Obama trestá obří banky za krizi novou daní. Ta vynese 90 miliard za 10 let

Obrysy plánu amerického prezidenta Baracka Obamy na zdanění velkých finančních firem za jejich podíl na finanční krizi se vyjasňují. Bílý dům očekává, že nová daň, již bude muset schválit Kongres, během deseti let vynese 90 miliard dolarů.

Nová daň nazvaná "poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi" by podle vysokého úředníka Obamovy administrativy měla platit nejméně deset let. Pokud její výnos neuhradí náklady na záchranu finančního sektoru, bude v platnosti déle.

Vypočítávat by se měla z pasiv finančních firem. Vztahovat se bude i na firmy, které žádnou pomoc neobdržely, protože z ní podle Bílého domu těžily nepřímo, anebo využívaly jiných programů na pomoc finančnímu sektoru. Měla by se týkat společností s aktivy nejméně 50 miliard dolarů.

Pokud dodatečná daň v Kongresu během únorového projednávání projde, dopadne hlavně na velké americké banky, upozornila již dříve agentura Bloomberg.

Uklidnění pro americkou veřejnost

Nová daň by měla uklidnit veřejnost, kterou pobouřila vysoká vládní pomoc finančnímu sektoru i vysoké bonusy, jež nyní zachráněné banky vyplácejí, zatímco zbytek ekonomiky stále popadá dech.

"To, co chystá prezident Obama, je pojato čistě jako politický krok. Do jaké míry chce finančníky trestat a nakolik jeho záměr projde, to je otevřená otázka," komentuje Roberton Williams z washingtonského Centra pro daňovou politiku.

Americká administrativa se neobává, že firmy novou daň promítnou do svých služeb. Předpokládá, že tomu zabrání konkurence menších a středních bank, na něž se daň vztahovat nebude.

Je daň další ránou pro bankéře?

Výnos nově daně by měl krýt americkému rozpočtu výdaje na záchranu bank během finanční krize, uvedl Bílý dům. Banky s opatřením nesouhlasí.

Podle Bílého domu se dotkne zhruba 50 finančních společností, jako jsou banky, pojišťovny či velké makléřské firmy, z toho zhruba 35 bude ze Spojených států a v deseti až 15 případech půjde o americké pobočky zahraničních firem. Z amerických firem by pak v 20 až 27 případech mělo jít o banky.

Zástupci bankéřů již dříve uvedli, že s novým záměrem Obamovy administrativy nesouhlasí. Podle nich se tak sníží jejich schopnost poskytovat úvěry, což je přesně to, co od nich vláda chce pro oživení ekonomiky. Podle Bílého domu ale banky na jedné straně nemohou svým vrcholovým manažerům vyplácet "nepřiměřené a často výstřední bonusy" a na druhé straně tvrdit, že se nemohou podílet na nákladech za finanční krizi.

Navrhovaná suma 90 miliard dolarů je přibližně dvakrát vyšší než očekávaný čistý zisk desítky největších amerických ústavů za rok 2009. Experti ho odhadují na 45 až 46 miliard dolarů. 

Peníze z TARPu už banky splatily i s úroky

Program pomoci finančnímu sektoru TARP měl k dispozici 700 miliard dolarů. Většina bank již prostředky státu vrátila i s úroky. Ztráty z programu, které by měla pomoci uhradit nová daň, nyní vláda odhaduje na 117 miliard dolarů. Jdou na vrub především pomoci finančním firmám amerických automobilek či pojišťovně AIG.

"Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby finanční instituce, které nejvíce přispěly k finanční krizi a které nejvýznamněji těžily z mimořádných veřejných záruk, převzaly finanční zodpovědnost, díky které náklady na TARP nepřispějí k rozpočtovému schodku a nebudou předány dalším generacím tím, že by zvýšily národní dluh," řekl úředník novinářům v telefonickém rozhovoru.

Program TARP schválil Kongres v říjnu 2008 v reakci na vznik obrovského množství nelikvidních hypotečních aktiv, která zamořila finanční sektor a spustila hlubokou finanční krizi. Banky dosud splatily kolem 164 miliard dolarů, další splátky se očekávají letos.

Podle tisku ale nakonec ztráty z programu budou zřejmě menší, než se očekávalo. Banky totiž pomoc splácejí i s úroky a vláda také získala z prodeje záruk, které držela za své půjčky finančním institucím.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 81 příspěvků