Řecká vláda ve středu schválila další úsporná opatření a odboráři už potřetí za krátkou dobu hrozí stávkou. Jen těžko si tak lze představit, s jakou zlobou by občané Helénské republiky zareagovali, kdyby si vláda vzala k srdci radu dvou německých pravicových poslanců. Josef Schlarmann (CDU-CSU) a Frank Schäffler (Svobodní) jí totiž doporučují, aby prodala některé řecké ostrovy.
A německý tisk dodává, že by nebylo špatné přidat do nabídky i některé antické památky, například Akropolis nebo Panteon. „Ten, kdo je v platební neschopnosti, musí prodat všechno, co má, aby zaplatil věřitelům,“ řekl Schlarmann v rozhovoru pro nejčtenější německý list Bild.
„Řecká vláda musí přijmout radikální kroky a prodat svůj majetek – například neobydlené ostrovy,“ doplňuje ho Schäffler.
Dimitris Droutas, který funguje jako řecký ministr zahraničí, si však nemyslí, že je to dobrý nápad. „Už jsem slyšel i návrhy, abychom prodali Akropolis. Návrhy jako tyto nejsou v tuto chvíli vhodné,“ řekl televiznímu kanálu ARD.
Podrážděně na článek s titulkem „Prodejte své ostrovy, vy zbankrotovaní Řekové. A prodejte taky Akropoli“ zareagovala i řecká veřejnost. „Nevadí mi zas tolik ta přísná opatření, jde mi o Němce. Návrh, abychom prodali naše národní vlastnictví mě tak rozčílil, že teď bojkotuji jejich výrobky,“ řekl v rozhlase jeden z posluchačů.
Ačkoliv celý incident kolem článku v bulvárním listu může působit poněkud úsměvně, napětí mezi Německem a Řeckem je patrné dlouhodobě.
Průzkumy ukazují, že německá veřejnost je silně proti tomu, aby z jejich daní šla nějaká pomoc „zhýralým“ Řekům. A je to právě opatrný postoj kancléřky Angely Merkelové, který brzdí plány na uvolnění finanční pomoci od států eurozóny.
Německo, konkrétně jeho nacistickou minulost, si navíc nedávno vzal na mušku kontroverzní řecký vicepremiér Theodoros Pangalos. „Odvezli zlato z Řecké banky, odvezli řecké peníze a nikdy je nevrátili. To je záležitost, která se musí v budoucnu vyřešit,“ řekl koncem února s tím, že Německo by nemělo Atény kritizovat, protože „zničilo řeckou ekonomiku a popravilo tisíce během nacistické okupace“.
A německý tisk dodává, že by nebylo špatné přidat do nabídky i některé antické památky, například Akropolis nebo Panteon. „Ten, kdo je v platební neschopnosti, musí prodat všechno, co má, aby zaplatil věřitelům,“ řekl Schlarmann v rozhovoru pro nejčtenější německý list Bild.
„Řecká vláda musí přijmout radikální kroky a prodat svůj majetek – například neobydlené ostrovy,“ doplňuje ho Schäffler.
Dimitris Droutas, který funguje jako řecký ministr zahraničí, si však nemyslí, že je to dobrý nápad. „Už jsem slyšel i návrhy, abychom prodali Akropolis. Návrhy jako tyto nejsou v tuto chvíli vhodné,“ řekl televiznímu kanálu ARD.
Podrážděně na článek s titulkem „Prodejte své ostrovy, vy zbankrotovaní Řekové. A prodejte taky Akropoli“ zareagovala i řecká veřejnost. „Nevadí mi zas tolik ta přísná opatření, jde mi o Němce. Návrh, abychom prodali naše národní vlastnictví mě tak rozčílil, že teď bojkotuji jejich výrobky,“ řekl v rozhlase jeden z posluchačů.
Ačkoliv celý incident kolem článku v bulvárním listu může působit poněkud úsměvně, napětí mezi Německem a Řeckem je patrné dlouhodobě.
Průzkumy ukazují, že německá veřejnost je silně proti tomu, aby z jejich daní šla nějaká pomoc „zhýralým“ Řekům. A je to právě opatrný postoj kancléřky Angely Merkelové, který brzdí plány na uvolnění finanční pomoci od států eurozóny.
Německo, konkrétně jeho nacistickou minulost, si navíc nedávno vzal na mušku kontroverzní řecký vicepremiér Theodoros Pangalos. „Odvezli zlato z Řecké banky, odvezli řecké peníze a nikdy je nevrátili. To je záležitost, která se musí v budoucnu vyřešit,“ řekl koncem února s tím, že Německo by nemělo Atény kritizovat, protože „zničilo řeckou ekonomiku a popravilo tisíce během nacistické okupace“.
Průzkum poradenské společnosti Ernst & Young navíc ukázal, že německá nervozita z neposlušného člena eurozóny se přenáší i do soukromého sektoru. Německé firmy totiž právě kvůli Řecku ztrácejí důvěru v euro.
Jednotné evropské měně věří zcela nebo do značné míry zástupci jen asi 40 procent ze zhruba 700 firem, které se průzkumu v únoru zúčastnily. Podobný průzkum se konal i loni v říjnu a tehdy euru důvěřovali zástupci asi 60 procent dotazovaných firem. 34 procent dotazovaných navíc uvedlo, že možným důsledkem současných problémů kolem Řecka je i rozpad eurozóny.
