Zaměstnanci více podvádějí, chtějí od dodavatelů peníze

Mohli bychom se nějak domluvit, říkají stále častěji ti, kteří rozhodují, co a od koho bude jejich zaměstnavatel nakupovat. "Případů, kdy si zaměstnanec klienta klade podmínky, je mnohem více," říká šéf logistické firmy DB Schenker Tomáš Holomoucký a není sám, kdo si na vykutálené zaměstnance zákazníků stěžuje.

Šéfové firem sice často hovoří o tom, že se setkali s požadavkem úplatku u státní správy, stále častěji se to ale děje i u soukromých firem. "Všimné" chtějí lidé, kteří rozhodují o zadání zakázky, nákupčí, ale i skladníci. Těm nahrává současná ekonomická situace, kdy firmy o zakázky více bojují.

"S požadavkem úplatku se také setkáváme a myslíme si, že je to rozšířený jev, my se na tom ale nepodílíme," říká šéf letenkářské společnosti HRG Pavel Němec. Tento jev - například když sekretářka očekává nějakou formu odměny za to, že pro svého šéfa objedná letenku - potvrzuje i šéf společnosti Asiana Alexej Litvin. "V takových případech v jednání nepokračujeme a s takovými firmami nespolupracujeme."

Korupce nabírá rafinovanější formy

Letenky jsou trochu specifický byznys, různé druhy odměn ve formě slev či dárků v ní fungují dlouhodobě, v poslední době se ale požadavek nakupujících prý vystupňoval.

"Tlak na dodavatele se stále stupňuje. Technické parametry či cenová hladina již nejsou jedinými kritérii při rozhodování. A právě zde bohužel vzniká prostor pro korupci, která podle mého v současnosti nabírá čím dál rafinovanějších a dražších forem, než tomu bylo dříve," říká šéf společnosti Buliding SP Martin Slanina.

Řada manažerů si uvědomuje, že přistoupit na tuto hru se jim může dlouhodobě vymstít; kdyby se totiž na úplatek přišlo, o zakázku by přišli definitivně. Policie se fenoménem korupce mezi firmami samostatně nezabývá. Řeší pouze korupci ve vztahu k veřejným penězům.

"S požadavkem na úplatek se setkáváme hlavně u větších firem, jako je Skanska nebo Metrostav," říká šéf ka společnosti Skloart Jitka Kantová. Ta naopak nevidí velký zájem o úplatky u státní správy. "Úředníci mají strach, aby je nikdo z korupce neobviňoval. Navíc se bojí o teplé místo a nestojí jim to za to," popisuje to s tím, že jedná pouze "s menšími rybami".

"Z praxe víme, že je velmi náročné tento typ podvodu odhalit a vyšetřovat. Domníváme se proto, že se týká ve skutečnosti více firem než těch třiceti procent, které o korupci vědí," říká Kateřina Halásek-Dosedělová, která se zabývá hospodářskou kriminalitou ve společnosti PricewaterhouseCoopers. Podle ní stále existuje řada společností, které považují uplácení za "běžnou obchodní praktiku", protože "ostatní to dělají také".

Korupce se ale netýká jen nákupčích. Zástupci firem pod podmínkou anonymity popisují, že starosti jim dělají i obchodní zástupci, kteří žijí z provizí za zrealizované obchody. Ti jsou v době, kdy mají menší prodeje, ochotni se o část provize podělit.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 69 příspěvků