Zlato v polovině růstového cyklu?

reklama

Potenciálním silným faktorem působícím ve prospěch růstu cen zlata je totiž pravděpodobný nárůst inflace u rozhodujících měn. Ten je po extrémně expanzivní měnové a rozpočtové politice posledního roku reálnou možností.

GREENSPAN: EXTRÉMNÍ EXPANZE

V současné době jsou značně uvolněna stavidla měnové politiky, takže nafukující se peněžní zásoba se po skončení recese pravděpodobně přetaví ve vyšší inflaci. Nedávno například bývalý guvernér Federálního rezervního systému (Fed) USA Alan Greenspan prohlásil: "Současná extrémně expanzivní měnová politika může po odeznění recese způsobit prudký růst cen."

Hlavní úrokové sazby byly sníženy na historická minima, ve Spojených státech a Velké Británii klesly téměř na nulu, v eurozóně k 1 %. Kromě toho centrální banky používají i jiné kanály měnové expanze včetně masivního odkupu státních dluhopisů od bank. Měnová expanze je tedy nevídaná, doplňovaná silnou rozpočtovou expanzí. Pokud po odeznění recese tyto peníze nebudou adekvátně staženy, výsledná ztráta hodnoty "papírových" a "účetních" peněz s největší pravděpodobností povede k dalšímu oživení růstu cen zlata a některých dalších aktiv.

ERSTE OČEKÁVÁ AŽ 2300 USD

Rok 2008 zlato uzavřelo osmým celoročním vzestupem v řadě a od počátku roku 2009 do srpna vzrostla jeho cena v dolarech asi o 7 % a v eurech o 8 %. Cena zlata (začátkem srpna kolem 950 USD za trojskou unci) by se mohla ještě letos přehoupnout přes magickou hranici 1000 USD/oz, soudí analytici Erste Group ve své červencové zprávě o vyhlídkách trhu zlata a dodávají: "Zlato je v rané fázi býčího trhu. Dlouhodobá cílová cena je 2300 USD". Zlato platilo dlouhou dobu jako pouhé pojištění portfolia proti inflaci, současní investoři ale znovu oceňují jeho roli stabilní globální měny, kterou plnilo po tisíce let.

POLOVINA CYKLU PŘED NÁMI?

"Nadále předpokládáme, že šance v investicích do zlata mimořádně převýší rizika. Současnou konsolidaci považujeme za dobrou příležitost ke koupi a střednědobě až dlouhodobě předpokládáme vyšší ceny zlata. Magická hranice 1000 USD za trojskou unci by měla být jednoznačně překročena v roce 2009, 1300 USD je naším prvním milníkem," říká k tomu Ronald Stöferle, analytik Erste Group (International Equities).

V 70. letech 20. století bylo nepsaným pravidlem, že nejméně jedna pětina aktiv se musela investovat do zlata. Podíl do zlata investovaných aktiv (a rovněž doporučení finančníků ohledně podílu investic do zlata) se od té doby neustále snižoval, až se dostal někam pod 1 %. V současnosti radí experti Erste Group investovat 5 až 10 % aktiv do tohoto drahého kovu. "Věříme, že jsme zatím byli svědky pouze polovičního nárůstu a že nejimpulzivnější fáze nás teprve čeká," dodávají experti Erste Group ve své zprávě věnované zlatému kovu.

Cyklické trendy surovin a drahých kovů ukazují velkou pravděpodobnost vln, trvajících nejméně 15 až 20 let. Současný býčí trh zlata začal teprve v roce 2001, proto jsme zatím prošli pravděpodobně jen polovinou cyklu. To činí podle Stöferleho odhad růstu až ke 2300 USD za trojskou unci realističtější než kdy v minulosti.

KLESAJÍCÍ TĚŽBA OMEZUJE NABÍDKU

Začátek současného býčího trhu má vztah mimo jiné i k tomu, že od roku 2001 celosvětová těžba zlata pomalu klesá, což je způsobeno vytěžením lehce dostupných ložisek. Významná naleziště navíc nepřibývají. Pro ilustraci lze uvést, že množství zlata, které se ročně vytěží (přibližně 2500 tun), odpovídá zlaté kostce o objemu 4,2 m³. Těžba pokrývá jen asi 60 % potřeby zlata, zbytek doplňují recyklace a odprodeje centrálních bank.

Nejméně příznivá situace v těžbě panuje v Jižní Africe, která byla do roku 2007 největším producentem zlata na světě. Kvůli nečekanému propadu těžby ji ale předběhla Čína, kde se vláda pustila do rozvoje těžebního průmyslu s velkým nadšením. V loňském roce nastal další pokles globální těžby v rozsahu 4 %. Jižní Afrika i Austrálie zaznamenaly 14% pokles, naopak Čína zvýšila těžbu o 3 %. Nižší těžbu vyvažuje podle Borise Tomčiaka, analytika společnosti Colosseum, zejména vyšší recyklace starého zlata.

EVROPANÉ PRODALI PŘÍLIŠ LEVNĚ

Prodeje z oficiálních rezerv jsou v posledních měsících nízké, protože samotné státy si podle Tomčiaka uvědomují, že zbavovat se zlata není z dlouhodobého hlediska dobrou strategií. Proto v roce 2008 odprodaly centrální banky nejméně zlata od roku 1999. Větší (avšak nejspíše do mnoha let rozložený) prodej zlata z rezerv je pravděpodobný pouze u Mezinárodního měnového fondu, který uvažuje o prodeji 403 tun ze svých 3200 tun zlatých rezerv.

