Proč kolínský poslanec bojuje za solární obry

Ve sněmovně vrcholí boj za novou podobu zákona o obnovitelných zdrojích energie. O novele, jejímž hlavním cílem je snížit přebujelou podporu sluneční energetiky, by měli poslanci definitivně rozhodnout příští středu. S blížícím se rozuzlením sílí lobbing investorů bojujících o udržení mimořádně výhodných podmínek na co nejdelší dobu.

I tak lze vysvětlit, proč se ve sněmovně k novele "zeleného zákona" nečekaně objevil pozměňovací návrh, který zvýhodňuje největší investory. Jak včera informovaly HN, přišel s ním kolínský radní a poslanec za ODS Ondřej Plašil, který se dosud v energetice neangažoval.

Obři spěchají

Zatímco se poslanci přou, o kolik by pro solární elektrárny měla od ledna roku 2011 klesnout výkupní cena, Plašil navrhuje, aby se snížení podpory na čas vyhnuly obří solární parky o kapacitě nad 20 megawattů. Pro ty by měly platit dnešní podmínky (výkupní ceny dvakrát vyšší než třeba v Německu) o čtyři měsíce déle, až do konce dubna 2011.

Obří solární elektrárny se u nás teprve začínají stavět. Chystá se jich už víc než deset. Za rozjetými projekty stojí vlivní hráči jako ČEZ či Czech Coal, společnosti s německým, ruským či čínským kapitálem v zádech, někdy i firmy s českým managementem a nejasnými vlastníky. Investoři bojují o čas, aby několikamiliardové projekty stihli dokončit, dokud platí výhodné podmínky. Čtyři měsíce navíc hrají nemalou roli - velký solární park lze postavit ani ne za rok. "Získáme-li do dubna všechna povolení, můžeme náš projekt spustit ještě do konce roku," potvrzuje Boris Čajánek ze společnosti Mladá RP, která v tuzemsku chystá největší 50megawattový solární park u Milovic na Nymbursku. O projekt se zajímá i mocný ČEZ, který už jiné dva velké parky staví.

Plašil proti proudu

Zatímco Plašil žádá výhodu pro velké investory, v cizině se podporují spíš malé solární zdroje na střechách než obří parky v polích. Například Německo solární stavby na zelené louce minulý týden zakázalo. Velké sluneční a větrné elektrárny, jejichž produkce závisí na počasí a nelze ji přizpůsobit spotřebě, vyžadují velké investice do rozvodných sítí, ohrožují stabilitu elektrizační soustavy a tlačí na růst ceny proudu.

Zda má Plašilův nápad šanci na schválení, není jasné. "Myslím, že sociální demokraté podpoří spíš vládní návrh novely, byť s korekcemi," říká poslanec ČSSD Milan Urban. Vládní návrh je vůči solárním investorům nejpřísnější. Dává pravomoc v každoročním rozhodování o výkupní ceně do rukou Energetického regulačního úřadu. Pokud projde, může výkupní cena solární elektřiny klesnout od ledna 2011 i o víc než 30 procent. "Pokud vládní návrh projde, získáme prostor pro systém podpor, který zvýhodní malé instalace na střechách," říká šéf ERÚ Josef Fiřt.

Pro Plašilův návrh není zapálen ani jeho stranický kolega Oldřich Vojíř. "Chápu ho, ale nebudu za něj aktivně bojovat," říká. Vojíř se jinak kloní k poslanecké variantě novely, která by zavedla pro snížení výkupní ceny zelené elektřiny maximální hranici 25 procent ročně. A také on žádá zvýhodnění malých solárních panelů na střechách.

Lobbing, či obecný zájem?

Proč vlastně chce Plašil paradoxně zvýhodnit právě velké stavby? "U větších zdrojů je příprava investice a realizace časově náročnější, prostor do konce roku 2010 by pro ně mohl být nedostatečný," píše se ve zdůvodnění jeho návrhu. "Nebudu se k tomu vykecávat, třeba můj návrh neprojde, počkejme na výsledek," říká sám Plašil.

Jak se poslanec Plašil, který se ve velké politice pohybuje od roku 2006, dostal k tématu solárních elektráren, vysvětluje stručně: "Jsou to hospodářské věci, v těch se pohybuji." O energetiku se přitom nikdy nezajímal, lobbisté a manažeři z oboru ho většinou neznají. Popravdě na sebe Plašil jako poslanec upozornil jen jednou, když ho před dvěma lety chytila policie za volantem s alkoholem v krvi. Dostal tehdy 20 tisíc korun pokuty a přišel o řidičák i místo na kandidátce pro příští volby.

"Plašil je zlobbovaný některým z velkých investorů," soudí znalci poměrů. Pravda může být prozaičtější. Plašil, zdatný porcovač "sněmovního medvěda", který pro Kolín zajistil v minulých letech desítky milionů, může opět jen hájit zájmy svého města. Kolín chce prodat pozemky v průmyslové zóně Ovčáry, zájem zatím projevil jen investor, který tu chce stavět velkou solární elektrárnu. Prodej ale musí schválit vláda a radnice je v časovém presu. Pokud investor nebude mít jistotu, že projekt stihne za současných luxusních výkupních cen, může couvnout a městu pozemky zůstanou. "Návrh kolegy Plašila by vytvořil lepší prostor pro jednání," připouští kolínský starosta Jiří Buřič.

S přispěním Martina Petříčka
a Vojtěcha Blažka

Solární elektrárny

6856 solárních projektů

u nás evidoval ERÚ k 8. 3. 2010. Jejich souhrnná kapacita činí 490 MW. Většinou jde o malé zdroje, ani ne stovka z nich je větší než 1 MW.

13 megawattů

je kapacita zatím největší solární elektrárny u nás. Provozuje ji firma Solarstrom u Stříbra. Solární parky větší než 20 MW však plánuje řada firem.

20 let

na tak dlouho mají investoři do "zelených" zdrojů zajištěnou zvýhodněnou výkupní cenu. Ta se dnes mění pro nové projekty jednou ročně, nejvýše o 5 %.

400 miliard korun

zaplatí Češi v příštích 20 letech na poplatcích na podporu zelené elektřiny. Neumožní-li zákon od ledna 2011 razantní pokles výkupní ceny, může suma stoupnout až na dvojnásobek.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků