Třetinu české půdy už mají cizinci a bude hůř, bojí se zemědělci

Anketa

Měla by zůstat zemědělská půda v českých rukou?

Ano

86%

Ne

14%

Hlasovalo 331 čtenářů

Zájem o zemědělské pozemky v Česku v poslední době nebývale roste. Němci, Rusové nebo Nizozemci budou za chvíli podle zemědělců vládnout českým polím.

»Donedávna jsem dostávala nabídky na odkup pozemků tak dvakrát ročně, teď volají zájemci skoro každý týden. Netají se přitom tím, že dost často zastupují ruské klienty,« říká majitelka polí na Kutnohorsku. Zatím ale prodat nechce, čeká, že ceny ještě výrazně vzrostou.

»Místní sedláci nemají tolik peněz, aby obstáli proti cizincům a spekulantům,« varuje Josef Erhard z karlovarské Okresní agrární komory. »U nás cizinci vlastní už možná více než třetinu půdy,« dodává. Stejně hovoří drtivá většina dalších farmářů.

Na stole jsou dvě klíčové otázky: Proč je o česká pole a louky tak velký zájem? A je to dobře, nebo špatně, že je vlastní cizinci?

Na první dotaz je odpověď jednoduchá. Česko je členem Evropské unie, agrární dotace tu jsou stejně vysoké jako v západní Evropě – a přitom je tu půda stále mnohonásobně levnější. Například v Nizozemsku přijde hektar na skoro 35 tisíc eur, v Česku jen na 1870 eur. Tyto poslední údaje Eurostatu jsou sice za rok 2007, od té doby ceny v Česku odhadem stouply o zhruba 10 procent – ale pořád se nákup bohatě vyplatí.

Jistá investice s brzkou návratností

Vložené peníze se totiž investorům docela brzy vrátí z dotací. Podpory na hektar dosahují až deseti tisíc korun. I když vezmeme jen poloviční sumu, pět tisíc, pak pozemek koupený za padesát tisíc korun se kupci zaplatí dotacemi nejpozději za deset let.

Vedle dotací je lákavé i zhodnocení pozemků, když se je podaří vyjmout ze zemědělského půdního fondu a přeměnit na stavební parcely. Případ polí u ruzyňského letiště, které stát původně prodal farmářům a pak vykoupil za desetinásobek, je toho důkazem.

A proč je zvýšený zájem o nákup půdy právě nyní? »Když je krize a komodity mají velké cenové výkyvy, investuje se do zlata nebo do půdy. Tam máte největší jistotu, že se vám časem investice zhodnotí,« upozorňuje ekonomický expert Agrární komory ČR Jan Záhorka.

Přesnější evidence chybí

Nelze přesně říci, jaký podíl z 3,6 milionu hektarů polí, luk a pastvin už cizinci opravdu vlastní. Žádná evidence se nevede a není ani možná. Většinu půdy totiž ovládají zahraniční vlastníci přes své české firmy nebo fyzické osoby – přímo cizincům totiž stát půdu nesmí prodat.

Aktivity zahraničních i tuzemských investorů už ceny půdy zvyšují. Od roku 2000 stojí v Česku hektar v průměru o tři sta eur víc. Růst přitom zaznamenaly i západní země. Například v zemědělsky nejvyspělejším Dánsku stoupla cena v tomto období na dvaapůlnásobek. Tamní výše 26 tisíc eur sice pole ani v Polabí nebo na Hané hned tak nedosáhnou – ale tlak na zdražování tuzemské půdy bude nepochybně stále sílit.

• Diskuse
• Celkem 144 příspěvků