Bankovní dohled? Europoslanci dávají šanci dohodě států

reklama

Evropská unie se sice zatím nepřiblížila kompromisu v jednání o nové podobě finančního dohledu v evropské sedmadvacítce. Europoslanci ale ve středu odložili klíčové hlasování o nové podobě tohoto dohledu. Stále tak existuje šance na dohodu se členskými státy, jejichž názor se výrazně liší od postoje europoslanců.

Zatímco národní vlády chtějí, aby jim zůstala možnost zablokování rozhodnutí nových unijních dohledových orgánů, zákonodárci požadují pro nové úřady prakticky neomezené pravomoci.

Brusel chce vytvořit nové instituce, které by měly přehled o fungování bank, pojišťoven a finančních trhů, a zamezit tak opakování finanční krize, kterou v září 2008 spustil pád americké investiční banky Lehman Brothers a nakonec se přelila i do největší hospodářské krize od 30. let minulého století. Podle některých ekonomů a politiků přitom za těmito problémy stojí především nedostatečná regulace finančního sektoru.

Půjdou Češi do sporu s Bruselem? Vadí jim návrh reformy finančního dohledu v EU - čtěte ZDE

Fed dostane nové pravomoci pro lepší dohled nad bankami - čtěte ZDE

Členské státy EU již s novou podobou finančního dohledu souhlasily, ale hlavně kvůli připomínkám Velké Británie nedaly novým dohledovým institucím téměř neomezené pravomoci, jak původně navrhovala Evropská komise, a národní vlády vybavily vetem. Pokud by tak nová instituce rozhodla, že členský stát by měl navýšit kapitál v některé z problémových institucí, vláda by mohla rozhodnutí podle představ členských států EU zablokovat.

S tímto postupem však nesouhlasí europoslanci, kteří chtějí, aby rozhodnutí nových dohledových orgánů byla pro členské země závazná a mohly tak přímo instruovat národní dohledové orgány, v českém případě Česká národní banka, či dokonce samotné finanční ústavy. "Někteří lidé v parlamentu si myslí, že jsou ignorováni, a chtějí tak bojovat," citovala před časem agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.

Cesta k dohodě stále otevřená

Pokud by Evropský parlament nyní legislativní změny schválil, zřejmě by tak definitivně zablokoval cestu k dohodě. Shoda obou stran by přitom umožnila, aby nová podoba finančního dohledu vstoupila v platnost začátkem příštího roku.

"Musíme dělat naši práci, a ne jen slepě hlasovat pro text, který vypracovaly národní vlády. Byla to velmi vážná krize a my se jen chceme ujistit, že nové instituce svoji roli zvládnou," uvedla před jednáním EP francouzská europoslankyně Sylvie Goulardová.

Odpor členských států k názorům europarlamentu ale postupně roste. Zatímco na počátku se do opozice stavěla především Velká Británie, nově se k ní přidává i Německo. Belgie, která začátkem července převzala od Španělska předsednictví EU, naopak chce zlomit odpor obou zemí a tlačí na ně, aby souhlasily s většími pravomocemi nových dohledových orgánů a vzdaly se veta.

České sympatie odpůrcům

Odklad hlasování umožní, aby jednání pokračovala i během letních prázdnin a definitivní souhlas mohli europoslanci případně vyslovit v září, tedy ještě s velkou rezervou před rokem 2011. Velké poslanecké kluby nicméně trvají na tom, aby členské státy neměly v budoucnosti právo veta.

"Parlament je připravený jednat, ale stále zastává názor, že evropské dohledové orgány musí být vybaveny odpovídající mocí, aby mohly v budoucnosti zabránit případným krizím. Míč je nyní na straně členských států," uvedla v tiskové zprávě lidovecká frakce, která je v Evropském parlamentu vůbec největší.

Lze předpokládat, že možnost zablokovat rozhodnutí unijních dohledových orgánů si bude přát i Česko, konečný postoj ale určí až nová vláda. S postojem Londýna či Paříže ovšem v současnosti již sympatizuje celá řada českých europoslanců.

"Veto národních vlád při rozhodování evropských regulátorů je nezbytné, aby se zabránilo svůdnému a přitom nebezpečnému používání jednotného mustru na rozličné kalamitní situace na finančních trzích ve členských státech," řekl novinářům europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).

Autoři: red eko, foto: Reuters