Výsledek byl horší, než se odhadovalo. Podle ankety agentury Kjódó analytici očekávali, že se HDP Japonska za čtvrtletí v ročním přepočtu zvýšil o 2,3 procenta.
Hrubý domácí produkt Japonska bez sezonního přepočtu vzrostl ve druhém čtvrtletí na 1,2883 bilionu dolarů (zhruba 25,14 bilionu Kč), zatímco v Číně dosáhl 1,3369 bilionu USD. Čísla jsou převedená na dolary podle průměru devizových kurzů za čtvrtletí.
Úřad japonské vlády ale zároveň s předběžnými čísly upozornil, že údaje můžou být zavádějící, protože Čína nezveřejňuje sezonně upravená data.
Přesto zesílilo očekávání, že Čína předstihne Japonsko výší HDP za celý rok již letos. Za prvních šest měsíců roku bylo Japonsko podle předběžných a neupravených údajů ještě před Čínou. Její HDP dosáhl 2,5325 bilionu USD, zatímco japonský 2,5871 bilionu.
Čína jako sílící ekonomická velmoc mění svět od bilance vojenských a finančních sil až po konstrukci aut. Země již je světově největším exportérem, dovozcem aut a producentem oceli a její vliv stále narůstá.
Výkon čínské ekonomiky bude na konci roku téměř jistě vyšší než japonské, protože jejich tempo růstu se výrazně liší. Čínský HDP roste ročně zhruba o deset procent, zatímco Japonsku se letos předpovídá tříprocentní růst.
Japonsko se ve světovém hospodářství drží na druhé pozici za Spojenými státy od roku 1968, kdy předstihlo tehdejší západní Německo. Z trosek po druhé světové válce z Japonska vyrostla světová průmyslová a finanční velmoc. Její takzvaný ekonomický zázrak se ale otřásl v základech v 80. letech, kdy se po přemrštěných cenách zhroutil trh s realitami.
Následovala dekáda stagnujícího růstu a ekonomické nejistoty, z níž se Japonsko v podstatě ještě nezotavilo. Země má přitom řadu potíží. Figurují mezi nimi rychle stárnoucí a klesající populace, trvale slabá domácí poptávka, deflace, silný kurz jenu a zpomalující se růst hlavních exportních trhů.
Čína proti tomu vykazuje výrazný růst a zvyšuje poptávku po surovinách, strojích a dalších produktech z rozvíjejícího se i vyspělého světa včetně Japonska a Austrálie. Čína je největším obchodním partnerem Japonska a v oživování japonské ekonomiky představuje klíčový faktor.
Výrazný čínský růst ale s sebou nese i rozpory, především v propastném rozdílu mezi bohatými, kteří těží ze tří dekád reforem, a chudou většinou. Čína tak má desítky miliardářů, ale průměrný příjem většiny z jejích 1,3 miliardy lidí patří mezi nejnižší na světě.
Japonci proti tomu stále patří mezi světově nejbohatší lidi. Loni byl příjem na obyvatele v Japonsku 37.800 USD (asi 737.100 Kč), zatímco v USA 42.240 USD a v Číně jen 3600 USD (70.200 Kč), napsaly agentury AP a Reuters.
