Práce je rekordně málo, nezaměstnaní stojí měsíčně miliardy

reklama

Cena, kterou Česko platí za vyšší nezaměstnanost

1,3 mld. korun měsíčně na Podporu v nezaměstnanosti

Na dávkách v nezaměstnanosti se měsíčně vyplatí 1,2-1,3 miliardy korun měsíčně, před rokem to bylo jen 0,8 miliardy korun.

1,5 mld. korun měsíčně ztrácí stát na daních

Na dani z příjmu fyzických osob a sociálním a zdravotním pojištění ztrácí stát a obce měsíčně zhruba 1,5 mld. korun.

5 mld. korun měsíčně tratí tuzemská ekonomika na nižším HDP

Kdyby v ekonomice byla práce pro 176 tisíc lidí, kteří za poslední rok přišli o práci, byl by loňský HDP asi o 60 miliard vyšší, tj. měsíčně ekonomika přichází kvůli vyšší nezaměstnanosti o 5 miliard korun.

Bez práce je v Česku přesně 574 226 lidí. A takto vysoká míra nezaměstnanosti přináší i velké nároky na stát. Jenom na dávkách v nezaměstnanosti se nyní měsíčně vyplatí 1,2 až 1,3 miliardy korun. Jen pro srovnání - ještě před půl rokem byly výdaje na podporu v nezaměstnanosti 0,8 miliardy korun.

"Zvýšení nezaměstnanosti za posledních dvanáct měsíců tedy přijde stát zhruba na půl miliardy měsíčně," říká David Marek ze společnosti Patria Finance.

A podpora v nezaměstnanosti není jediné, co ještě více zvyšuje výdaje zadluženého Česka. Podle výpočtů společnosti Patria Finance ztrácí stát a obce kvůli zvýšení nezaměstnanosti na dani z příjmu fyzických osob a sociálním a zdravotním pojištění dalších 1,5 miliardy korun měsíčně.

Trh v největší krizi

Pracovní trh je v současnosti snad v největší krizi a dokazují to i statistiky. Podle posledních údajů ministerstva práce a sociálních věcí míra nezaměstnanosti dosáhla v lednu letošního roku 9,8 procenta a nezaměstnaných je o 176 tisíc více než před rokem.

Kdyby tedy bylo zaměstnaných všech 176 tisíc lidí, kteří za poslední rok přišli o práci, HDP za loňský rok by byl zhruba o 60 miliard vyšší.

V některých místech republiky se nalezení práce rovná malému zázraku.

Například v okrese Děčín připadá na jedno pracovní místo v průměru více než 77 uchazečů. Lépe na tom nejsou ani obyvatelé na Znojemsku či Teplicku, kde o jednu pozici může usilovat také více než 70 lidí.

"V lednu se na úřadě práce zaevidovalo asi 1700 lidí, naopak 600 bylo úřadem vyřazeno, obě čísla považuje úřad za vysoká. "Z toho plyne, že nabízené pracovní příležitosti jsou většinou jen krátkodobé. Občané, kteří se v minulém měsíci evidovali, přišli ze zhruba 380 podniků," uvedl ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.

Nejlepší situace na trhu práce je tradičně v Praze, kde míra nezaměstnanosti dosahuje pouhých 3,8 procenta. A o jedno místo si mohou "střihnout" čtyři lidé.

Noví lidé nejsou potřeba

Firmy navíc mají většinou tak málo zakázek, že nové lidi téměř nepotřebují.

Podle nedávného průzkumu Hospodářských novin mezi padesátkou tuzemských firem většina podniků sice nebude propouštět, ale ani nabírat nové posily. A nepočítá ani se zvyšováním mezd.

Situace na trhu práce se přiostřuje, míra nezaměstnanosti atakuje 10 procent - čtěte ZDE

Je stále těžší najít práci, jedna profese je však velmi žádaná: obchodní zástupce - čtěte ZDE

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se začíná naplňovat scénář dvojmístné míry nezaměstnanosti, na který upozorňují někteří analytici již delší dobu. "Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku zakázek u většiny tuzemských firem a nízkým investicím do výroby se nedá v nejbližších měsících očekávat obrat k lepšímu," uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.

Oproti tomu někteří analytici očekávají stabilizaci už v březnu. "Ještě v únoru a možná i v březnu nás čeká mírnější růst nezaměstnanosti. Následně dojde ke stabilizaci v míře nezaměstnanosti díky nástupu sezonních prací," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.