zájem, vy čekáte vyšší poptávku?

To, že krize způsobí největší útlum ve spotřebitelských úvěrech, jsme předpokládali. Ale zároveň čekáme, že někdo z nebankovních institucí z trhu odejde a vytvoří se na něm určitá mezera. To by mohlo nastat někdy na přelomu roku, což chceme využít.

Půjčky na nákupy budou zlevňovat

Profil

Jiří Kunert (57)

Patří mezi nejdéle sloužící šéfy bank. Vedl Živnobanku, ve funkci zůstal i po převzetí UniCredit Bank. Je prezidentem bankovní asociace.

HN: Spotřebitelské úvěry jsou v Česku dražší než v mnoha zemích. Nasadíte na nich nižší sazby?

Jako hráč, který v nich bude takzvaně nově příchozí na trh, se budeme snažit přilákat klienty cenou, to je bez diskuse. Ale na druhou stranu v sazbě musíme vyjádřit rizikovost produktu a klientů. Můžu říct, že budeme mít nižší sazbu než bankovní i nebankovní konkurence, ale zase ne o tolik.

HN: Proč je u nás marže u spotřebitelských úvěrů tak vysoká? V tuzemských bankách jsou například tyto půjčky dražší než na Slovensku.

Je to určitý fenomén. Hodně spotřebitelských úvěrů je stále přes nebankovní instituce a ty tlačí cenu nahoru. To je jasné.

HN: Takže banky si na spotřebitelských úvěrech dávají velkou ziskovou marži, protože jim to umožňuje konkurence nebankovních subjektů, která je ještě dražší?

Jistě.

HN: Kdy tedy dojde ke zlevnění spotřebitelských půjček?

Myslím, že k tomu dojde už velmi brzy. Zájem klesl a nabídka je velká.

HN: Banky letos překvapily vysokými zisky. Potřebují jejich matky přisypat zisky a banky se to prostě nějak snaží udělat?

Provozní zisk ale tak vysoký nebyl a banky dokonce měly pokles v úrokových výnosech. Vysoké zisky banky letos byly díky tomu, že banky tvořily menší objem oprávek, došlo k přecenění některých cenných papírů, protože se zlepšilo riziko a také se zlepšily výnosy z obchodování.

HN: Jak odhadujete celoroční zisky?

Můžou být vyšší než loni, ale zase ne o tolik.

HN: A v dalších letech?

Ty zisky už tak vysoké nebudou. K nějakému růstu dojde, ale bude se odvíjet od růstu ekonomiky.

HN. Čekáte příchod nových bank na český trh?

V Evropě jsou banky, které by se rády dostaly do regionu střední a východní Evropy. Kupříkladu španělský Santader prošel docela dobře krizí, je to silný hráč, který vydělal spousty peněz v Latinské Americe. Je pravděpodobné, že se bude snažit do našeho regionu proniknout.

Nevím, odkud začne, jestli z Polska nebo z jiné země. Stejně tak francouzská banka BNP Paribas, která se myslím také rozhodla posílit svoji pozici ve střední a východní Evropě a má zájem koupit banku v Polsku. Poté, co koupí v regionu banku, můžou expandovat dále, například si otevřít pobočku v Česku.