Je však pravděpodobné, že cenu zlata tento záměr kvůli mnoha opačně působícím faktorům nesrazí. Větší výprodeje centrálních bank jsou pravděpodobně u konce, navíc některé země se tak trochu spálily, když prodaly za ceny pohybující se na třetině dnešní úrovně. To se týká zejména několika zemí Evropské unie včetně Velké Británie, Francie, Nizozemska, Španělska a Portugalska.

Zájem o držbu fyzického zlata přitom výrazně roste. Poptávka klesá pouze ze strany odvětví šperkařství. Zlato přikupují i některé centrální banky v čele s Čínou, zbavující se nadměrné závislosti na dolarových dluhopisech a navyšující své relativně malé zásoby zlata.

Zájem o nákupy zlata pro účely investování se letos rovněž výrazně zvýšil. Souvisí to i s tím, že díky finančním inovacím je investice do zlata jednodušší než kdykoli dříve. Na trhu je nabízeno velké množství produktů včetně derivátů, ETF, ETC nebo certifikátů, které jsou dnes už i v portfoliích individuálních investorů. Nárůst zájmu o zlato ilustruje dobře i následující číslo. Největší zlatý ETF fond na světě (SPDR Gold Trust) spravoval letos k 2. červenci 1121 tun zlata, což představuje 70% meziroční nárůst.

STABILNÍ KUPNÍ SÍLA

Jedna zajímavost na závěr. Pokud bychom abstrahovali od vývoje cen v jakékoli měně, podléhající inflaci, a pokud bychom vnímali zlato čistě jako neinflační peníze a kupovali za ně v různých letech ropu, zjistíme překvapivou stabilitu jeho kupní síly vůči ropě. Jedna trojská unce zlata dokázala koupit stejné množství ropy jako dnes i v letech 1945, 1982 a 2000.

(pe)

Zlato je opět vhodnou investicí. Objem nákupů zlata pro účely investování se letos výrazně zvýšil. Přičítá to i tomu, že díky finančním inovacím je investice do zlata jednodušší než kdykoli dříve. Zlato v posledních letech dokazuje, že je vynikajícím nástrojem, jak se bránit proti krizi. Zatímco hospodářská krize poslala akciové trhy do červených hlubin, zlato si udrželo svoji hodnotu. Investorům se líbí jeho stabilita a dlouhodobá schopnost ochránit hodnotu investic proti inflaci a nezodpovědné vládní politice. Peníze se v současnosti tisknou jako o závod, což nevyhnutně musí skončit snížením jejich hodnoty.

Jednotky hmotnosti

Hmotnost zlata se obdobně jako u jiných drahých kovů, drahokamů, některých léků a kosmetiky uvádí v tzv. trojských uncích, jež se odvozují od trojské libry (373,242 g). Tato libra se dělí se na 12 trojských uncí, které se dále dělí na 24 pennyweightů a ty na 24 grénů (grains neboli zrn). Čtyři grény představují jeden karát. Jedna trojská unce představuje 31,103496 g. V běžném přepočtu se zkracuje na 31,1035 g. Jeden kilogram je 32,15 unce. Mylná je častá domněnka, že název "trojská" unce se odvozuje od bájné Tróje. Své jméno dostala unce od francouzského města Troyes. Označení "unce" pochází z antického Řecka, kdy řecké "oincia" a později latinské "uncia" znamenalo nejen hmotnostní, ale i peněžní jednotku. Zpravidla se jednalo o dvanáctinu vyššího celku. Trojská unce se zkracuje "oz", někdy také "toz", podle anglického slova ounce, případně podle starého způsobu psaní ounze převzatého ze španělského onza. Počátkem tisíciletí se při přepočtu mincovního zlata vycházelo rovněž ze staré římské libry, která se nejčastěji udává jako 327,45 g.

Zlato a šperky

Největší poptávka po zlatě pro výrobu šperků pochází z Indie, kde dary formou zlatých šperků patří k oslavám náboženských svátků. V roce 2008 tak Indie celkově poptávala 660,2 t (z toho 469,7 t na šperky) následovaná Čínou s 395,6 t kovu (326,7 t na šperky), zatímco bohaté ropné země Blízkého východu nakoupily jen 345,6 t, z toho bylo 311,4 t pro výrobu šperků.

Zlato, dolar a brettonwoodské dohody

Na začátek několik slov o vztahu zlata, amerického dolaru, případně dalších měn. Od roku 1834 do 1933 byl dolar krytý zlatem, a to za 20,67 USD/oz, oficiální zavedení zlatého standardu bylo pak vyhlášeno v roce 1900. V dobách velké hospodářské krize téměř všechny národní měny zlatý standard opouštěly, což prakticky znamenalo jejich devalvaci vůči žlutému kovu. V dubnu 1933 vydal prezident Roosevelt nařízení zakazující soukromé držení zlata. Američané je byli povinni nabídnout centrální bance za pevnou cenu 20,67 USD/oz, poté byla jeho cena zvýšena na 35 USD/oz a tato cena platila až do roku 1971. Přitom v roce 1944 se 44 států dohodlo na pevných směnných kurzech vůči dolaru (brettonwoodský systém) a USA se zavázaly, že budou za pevnou cenu 35 USD/oz zlato nakupovat a prodávat. Již konce 60. let minulého století se však ukázalo, že USA nebudou moci dohodu dlouho dodržovat. Proto v srpnu 1971 prezident Nixon zrušil povinnost výkupu, což znamenalo konec zlatého standardu a brettonwoodských dohod.

Autoři: (pe)