Nepříznivá situace na mezibankovním trhu se projevuje nejvíce v oblasti úvěrů. Banky se chtějí bránit proti klientům, kteří nezvládají platit, a tak zvyšují úrokové sazby. U většiny úvěrů se není nutné bát, jednou uzavřená smlouva znamená, že se úroky měnit nebudou. Majitele kreditních karet nebo uživatele kontokorentu ale banka může zaskočit i výrazným zvýšením úroků, o kterých se předem nedozví.
"Banka má právo změnit výši úrokových sazeb například u kontokorentu ve chvíli, kdy se změní cena peněz. Nezáleží jen na sazbách ČNB, ale také na indexu spotřebitelských cen nebo změně inflace," říká Monika Klucová, tisková mluvčí Komerční banky.
Hypotéky na ráně
Největší obavy ze změny úrokových sazeb mají v Česku zákazníci bank s hypotečním úvěrem. I relativně malá změna úrokové sazby totiž znamená výrazný zásah do rozpočtu. U hypotéky na 1 milion se splatností 20 let s úrokovou sazbou 3 procenta je měsíční splátka přibližně 8300 korun, při zvýšení úrokové sazby na 6 procent (aktuální sazba pro jednoleté fixace) vzroste měsíční splátka na 10 700 korun. To už se v rozpočtu projeví. Vysoké úroky odrazují nové zákazníky, kteří raději vyčkávají
Lidé, kterým končí fixace úvěru, se vyšším úrokům nevyhnou. Naštěstí mají alespoň nějakou možnost, jak získat o něco výhodnější podmínky. Banky musí zákazníky o nové úrokové sazbě pro další fixační období informovat v předstihu. Většina si na to dává 30 dní, některé i více, takže mají lidé nějakou dobu na vyjednávání či přechod k jiné bance. Proti proudu jde GE Money Bank, která novou úrokovou sazbu oznamuje pouze 21 dní předem.
Krize jako v Americe
Velký šok zažili klienti bank a úvěrových firem ve Spojených státech ve spojitosti s finanční krizí. Úrokové sazby na kreditních kartách a revolvingových úvěrech (kontokorent) vyskočily i na několikanásobek. "Podobný postup vychází z úrokové politiky amerických bank, v našem prostředí jsou ale úroky na kreditních kartách dlouhodobě stabilní," uklidňuje František Jungr, manažer odboru karet UniCredit Bank. V Česku je skokové zvýšení úrokových sazeb bez varování teoreticky možné, ale žádná seriozní banka k takovému kroku díky silné konkurenci nesáhne.
Úroky na kreditních kartách i u kontokorentů jsou totiž opravdu vysoké, pohybují se standardně kolem dvaceti procent ročně. V USA před vypuknutím finanční krize se sazby tamních kreditních karet pohybovaly hluboce pod deseti procenty. I v současnosti je průměrná roční úroková sazba kreditní karty v USA pouze 12,44 procenta.
Výši sazeb v ČR nepřímo omezuje i ČNB, která vydává vzorové obchodní podmínky pro vydávání a užívání platebních karet včetně kreditek. "Banky mají povinnost ve svých podmínkách uvést, zda odpovídají vzorovým podmínkám ČNB," upozorňuje tiskový mluvčí centrální banky Marek Petruš.
I u kreditních karet dává většina českých bank svým klientům vědět prostřednictvím dopisu o změně úrokové sazby s měsíčním předstihem. Informaci o jejím zvýšení je pak možné brát jako ideální impulz k refinancování kreditní karty.
Největší změny na spoření
U úvěrových produktů české banky za poslední rok úrokové sazby příliš neměnily. Poměrně často je ale upravovaly u spořicích účtů. Tady mohou banky měnit sazby kdykoliv a nic je nezavazuje k oznámení změn v předstihu. "Termínované vklady i spořicí účty patří mezi krátkodobé spořicí produkty, zde změny sazeb jsou častější než u úvěrových produktů se splatností v horizontu minimálně několika let," říká Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.
Zhodnocení peněz na spořicích účtech v uplynulých měsících kolísalo v závislosti na tom, jak banky chtěly získat od klientů hotovost, i na tom, jak ČNB upravovala centrální úrokové sazby. Například u Raiffeisenbank za posledních 12 měsíců úroková sazba nejprve klesla z 3,5 procenta až na 1,5 procenta, aby se vrátila na aktuální 3 procenta.
Výše úroků se mezi bankami výrazně liší a často záleží i na objemu vložených peněz. Například GE Money Bank nabízí úrok 3% při uložení alespoň 40 000 korun, naopak Komerční banka slibuje stejné úročení pouze pro částky do 50 000.
